Réžia:
Steve McQueenScenár:
John RidleyKamera:
Sean BobbittHudba:
Hans ZimmerHrajú:
Chiwetel Ejiofor, Michael Fassbender, Lupita Nyong'o, Benedict Cumberbatch, Sarah Paulson, Paul Dano, Brad Pitt, Paul Giamatti, Michael Kenneth Williams (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Solomon Northup bol slobodný, mal rodinu, prácu a žil svoj bežný život. Bol však černoch a tak sa jedného dňa stal obeťou únosu a bol predaný do otroctva na americkom Juhu. Svoje utrpenie, ktoré trvalo dlhých dvanásť rokov, publikoval v knihe, ktorá sa stala predlohou pre tento film, ocenený 3 Oscarmi a viac ako 200 ďalšími cenami. (RTVS)
(viac)Videá (36)
Recenzie (1 110)
|| Scenár: John Ridley / Predloha: Solomon Northup - Twelve Years a Slave | Hudba: Hans Zimmer | Produkcia: Brad Pitt, Dede Gardner, Jeremy Kleiner, Bill Pohlad, Steve McQueen, Arnon Milchan, Anthony Katagas | Distribúcia: Fox Searchlight Pictures (US), Entertainment One (UK) | Štúdio: Summit Entertainment, Regency Enterprises, River Road Entertainment, Film4, Plan B | Rozpočet: 20 miliónov $ | Tržby: 109,555,275 $ || V dnešnej dobe by človek čakal, že X-té spracovanie otrockého námetu bude preexponované týranie černochov počas troch hodín metráže, jak tomu bolo v Umučeniu Krista. A ono prekvapivo nie. Twelve Years a Slave je decentné spracovanie knižky od Solomona Northup-a, ktorý si otroctvom prešiel vlastnou dušou a telom. Precízne zrežírované, presne zahrané. Kult to nikdy nebude, no kôli hodnotnej a morálnej stránke to niekoľko sošiek domov určite odnesie. Za 9 zlatých to určite nie je, ale Fassbender by si jednu už určite zaslúžil... 80% | Blu-Ray, THX, EN DTS | ()
Mělo jít o životní dílo se vším všudy, ale místo toho přišla falešná rozmáchlost, kde děj jen opisuje větší či menší kruhy. Je mi to při McQueenově očividné zainteresovanosti až trochu líto, ale ani syrové scény, ani kralující Fassbender mu tentokrát na cestě k divákovi nepomáhají. Částečně za to může skutečnost, že Hansova hudba je až příliš tklivá a tím pádem nepasující, částečně pak pocit marnosti z toho, že z castingu se vyklubaly skvěle zahrané slepé uličky (Giamatti, Cumberbatch). Ale co je nejhorší - tematicky nepřichází vůbec nic navíc. Smutně koukající (a nutno říct, že i notně podehrávající) Ejiofor je vláčen osudem, potkává slizké, zákeřné nebo slabošské bělochy a soucítí s trpícími černochy. A tam víceméně končíme. V dějových střípcích či dialozích občas fungující, ale jako celek zarážejícím způsobem průhledné. ()
Upřímně řečeno, otroctví je blahobytnému středoevropanovi 21. století poněkud vzdálené téma, a pokud by se emoce vstřebané z takovéhoto filmu měly redukovat na pouhý nezúčastněný povzdech ("to bylo hrozné, co se tenkrát v Americe dělo"), bylo by to dost málo. Naštěstí 12 let v řetězech nenabízí tento patetický jednoúčelový impuls k uronění několika krokodýlích slz, ale dává podnět k hlubšímu uvažování: Otroctví tu není prezentováno jako zlo páchané individuálně jedincem vůči jedinci (nebo skupině), ale jako společenský problém, který je důsledkem nadřazení osobního vlastnictví morálce, nebo lépe řečeno přizpůsobování morálky principu posvátnosti osobního vlastnictví. Jistě, Epps byl zamindrákovaná pokrytecká svině se sadistickými sklony (excelentní Fassbender), ale takový Ford byl vlastně slušný člověk, který otroctví chápal jako přirozenost (neřkuli božskou nutnost), kvůli které měl také Solomona za živou věc, za svůj směnitelný majetek. Rázem se (domyslíme-li tezi o nadřazenosti osobního vlastnictví morálce do důsledků) ocitáme v dnešní době a v našem prostoru (protože co jiného je např. problém "exekucí po česku", ničící celé rodiny pro pár korun dluhu - ať už vzniklého z hlouposti, nevědomosti