Supervulkán

Sopka, láva, sopečný prach, záchrana nevinných obyvatel městečka, státu či planety. Jak oŽeHAVÉ téma, že?:) Tvůrci se však rozhodli, že všední a stále se nudně opakující strukturu těchto "magmatických" katastrof obdaří zcela inovativním prvkem. Věci se mají tak, že vulkanoložku Kate přes PC kontaktuje její "já" z budoucnosti. Díky narušení magnetického pole se totiž otevřely brány časoprostoru a jejímu budoucímu já se tak podařilo s Kate navázat "kontakt." Účel tohoto setkání je ten, že Kate z budoucnosti odborně radí Kate ze současnosti, jak zastavit ničivou sopku a vyvarovat se chyb, kterých se tehdy dopustili oni. Paní vulkanoložka je zprvu zcela šokována a s častým užitím slova "šílenství" nakonec s překvapivě obdivným úžasem usedá naproti obrazovce a začne hovořit sama se sebou. Samotný film mi nepřišel až tak příšerný. Při pohledu na filmografii pana režiséra jsem čekala mnohem větší a neúnosnější odpad. Nakonec jsem vydržela až do konce. Ze začátku jsem byla obdařena několika lehkými záchvaty smíchu, které neměl na svědomí nikdo jiný než kolega Scénář. Ten se však po zbytek děje drží v docela poslouchatelných mezích, stejně jako samotné dialogy. Logika logicky pokulhává, tak jak v podobných filmech očekáváte. Ale například zpracování lávy se mi i líbilo. A Richard Burgi je sympatický chlapík, z kama já ho jen znám...?:) "Pojď do bunkru." - "A k čemu? Nikdy už nic nebude jako předtím", "Asi mi budeš muset věřit, tedy mému budoucímu já, které kompletně narušilo časoprostorové kontinuum." :) (18.11.2011)

Při pohledu na žánr, stopáž, dosavadní režisérovu "tvorbu" a obsazení jsem byl natěšený na další z dlouhé řady katastrofických a zároveň katastrofálních propadáků. Když v prvních pár minutách stihly pomřít zjevně dost důležité postavy, začal jsem tušit, že tady bude něco jinak. Ale že to sci-fi je míněno takhle vážně, to jsem opravdu nečekal...a nejdivnější na tom je, že mě to opravdu (docela) bavilo:) Možná že na tom měla určitý podíl britská MILFka Juliet Aubrey, na kterou mám určitou fixaci už od dob Primevalu, ale tatíkovský účes Hrdiny Federace a Sentinela v jedné osobě by zchladil každou vášeň, i kdyby okolo láva tryskala víc než v rozpočtově někde hodně jinde jsoucí Sopce. Každopádně první dvě třetiny filmu mi přišly snesitelné a v rámci žánru debilních televizních katastrofáků správně perverzně zábavné (sopečný prach, ze kterého jsou všichni strachy bez sebe, a kvůli kterému se nesmí létat ani v deseti tisících metrech, zřejmě na helikoptéry nepůsobí, a upozornění "hlavně se toho moc nenadýchejte nebo je po vás" zřejmě funguje jako magické zaklínadlo, protože všichni funí ostošest po celý film a nezdá se, že by jim chyběl kyslík). V té poslední se to ovšem zvrátilo v obvyklý "jen ty a já to dokážeme zastavit...a pak si to konečně rozdáme" klimax, takže to sice nebude na potupných dvacet procent, ale čtyřicítka taky není žádné terno. Takže závěr - ode dna představovaného televizními rádobyudálostmi jako 10,5 Stupně jsme docela daleko, ale nikdo normální nemůže mít problém najít si něco lepšího k dívání, i když to v rámci obvyklých parametrů řemeslně ujde a nikdo tu netrousí patriotické kydy ani vám netrhá srdce. 40% (19.11.2011)

Vždyť zabránit sopce v erupci je tak snadné. Stačí na to trochu větší bandaska s chemikáliemi, kterou vhodíme dovnitř do sopouchu a sopka přestane soptit. Ještě předtím se však musíme spojit, pomocí videohovoru, sami se svým budoucím já, které nám prozradí, jak na to. To je všechno, celý film Super erupce. SyFy se podařilo nacpat tolik blbosti a pitomosti do jednoho filmu, že se to často nevidí. Film k popukání, proto pěkných 90 %. (24.10.2012)

S americkými televíznymi nízkorozpočtovými katastrofickými sci-fi filmami nemám moc dobré skúsenosti. Väčšina z nich je mizerne natočená, majú nelogický scénar, príšerne špeciálne efekty a hrajú v nich hlboko podpriemerní herci. Presne tak to bolo i v tomto prípade. Erupcia yellowstoneského supervulkánu ma nezaujala. Nudil som sa. Vedel som však do čoho idem a tak som nemal žiadne prehnané očakávania. Takže som to dopozeral do konca. * (17.05.2017)

Myslel jsem si, že filmy jako 10,5 stupně nebo Potopa tvoří dno katastrofických filmů, ale ty se daly bez obtíží zhlédnout. Jestli se zmíněné filmy označují jako takzvané béčko, pak Obří sopka se dá považovat za filmové céčko. Její vizuální efekty mohou oslnit leda někoho, kdo dvacet let neviděl žádný film. Pokud mermomocí chcete vidět film s lávou v hlavní roli, to si raději pusťte Sopku nebo Rozpoutané peklo. (17.11.2011)