Do Ríma s láskou

"Hej Alecu, víš co je špatný na tom bejt Baldwin?" "Ne, co?" "Nic!" - a to platí i tady. Spolu se sprchovou operou ideální, ale ve společnosti superotravné Ellen Page, nevýrazného/iritujícího dua Mastronardi/Tiberi a spousty dalších allenovsky nebo jinak protivně laděných postav z aplikace "Letní film Woodyho Allena z Evropy - snadno a rychle" nemůže vzejít nic snesitelnějšího. Tak třeba příště, v Kodani. (11.07.2012)

Film stejný, jako je jeho opakující se hudební motiv - veselý, jemný, příjemný, hravý a lehce fantaskní. Woody se (konečně) vrátil i jako herec (a pro jistotu se roztrojil), Penelope doslova září a utáhne svou lehce slabší dějovou linku (ačkoli právě v ní se objevuje vynikající vtip s hotelovým zlodějem). Benigniho příběh o tom, jak se přes noc stal slavným prostě proto, že je slavný, je asi nejzábavnější a nejvypointovanější. Woodyho operní režisér, který dokázal nastudovat "Rigoletta v kostýmech bílých myší", nemá chybu; střet neurotického Američana s italskou rodinou, kde otec je funebrák a syn levičáckej právník, to je jeden allenovský gag za druhým. Škoda jen, že chybí lehce údernější závěr, docela by tomu slušel. A příběh Eisenberga, Ellen Pageové a Aleca Baldwina, to je klasická allenovská historka o fatálních, přitažlivých, ale nestálých kráskách, kterou Woody vyprávěl už mockrát - a opět je skvělá, jen lehce zkratkovitá. Ale proč ne? I když vybrat si Ellen Pagevou jako femme fatale nebyl nejlepší nápad, existují přitažlivější herečky, nakonec i moje společnice v kině byla daleko krásnější. Po filmu jsem měl neskutečnou chuť jít se toulat římskými uličkami nebo si aspoň dát nějaké italské víno - to první kupodivu nevyšlo, to druhé už ano - a zakončit tak nádherný římský woodyallenovský večer. I když maličko slabších pět hvězdiček, pořád je to za pět. (02.08.2012)

Nízke hodnotenia svedčia asi len o tom, že keď Woody Allen na sklonku svojej kariéry (prial by som mu ešte aj 100 rokov ale vek nepustí) natočí komédiu v ktorej si robí srandu sám zo seba, z postáv, aj z divákov, podaktorí sa skryjú za svoju konvenčnú predstavu o tomto absolútne nekonvenčnom režisérovi a myslia si, že nie je chyba v nich ale v ňom. Ja som sa náramne bavil a vôbec som nepochyboval. To Rome with Love v Allenovej tvorbe zastáva dôležité miesto, bez ktorého (by) bola vo filmovej recesii veľká medzera, o ktorej sme doposiaľ ani nevedeli. (28.12.2012)

Allen zřejmě definitivně dává poctu všem nejromantičtějším místům v Evropě. Už po několikáté natáčí stále stejně zábavnou a neskutečně "za srdce chytnoucí" story několika lidí/dvojic, které prožívají vše od zamilování, přes každodenní rutinu až po bouřlivé rozchody a hledání smyslu života. Woody Allen je tradičně silný v dialogových liniích a strhujícími scénáristickými přesmyky v až intimně osobních rozprávkách/myšlenkách hlavních hrdinů. Je to velmi opojné a velmi šikovně natočené. Jen bohužel pro velmi specifickou sortu diváků, kteří mají takovéhle příběhy rádi a vidí v nich alespoň částečný odraz svého romantického já. Pro zbytek to bude jen prázdný blábol - stále stejně na jedno brdo, s neskutečně luxusně vypadající Penelope Cruz. (18.05.2013)

Woody Allen není moje krevní skupina, přesto jsem našel odvahu a kouknul na jeho putování, tentokráte, Římem. Bohužel jsem se chvílemi docela povážlivě vrtěl a jednotlivé příběhy, které jsou sice milé, mě zase tolik nezaujaly. Přemýšlím že další jeho snímek raději vynechám, protože si tento velikán světového filmu nezaslouží abych mu snižoval hodnocení. 45% (24.11.2012)