Kopí osudu
Die Jagd nach der heiligen Lanze
Spear of Destiny
Réžia:
Florian BaxmeyerScenár:
Derek MeisterKamera:
Peter Joachim KrauseHrajú:
Kai Wiesinger, Bettina Zimmermann, Fabian Busch, Sonja Gerhardt, Rudolf Martin, Jürgen Prochnow, Manfred Böll, Enrica Gera, Werner Kalb, Jan FeilObsahy(3)
Longinovo kopí, jinak též Kopí osudu či Svaté kopí, bylo ukuto před tisíci lety a bylo jím prokláto tělo Krista. Nyní je kopí dobře skryté, protože tomu, kdo ho vlastní, dává obrovskou moc a nepřemožitelnost. Před Napoleonem je spolu s pokladem ukryl Wolfgang Goethe a cesta k němu je dlážděna důmyslnými skrýšemi, hádankami a indiciemi. Mladý archeolog Eik Meiers a jeho snoubenka Katharina Bertholdová spolu s profesorem Bachmanem by je chtěli najít... Jednoho dne se oběma mladým lidem Bachman ztratí při exkurzi do přírody. Při jeho hledání se Eik a Katharina ocitnou v jeskyni a posléze v tajné podzemní laboratoři. Najdou tam nahrávku, na níž profesor Bachman předvádí starý deník, který objevil a jehož písmo se chce pokusit rozluštit. Je to deník samotného Goetha. Podle nahrávky se podaří sestavit jeho stránky a do práce se pouští Eikův kamarád Justus: je třeba rukopis prověřit. Bádání přivede tři přátele na myšlenku, že další indicií by se mohla stát Schillerova lebka: Goethe totiž často pracoval s touto lebkou na stole. Schillerův hrob se nachází ve Výmaru, kam se také Eik, Katharina a Justus vypraví. Eikova dcera Krimi odjíždí na školní výlet, více ji ale očividně zajímá pohledný mladík, s nímž se k otcově nelibosti objímá u autobusu... O Kopí osudu se ovšem zajímá ještě někdo jiný: bohatý baron von Hahn, který tvrdí, že kopí je majetkem jeho rodu, protože Goethe je ve skutečnosti pouze ukradl. Hahn má k ruce asistenta Erlangera a zejména mistryni v bojových uměních Judith. Dva posledně jmenovaní budou tři přátele po celou dobu jejich hledání pronásledovat a klást jim nejrůznější pasti. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (82)
20% - Německá národní verze Šifry mistra Leonarda, kde univerzální génius Leonardo da Vinci byl nahrazen univerzálním géniem Johanem Wolfgangem Goethem. O ději se nemá cenu rozepisovat, protože to je celé od začátku až do konce nesmysl. Díval jsem se na to jenom proto, že mě zajímaly ty hádanky. Zatímco Šifra se bere úplně vážně, zde byl zřetelný určitý ironický nadhled, ale spíš než zábavně to působilo trapně. Holt, německý smysl pro „humor“. Na druhou stranu, u Šifry jsem dvakrát usnul, tohle jsem dokoukal do konce. ()
Totální slátanina plná nelogičností a opisující z kdečeho, ale když člověk vypne mozek, přestane se ptát proč a trochu přistoupí na jejich hru, je to celkem zábavné. Pravda, na filmu se mi spíš než nějaký příběh líbilo ono křížem krážem Německem a mám pocit, že si to Němci natočili hlavně proto, aby dokázali světu, že ta jejich země je taky hezká. Jako turistické PR působí perfektně a pár těch za hlavu přitažených záhad je jako bonus. ()
Tak tohle se německým tvůrcům moc nepovedlo. To už natočili jiní a mnohem líp. Nejedná se o nic objevného v daném žánru, protože to nemá šmrnc snímků typu Indiana Jonese, Lovců pokladů, Flynna Carsena, Lary Croft či Šifry mistra Leonarda, z nichž byl příběh poskládán, takže o originalitě nelze hovořit. I po stránce kvality byly podobné americké filmy mnohem dokonalejší a nápaditější. To bych srovnávala nesrovnatelné. Postrádalo to dávku napětí, která k těmto filmům patří o vtipu či humoru nemluvě. Ani hlavní hrdinové mi k srdci nepřirostli. Kladně bych hodnotila přírodní lokace v nichž se natáčelo a fakt, že jsem si v klidu odcházela od televize uvařit čaj a vyřídit telefony, aniž by mi něco podstatného uniklo. ()
Prostě německý, dlouhý a divný, plný zbytečných scén (převlíkání..ne že by se nelíbilo, ale proč?) a zbytčnejch dějových linek. co mi je do nějaký blonďatý kurvičky co sena ní vysral frajer? Já píchat podobnou kráva vyseru se na ní taky.. Prostě taková atrapa dobrodružnýho filmu, kterou podruhý vidět nemusíte. Vlastně ani poprvé.... ()
Volné pokračování dobrodružného hledání artefaktů německého archeologa Eika Meierse. Tentokrát pátrá po kopím, kterým byl probodnut samotný Ježíš na kříži. Vznikla tak další teorie, kde by se mohl asi nacházet. Kvalita snímku je o něco lepší než předchozí film 'Šifra Karla Velikého'. Ryze televizní produkce asi trošku přidala do rozpočtu. I scénář je o něco propracovanější a napínavější. Daleko více se tu řeší hádanky a rébusy, což zaujme. I zde jsou padouši, kteří by chtěli vše pro sebe a neváhají pro to použít i zbraň. A opět téměř dvouhodinová stopáž dává více prostoru k pohodovému vyprávění. Zbytečně se tu netlačí na pilu, což je jedině dobře. Němci dokázali, že i oni na toto téma umí natočit kvalitní snímek odehrávající se v Německu. ()
Galéria (22)
Zaujímavosti (2)
- Vo filme sa niekoľkokrát spomenie, že Kopija osudu pomáhala vojvodcom ovládnuť svet - napr. Napoleonovi či Alexandrovi Veľkému. Avšak Kopija osudu získala moc až prebodnutím Kristovho boku. Alexander Veľký žil 356 až 323 pred Kristom. Ten ju teda vlastniť nemohol. (BUBO26)
Reklama