Vláda

Západní civilizace je v hajzlu. Proč? Protože politici se místo vládnutí věnují neustálému hašení mediálních průserů, domnělých nebo skutečných. Média, živá jen ze senzací, investují veškeré své prostředky do jejich hledání, čímž nejen odhalují špatnosti a padouchy, ale zároveň systematicky podrývají celý systém. Volič totiž už naprosto netuší, komu a v co vlastně věřit, nalítne pak jakékoliv iniciativě, která přijde s něčím neokoukaným. Politika se tak stává konzumem, změna pravidlem. Vedení státu má na starosti státní správa, která nemusí brát ohled na voliče a jede si v léta zajetých kolejích. Šance na změnu směru či nějaký vývoj je proto velmi malá. Snaha o skutečné vládnutí je závazkem na celý život, který dotyčného politika navíc kompletně zruinuje zejména v osobní rovině. Seriál je vynikajícím portrétem ženy-matky-političky, která se stane premiérkou a postupně se mění z opoziční idealistky v pragmatickou samotářku. Komu se líbilo House of Cards, toto je evropštější a dle mého i mnohem lepší. 80% EDIT: Další série jsou ještě lepší než ta první. S Brigitte se budete jen těžko loučit, je velmi návyková. 100% (26.01.2017)

Po prvních dílech jsem měla pocit, že to tematicky podobnému seriálu House of Cards nebude sahat ani ke kotníkům, že tam jen postupně vystřídají všechna klišé, která se okolo politiky a médií dají podojit, ale postupně jsem se do Vlády - tedy hlavně do postavy premiérky Birgitte nekriticky zamilovala. 30 epizod, 30 hvězd. (18.04.2017)

Stojí možná za to zmínit, že přes veškerou ambivalenci, o kterou se Borgen převážně úspěšně pokouší, nejde o nezaujatý seriál. Mírně levicová, liberální politika, kterou ztělesňuje Nyborgová, je upřednostňovaná, zatímco radikálové jsou stylizovaní jako narcistní hyeny (Laugesen) nebo fyzicky odpudivé kreatury (Saltum). Ne že bych byl nutně proti, jen občas ta politická korektnost (ač reflektovaná) trochu zaskřípe. Stejně tak pokud jde o některé scénáristické konstrukce, které jsou sice nutné, ale tady občas až moc viditelné. Jinak je to natočené velmi dobře a opravdu velmi klasicky. Ještě analytická poznámka nakonec: Mezi první a druhou sérií došlo ke změně ve strukturování jednotlivých epizod, které byly původně dost kompaktní a zaměřené na jeden větší problém, zatímco ve druhé řadě seriál vždy sleduje několik paralelních linií, kdy navíc každá ještě obsahuje několik dílčích zvratů (ten jednotící problém jinak zůstává). (15.07.2014)

Tak nějak by to mohlo fungovat. 1) Fiktivní pohled do zákulisí dánské vládní politiky je trochu suchý, chvílemi nevyrovnaný, ale přesto zajímavý._____ 2) Hlavní postavy si mě získaly a jejich dějové peripetie jsem sledoval se zájmem. Příběhům nechybí lidský rozměr ani optimismus._____ 3) Zaujali mě 32letý Christian Tafdrup (programový ředitel Alex, co pořád prudil) a 29letý Anders Juul (pohledný televizní reportér Simon Bech)._____ 4) Tak uvažuji, koho v Česku představuje idealistická premiérka Birgitte Nyborgová, pragmatický liberál Lars Hesselboe, představitel opoziční Strany svobody prasoidní Svend Age Saltum, průmyslník Joachim Crohne, prezident Turgistánu, šéf bulvárního Ekspresu Michael Laugesen, kariérista a nový šéf Centristů Jacob Kruse, o manažerovi na baterky novém programovém řediteli zpravodajství Alexovi Hjortovi ani nemluvě. Uměl bych k uvedených postavám přiřadit vždy hned několik našich politiků. Jo, jo..._____  11.9.2023 - Čtvrtá řada nezklame ani ve stylu vyprávění, ani v tématu či naléhavosti sdělení. Zaujali mě 22letý Lucas Lynggaard Tønnesen (Birgitin syn Magnus), oblíbený grónský herec a filmař Ujarneq Fleischer nezjištěného věku - zabitý Malik a 33letý Simon Bennebjerg (Birgitin tajemník Oliver). (17.06.2017)

Po prvních dvou dílech mám pocit, že se jedná o tendenční seriál podporující politiku současného Evropského establishmentu a iracionální liberální iluze o krásném multikulturním světě, který ve skutečnosti, ale neexistuje. Hlavní hrdinka je klasická středová liberálka bez vyhraněného ideového ukotvení, ale plná naivismu a ovládaná politickou korektností prostě taková Dánská Merkelová. Nepřekvapuje mě, že nejhůře je vyobrazen lídr socialistů, který má ale jako jeden z mála racionální názory na migraci a také na systém, ve kterém žije a nedělá si žádné hloupé iluze a pak ultrapravičák od Svobodných, který je čistý pragmatik a jeho představitel mi trochu vzhledem připomíná Zemana. Zatím bych tedy řekl, že Vláda je sice pěkně natočený produkt, ale pořád jen obyčejná agitka obhajující současný neoliberální politický mainstream, který ale jednoznačně selhal a pomalu prohrává všude v Evropě. (21.09.2016)