Advokátka Věra

Jestli tohle je průměr prvorepublikové filmové tvorby, tak bych na ni koukala klidně pořád :-) První polovina byla prostě výborná. Spousta drobných vtípků, Truda Grosslichtová byla na meziválečnou herečku neobyčejně civilní a Oldřich Nový u mě stoupl v ceně, protože jsem ho doteď považovala za salónního milovníka - a tady úžasně uvěřitelně zahrál zločince! Druhá polovina už nebyla tak dobře vyprávěná, občas jsem se nechytala, a závěr mě zklamal. Ne že bych měla něco proti tomu, aby hlavní hrdinka skončila šťastně provdána, ale jednak mě mrzelo, že její studia přišla úplně vniveč a jednak jsem asi příliš zvyklá na hollywoodské filmy, kde takováhle profesionální výzva (oblíbená americká "challenge") vždycky nakonec skončí úspěchem. Nemám ráda, když se pár ke šťastnému konci dopracuje podfukem. Závěr je prostě poplatný své době, ale to filmu nepřekáží v tom, aby byl zdařilý a milý. Kdo chcete zkusit nějaký pohodový prvorepublikový film, rozhodně doporučuji. (13.02.2012)

Přátelství, které neumírá. I tak se dá nazvat setkání režiséra Maca Friče a někdejšího prvního brněnského milovníka Oldřicha Nového, dvou noblesních mužů, kteří si rozuměli i mimo dosah filmových kamer. Stejnojmenná povídka Vlasty Zemanové, která tehdy vzbudila nemalý zájem mezi pravidelnými čtenáři (či spíše čtenářkami) prvorepublikového týdeníku List paní a dívek, si utahuje, s lehkostí a jemným sarkasmem, z emancipovaných žen a dívek, jejichž touha po úspěšné kariéře a samostatném životě, v němž není místo pro lásku, naráží nejen na předsudky, ale také na poněkud prozaičtější překážky – výdaje a zase výdaje. Ve filmu za vším stojí zámožný hrdinčin otec, který svou podnikavou dcerulinku ponechává ve sladké nevědomosti, doufaje, že všechno zvrátí předem naplánovaný osud – v tomto případě fešný hochštapler, ve skutečnosti konzulův syn. Frič správně vytušil, že Oldřich Nový si s touto nevděčnou rolí poradí po svém, v partnerství s půvabnou a elegantní Trudou Grosslichtovou vstoupil do vod ironického humoru, s nímž měl bohaté zkušenosti už z jeviště svého vlastního divadla. Výborní jsou herci ve vedlejších, i zcela epizodních rolích – rozkošný Trégl, Šlemrová, Pištěk, Hajská, Kreuzmann jako sýpající návštěvník advokátní kanceláře... Přestože Frič i Nový mají na svém kontě bezpochyby mnohem zajímavější kousky, lze jejich první společný film vnímat jako poněkud nesmělé vzájemné oťukávání, jako předehru ke slavným a nesmrtelným komediím, které na sebe nenechají dlouho čekat. (03.10.2008)

Vtipná a chytrá komedie původně jako povídka od Vlasty Zemanové, jinak ale s docela zajímavým obsahem, ale bohužel se stále stejný scénářem. Znáte to-jedna emancipovaná dceruška s rodiny bohatých rodičů, která sní o velké kariéře tentokrát v právnické praxi, který tu ale naštěstí jakžtakž fungoval. Herci a jejich herecké výkony tu byli jednoznačně více než jen průměrně. Mladá Truda Grosslichtová (hlasem mi připomínala slavnější Lídu Baarovou), tu vytvořila jednu ze svých největších a nejzásadnějších rolí i co se týče změny své image, i když to už tehdy nebyla žádná začátečnice ale zkušená filmařka, která tu ale bohužel celkem důstojně kvůli okupaci a jejímu položidovskému původu ukončila svou bohatou hereckou kariéru narozdíl od jejího kolegy napraveného kriminálníka Oldřicha Nového (alias Tygra)-který tehdy teprve začínal a tak trochu se ještě hledal, nicméně už tehdy rychle stoupal k vrcholu budoucí slávy a k následovné superstar první velikosti. Kdo se mě tu ještě líbil a kdo stojí za připomenutí tak to byl hádavý obchodník Jaroslav Marvan, a hlavně nenapodobitelný solicitátor Václav Trégl se svými hláškami jak jinak:-)). Duo Šlemrova a Pištěk takový normál ničím podstatným mě nezaujali, i když odvedli určitě dobrý výkon. Hezky zpracovaný film, s nesmrtelným šlágrem ,,Na děvče mi nesahej" v podání Oldřicha Nového, ale jinak jen průměr v tehdejším předválečném československém filmu. (22.07.2007)

Na mně všechny ty komédie z 30. let působí tak nějak podivně. Předně se tam všichni chovaj jako magoři anebo alespoň naprosto nepřirozeně. Rozmazlená holčička z noblesní rodiny se zamiluje do kriminálníka a nejhustějšího příslušníka galerky, zatímco její rodiče jí bez jejího vědomí chystají svatbu s nějakým bohatým trotlem. Advokát se posuzuje podle toho, jakým autem přijede k soudu. A soudce úplně s klidem uloží advokátovi, aby vyšetřil čin svýho klienta a pomohl ho usvědčit. Nebejt skvělýho výkonu Theodora Pištěka a roličky Čeňka Šlégla, byl bych z toho filmu asi vyloženě nasranej. Jednu * navíc musím dát za groteskní scénu, kdy policie dělá šťáru v hospodě galerky, kde zrovna probíhá hromadná rvačka a jak tam fízlové vpadnou, začnou kriminálníci předstírat, že spolu tančí, to mě pobavilo. (23.01.2012)

Příjemná a milá zábava, která si v neuvěřitelné, typicky dobově naivní, přesto lehce podané historce, utahuje nejen z emancipačních snah. Není to sice úplně nejvyšší liga, přesto je to zábavná pohodovka, která má své kouzlo a řadu skvělých okamžiků. Truda Grosslichtová, možná ve své životní roli, přejímá něco z komiky Anny Ondrákové a balancuje na hraně ztřeštěnosti, netradiční Oldřich Nový jako kriminálník Tygr taky nenudí a Václav Trégl sype hlášky jakoby sázel trumfy na stůl. Film si drží slušné tempo a šlape do pedálů lehkým humorem. Další z pamětníků, který se nejspíš zařadí meziy ty, po kterých občas sáhnu a dám si repete. (02.12.2012)