Lore

Mám pocit, že Němci se těmi svými filmy z války nebo o minulosti jako takové snaží očistit od všeho negativního, co jejich národ stihl za minulé století způsobit. Lore je možná místy dost rozvláčný film, ale svojí syrovou atmosférou si mě okamžitě získal. Ono si stačí přečíst už jen samotný příběh a bude Vám jasno, že tady se soucitu nedočkáte. Drsný a krutý příběh na konci druhé světové války, která otevírá názory těch, kteří dostali propagandou po čumáku a pak museli rychle přijít na to, kde je vlastně problém a co se to vlastně během války dělo. Příběh z trošku jiného pohledu než je zvykem, ale natočen tak, že nad ním budete ještě hodně hodně dlouho po skončení přemýšlet. (05.10.2014)

Hezký lidi, barvy, svícení a stíny, hezká němčina, hezký hadry, krajinky, kompozice. Hezký no. Jasně, osudy dětí a jejich vhled na věc vyvolá vždy o něco tíživější pocity a fatálnější vyznění situace, přesto, jakkoliv cynicky to může znít, filmů o cestě (protože hlavním tématem je tato skromná, leč napínavá odyssea skupinky sourozenců, nikoliv zprostředkování zkušenosti války) je kopa a kopa jich je lepších a kopa jich vyvolává otázky mnohem směrodatnější než klasické "čí je to vina" "jaká je síla lásky" či o něco méně banální "jak se vypořádat s válečnou zkušeností." (19.08.2013)

Ten film se hrozně o něco snaží, tak moc, až je to protivné. A přitom to vůbec nefunguje ani jedné rovině. Hlavní hrdinka je nesympatická a k rádoby stylové (ale opět nefunkční) kameře se dá také říct pouze stanovisko z první věty. Požadovaný účinek nemá ani Richterova hudba, která se vždycky na pár vteřin s velkou pompou objeví, ale záhy stejně tak rychle zmizí, aniž by bylo jasné, proč se objevila a proč zmizela. Nemluvě o různých morálně nepřijatelných událostech, například když jeden z hrdinů zezadu kamenem zabije neškodného týpka...a navíc se souhlasem hrdinky. Nepočítá se tady ani s žádnou psychologií, jež by určovala příčinnost jednotlivých událostí, všechno je neskutečně vykonstruované a nerealistické. Vrchol bezradnosti je pak samotný závěr, který je tak tezovitý, jak to jen jde a veškerá předchozí stominutová snaha o jakože "nový pohled" jde s tímto momentem do všech pekel. Už po prvních deseti minutách film pomalu ztrácel mou pozornost, což se mi v kině nestává často a jenom to dokumentuje naprostou bezradnost celého konceptu, který se snaží o jakousi komplexní výpověď, která je potom v konečném důsledku naprosto nefunkční a neuvěřitelně umělá. Pochvala snad jenom za ten pokus, podívat se na válku trochu jinýma očima, za krásný záběr chlapce před modrýma kachličkama a za Nelu Trebs, hrající mnohem lépe než opěvovaná Saskia Rosendahl. (24.04.2013)

Vymyslel som nové slovo: overarted. A samozrejme, hodí sa na tento film. Artovosť tento raz podľa mňa nebola na mieste. K tak závažnej téme ju nebolo treba a pripadala mi preto rušivá. Spomaľovala tempo. Bez toho spomaľovania, by sa ináč minutáž mohla skrátiť hádam na hodinu a štvrť. Radšej sa tentokrát mohol obohatiť dej ešte zopár scénami navyše. Téma mala ten potenciál. To je moja jediná výhrada a zároveň celkom zásadná. 7/10 (27.07.2013)

Inu, jsem celkem spokojený. Vždycky mě zajímaly i okolnosti po Konci války, o době, o které se ve škole neučí, protože přece stačí, že jsme vyhráli :-) Jedná se o pěkně zpracovanou konfrontaci dvou světů těsně po tom co byly znovuspojeny, a kdy se všichni začínali tvářit jakože se nic nestalo (jak je to v jistém ohledu dodnes)... Zvláštní komorní film, kde hlavní problém mám asi s tím, že mladý žid ve filmu působí, že se zrovna vrací z profesionálního pětiboje, a ne z koncentráku (plus je to německý žid, takže v lágrech jistě strávil pár let a ne pár měsíců). To je n takový detail u autentičnosti. Trochu mě mrzí, že jsem moc nepochopil závěr filmu. (12.02.2014)