Domov na sviatky

Asi si budu muset začít číst pořádně obsahy :D takhle jsem byla trochu vykolejená z těch "svérázných individualit", kterých na mě bylo v této rodině trochu moc. Tak moc, že už pro mě byla těžko uvěřitelná. Dle zdejších zajímavostí byl Robert Downey Jr. většinu natáčení pod vlivem, nu tomu bych i věřila, protože mi připomínal klauna bez červeného nosu. (04.10.2016)

Opinions are like assholes, honey. Everybody´s got one and everybody thinks everybody else´s stinks. 1) Situační humor je skvělý, karikatury výborné, ale jakmile film začne hrát na vážnou notu (ve druhé polovině), jde výrazně dolů. 2) Taky mi vadí, že v chování ani v názorech postav nedojde k žádnému posunu. 3) Ovšem na otázku tetičky Glady o maximální rychlosti auta: How fast can you make this thing go, Tommy?, nelze fakt říci nic jiého, než co odpověděl 30letý během natáčení stále zdrogovaný Robert Downey Jr. (Tommy): Like the wind, honey, like the wind. (28.01.2015)

Tento film má na svědomí Jodie Foster. Jedná se o 3. z jejích dosavadních 4 režijních počinů, z roku 1995. Tento film zárověň také produkovala. Scénář pro ni napsali dva nepříliš úspěšní scénáristi, Chris Radant a W.D. Richter , proto se domnívám, že se Jodie do jisté míry přímo podílela na příběhu filmu. V hlavní roli vidíme Holly Hunter, českým divákům známou například ze seriálu Božská mrcha. Zde však hraje roli ženy, o jejímž životě toho nevíme zas tolik, kromě toho, že má naprosto šílenou rodinu, plnou rozporuplných vztahů. Přesto máme důvod se domnívat, že nejen ona, ale všechny postavy příběhu, i my sami, máme možnost zažít absolutní životní štěstí v nejednom okamžiku našich životů. Často právě v těch všedních. (05.03.2011)

Jak do devadesáti minut zachytit charaktery a vztahy jedné obyčejné rodiny plné svérázných osobností? Jodie Foster zvolila cestu nadsazení a razantního zhuštění. Výsledný koncentrát nemusí chutnat každému, ale správné ředění, nebo chcete-li naladění, z něj udělá skvělou a v mnoha ohledech nezapomenutelnou podívanou. Zábavnou, současně i znepokojující, neučesanou a nevyhlazenou do líbivě třpytivé tretky, razantní a přece křehkou, plnou skvělých dialogů, geniálně načrtnutých a vystižených postav a hereckých výkonů. Od hlavní postavy Claudie v podání Holly Hunter, přes skvěle hláškující matku Anne Bancroftové až po trhlou tetu Gladys Geraldine Chaplinové, kde jediný, kdo trochu kazil výsledný dojem, byl Robert Downey Jr. možná až příliš přehrávající a tlačící na pilu. Některým scénám se člověk zasměje, některé mu připomenou vlastní zážitky a občas tím hektickým a upovídaným hurikánem probleskne okamžik, který vám silou svých emocí doslova vrazí srdce do krku a zastaví dech. Ať už je to scéna v „tělocvičně“, vyprávění Gladys o polibku nebo otcova vzpomínka na deset vteřin štěstí. (08.04.2011)

Tenhle film jsem si pustila kvůli dvěma věcem = režie Jodie Foster a herec Robert Downey Jr. v jeho předAllyovské době.. Byla by to skvělá hořkosladká komedie, kdyby tohle melodrama nepostrádalo humor.. Jinak fajn pohodový film o (ne)snášenlivosti jedné rodinky, který brzy po shlédnutí upadne v zapomnění.. (20.12.2013)