Amadeus

Jedinečný a po všech stránkách dokonalý Tom Hulce. Od tohoto filmu, když slyším jméno Mozart, tak se mi poprvé vybaví on, jako by skutečně on byl tím slavným Mozartem, který napsal spoustu oněch úžasných skladeb. Ostatně celý film je tak dokonale zpracován, že mi připadá spíše jako dobový dokument, popisující Mozartův život a dílo. Silně na mě zapůsobil i F. Murray Abraham v roli Salieriho, ale přece jen mě více zaujal Hulce. Jeden z nejlepších filmů všech dob. (19.07.2002)

Hned od prvního okamžiku, když začne film prostoupený znějící vznešenou hudbou a na plátně se objeví úžasné starobylé uličky barokní Vídně (vlastně Prahy) a velikost Mozartova genia velebí jeho hudební konkurent Salieri, mám zcela jasno, že to je mimořádný film, který mne dojímá a hlavně dokazuje, že i čeští spolutvůrci opravdu umí natočit perfektní film. (28.06.2009)

Amadeus je všeobecně považovaný za Formanův až druhý nejlepší film, ale copak tohle může pro někoho znamenat menší divácký zážitek? Forman dovedl k dokonalosti původní scénář s myšlenkou, že Amadeus měl svého úhlavního nepřítele jménem Salieri. Nicméně tato hypotéza se z 99% nezakládá na pravdě. Smích Toma Hulce mě dokáže vždy fascinovat, jak začíná jít do tuhého, vyskytuje se stále méně a méně. 90% (30.05.2022)

Úžasnej film, neni divu že se Miloš Forman dokázal prosadit v americe, když točil takovýhle filmy. Dokonce i vážná hudba, kterou jinak moc nemusim se mi tady docela líbila a skvěle zapadla do už tak dokonalýho filmu a i když je to drama, tak je to občas proložený nějakou tou vtinpou scénkou. Celý to táhnou skvělými herckými výkony F. Murray Abraham a hlavně Tom Hulce pro kterýho to byl jeho první velkej film a i proto je to obdivuhodnější, že to dokázal takhle zahrát. Scénáři se snad nedá vůbec nic vytkout a režii samozřejmě taky ne a proto se při sledování filmu snad ani nedá nudit, takže ani ty tři hodiny nejsou nijak nepřekonatelnou překážkou. Pro mě to je jeden z nejlepších filmů všech dob (05.05.2005)

Geniální filmová adaptace divadelní hry Petera Shaffera, v níž tento dramatik zdůraznil především onu prazvláštní a až schizofrenní ambivalentnost vnitřního světa a motivací člověka, který na jedné straně jest schopen rozeznat skutečného génia, na druhé straně se ho ale až k smrti bojí a nenávidí ho, jenžto ten svým životem a dílem právě a jen jemu samému ukazuje jeho nedokonalost a rozhodující nedostatek talentu. Takový je i Salieri Formanův. Dramatická a filmová postava, která stojí jako skutečné antonymum vůči géniovi, vůči božskému dítěti Amadeovi... Salieri a Mozart - střet jedinečnosti a průměrnosti. To je hlavní poselství i dějová osa filmu, o Mozartovu biografii se vlastně ani nejedná (navíc je historicky trochu sporná). Tahle umělecká koncepce sice historicky a fakticky poškodí reputaci skutečného Antonia Salieriho, z kterého Shafferova divadelní hra i Formanův film udělaly téměř démona, graduje však symbolickou rovinu filmu a umožní Formanovi natočit skutečně nadčasové dílo o obecně platných civilizačních mechanismech nekompatibility geniality s unifikovanou průměrností. A tady se umělecká vize a realita protínají. Mozart byl skutečně génius, jeden z těch nemnoha, který předběhl svou dobu. Nestalo se náhodou tohle i Miloši Formanovi? Pomyslně smekám... (16.11.2006)