či opomenutí)? Když se ale vrátíme do poloviny 19. století na americký Jih a k příběhu nešťastného Solomona Northupa, tak je pozoruhodné, jak nepateticky a zajímavě McQueen příběh zpracoval. Jeho osud není interpretován jako především boj chytrého a vzdělaného černocha s hloupým otrokářem (jak by se to lacině nabízelo), ale spíš jako boj vzdělaného člověka zbaveného lidství s nesvobodou jako takovou, jako boj o holý život. Brutalita, elementární nespravedlnost, nemožnost bránit se všemi prostředky (včetně svého intelektu) a maximální utrpení jsou stavy zprostředkované s multidolarovou precizností, které nelze po technické stránce vytknout ani ň. Zimmer sice použitou hudbou vykrádá sám sebe a scénáristův tok času jsem vnímal jako hodně nelineární (čas filmu vs. Solomonův čas; to vypadalo minimálně na kubickou funkci...), nicméně výsledkem je nadprůměrný hollywoodský film, který je možná motivovaný reflexí či vyrovnáním (v tomto ohledu jsou Stud či Hlad tématicky mnohem aktuálnější a v mnohém podnětnější), ale který má celou řádku motivů a námětů ke špekulaci ()
Bylo to temné období, tam na úrodném jihu. Designéři mechanizace trpěli těžkým nedostatkem pastelových barev. Traktory na polích byly vyvedeny v dosti tmavých farbách, samochodné servírovací stolky se používaly zásadně ebenové, kuchyňští roboti, řetězové pily, automatická vesla, pračky, dokonce i orchestriony, všechno to bylo černé, černé jako bota. Černá. Docela depresivní. Jaké pak jednou zavládlo překvapení, když se dvanáct let zaběhlý a kvalitně robotující žací i secí stroj ukázal jako někdo, kdo má papíry, opravňující jej k vlastnictví duše! No, konec srandy. Podle statistik (které si Walk Free Foundation tak trošku cucá z prstu, ovšem co už) je po světě kolem pětatřiceti milionů otroků, tedy cirka jedenáctkrát více, než ve státech dnešních USA za doby pracovních úspěchů pana Solomona Northupa. Kde jsou bojovní abolicionisté současných dní? A film není špatný. Jen je dlouhý, dlouhý jako noc. Černá. ()
Někteří to vidí tak, že 12 let v řetězech mělo stát v McQueenově filmografii mezi Hladem (po filmových cenách) a Studem (nad propadnutím mainstreamu), ale dovolím si nesouhlasit. Obsahově o banalitě nemůže být řeč. Když se trápíte v kriminále hlady za lepší život druhých, nebo když jste citově vyprázdněný satyr, co chodí po bytě s holým přirozením, jste sice v okovech, které omezují vaši svobodu, ale činíte tak dobrovolně. Otroctví jakékoliv podoby s lidskou svobodnou vůlí nikdy nemělo, nemá a nebude mít nic společného. S tím režisérovým příklonem k Hollywoodu to taky není tak žhavé, neboť jeho tradiční, standardům se vymykající prvky (vyprávění tichem, statická aranžmá či důkazy, že duch je obalený hmotou) nechybí. Troufám si tvrdit, že zpracovat danou látku R.Howard, S.Spielberg či (chraň nás od zlého) R.Emmerich, vyznělo by vše sice mnohem divácky vstřícněji, ale ducha spalující fyzično by zůstalo v řetězech. P.S.: Tak si pročítám komentáře a koukám, že paaschovi, rytíři bílé kamélie, zase sežraly housenky všechnu úrodu bavlny.. ()
Galéria (74)
Fotka © Fox Searchlight Pictures
Zaujímavosti (30)
- V čase 0:42, kdy Solomon (Chiwetel Ejiofor) pracuje na stavbě, je při příchodu hlavního tesaře (Paul Dano) opřena o stavbu hůl, kterou tesař použije a poté hůl již není vidět. Když je ale odváděna Eliza (Adepero Oduye), hůl je opět opřena o stavbu. (SniperG1)
- K lepšímu vystižení alkoholika si Michael Fassbender (Edwin Epps) nechal svůj knír natírat alkoholem, aby na zápach herci reagovali stejně, jako kdyby se setkali s mužem, který opravdu hodně pije. (BlackJoanna)
- Michael Fassbender (Edwin Epps) po dotočení scény znásilnění na chvíli omdlel. (filmsim)
Reklama