Rivali

Absolútne strhujúce! Ešte stále lapám po dychu, do úst a na klávesnicu sa mi tlačia samé superlatívy a hneď na úvod si dovolím označiť tento snímok za filmový zážitok roku. Ako nestranný fanúšik F1 nemám prehľad o histórii a faktoch spred niekoľkých dekád, tým-pádom ma až tak nezasiahli a nerozhodili informácie, že niektoré udalosti (súvisiace s osobami Laudu a Hunta a ich súbojov) boli upravené na úkor hodnovernosti. Tento film nie je dokument, je to film, ktorý na základe jedného z najslávnejších príbehov z histórie motoršportu prináša divákovi pohľad do sveta jazdcov, ktorí sú ochotní ísť na trati až na kosť, cez mŕtvoly a pozrieť sa počas pretekov smrti do očí. Zároveň je až neuveriteľné zistenie ako sa mení športový duch jedného z najnebezpečnejších športov v priebehu rokov. Ako som spomenul, scenár nie je to, čo by som chcel vychváliť, pretože nie je umenie upraviť si sled udalostí tak, aby bol pre publikum čo najpríťažlivejší. To, čo sa nesmie opomenúť je, že Howardovi sa opäť podarilo obhájiť svoje remeslo a natočil film tak pútavo a dychtivo, že vás vcucne do sedadla ako zošliapnutie plynového pedálu v monoposte formuly. Umenie je tá mravenčia práca za kamerou, dodať filmu explozívny nádych v každej scéne, či na trati, v boxoch alebo v dialógoch - a to najmä prácou kamery, strihom a hudbou. Pôsobivá retro atmosféra posúva film ešte o level vyššie. Herci prispievajú k tomuto intenzívnemu zážitku nemalou mierou, Brühl v životnej roli a forme. 100%. (30.12.2013)

Na Rivalech se mě líbí jak umě střídá žánry, chvíli výborně nasnímaný závody a chvíli vztahové dějství. Vyjma filmu Le Mans jsem u žádnýho filmu ze závodního prostředí neměl pcoit, že se blíží realitě, chlapi frajeři, ženský s kozama, všude prachů tři prdele a nesmyslené záběry na jakože závodění, všechno tohle spolehlivě zabíjelo reálnost většiny závodních filmů a filmy tak působily jak po ročním pobytu v pavilonu opic. Protože pro rychlý kola mám slabost, byl jsem moc zvědavej na Rivaly a musím říct, že předčily mé očekávání. Vztah mezi Jamesem a Nikim byl nejen dobře napsanej, ale i zahranej (tiskovka, partnerský vztahy, atd. ). Záběry na závodící formulky připomínaly pumpu na adrenalin a jako třešinka na dortu jsou pak filmařsky vděčně rozebrány povahy obou hlavních postav. Po herecký stránce byla odvedena rovněž kvalitka, navíc Chris je slušnou zárukou i pro holky bez lásky k rychlým kolům, že si během filmu nebudou chtít hrát pexeso. (05.10.2013)

V tomto díle se dělí "film" od opravdového filmu ... Tohle je prostě ... neuvěřitelnej skvost. Zvlášť pro nadšence závodů, pro chlapy, kteří prostě ten adrenalin a soutěživost mají v krvi od přírody. Úžasná věc, ve všech aspektech. Skvělý scény, dialogy, rozdílnost povah závodníků ... Vlastně celý jejich osud jako by psala nějaká vyšší moc. Je jasné, že tam bylohodně přidáno, ale třeba celkový bodový výsledek sezóny 1976 je faktem a to, jak to dopadlo asi nikdo nečekal ... Rivalové opravdu, opravdu až na dřeň ... !! A přitom nakonec došlo k tomu, co každý chlap má v sobě, že největšího nepřítele a rivala ve skrytu duše jistým způsobem obdivuje, závidí mu, cítí s ním a nakonec se někdy stanou přáteli. Scény z nemocnice, mávnutí ruky při posledním závodu v Japonsku a spousta jiných scén mi valily slzy do očí ... Vlastně od chvíle, kdy se začaly snímat závody jako celky, asi polovina filmu ... nabral děj energický, adrenalinový, ale i mega-emocionální rozměr a já pořád brečel... :-) . Technicky,herecky ani jinak nejde tomu filmu vytknout vůbec nic. Vybroušený diamant, který psal sám život. Závěrečné dokumentární záběry obou závodníků tomu dodaly ještě naprostou třešeň na dortu ... (29.12.2013)

Tohle je zase další Howardův těžkej průměr. Průměrný herci, průměrnej děj a "akční" scény ze závodů mě taky moc nebraly. Vlastně se mi mnohem víc líbila krátká jízda s Lancií 2000 po silnici než všechny jízdy s formulí po závodních okruzích dohromady. A o obou hlavních postavách se dozvíte z filmu asi tolik jako z wikipedie. Já mám z těch výtvorů Rona Howarda pocit, jak kdyby šel člověk do drahý restaurace a dostal tam jídlo na úrovni trochu lepší závodní jídelny. Obrovský haló kolem a výsledek takovej, že to sice neurazí, ale ani nenadchne. Vzhledem k tomu, že film má tady 90%, což je lepší hodnocení než třeba kultovní záležitosti typu Gauneři, Terminátor, Mafiáni a podobně, tak jsem čekal teda mnohem víc. 60% (04.09.2023)

Rivalové nejsou o Niki Laudovi, Rivalové přímo jsou Lauda. To přirovnání se nabízí samo. Slavný formulový závodník je zde popsán jako precizní technik, suchar odhodlaný svou pílí a odhodlaností získat to, co jeho oponent zvládá ukořistit spontánností a charismatem. Připomíná to obráceného Amadea, v němž génius průměrnosti materiálně prohrává, ale morálně vítězí nad horkokrevností a radostí ze života. S trochou jízlivosti se nabízí, že něco takového musí být tajným snem Rona Howarda. Celou jeho režijní kariéru prostupuje preciznost ve všech ohledech. Dobře volené postupy ozkoušené mnohými před ním. Mnohdy padne jeho úsilí co nejdůstojněji a nejdůsledněji zpracovat námět na úrodnou půdu (Duel Frost/Nixon, Apollo 13), jindy se stane fatálním omylem (brownovské adaptace, Grinch) a jindy zdrojem nekonečných debat, jde-li o umění, nebo zbabělý mustr (Čistá duše). Čekat, že se Howard změní a začne experimentovat, by bylo stejně pošetilé jako chtít po Hansi Zimmerovi, aby složil ještě čtvrtý hudební motiv, který by přidal k těm třem, co už dvě desetiletí dokola opakuje. Ani jeden nemá k posunu důvod – jejich formální zbabělost a ničím nerušená sázka na jistotu jim přinášení většinou uznání a řadu obdivovatelů v divácích, kteří oceňují, že v kině uvidí či uslyší přesně to, co si přáli. A tentokrát to oceňuji i já. (03.10.2013)