Metro Manila

"VYPRÁVĚNÍ TOHOTO PŘÍBĚHU NECHÁM NA VÁS, JÁ SE PŘESUNU DO VAŠICH SRDCÍ, KDE VÍM, ŽE BUDU S VÁMI, AŤ PŮJDETE KAMKOLIV" Ach jéééé....to jsem si na konec roku teda naservíroval optimistické filmík.....co na tohle říct?? Takové dílko z člověka vyždímá emoce i kdyby se bránil sebevíc. Tak sympatická rodinka se jen tak nevidí. Ryzí lidičkové, čistí a bezelstní....vhození do víru velkoměsta hříšného, falešného a vy sledujete, jak je to vše pomalu a jistě ovládá a vhání vstříc fatálnímu rozhřešení. Tíživá atmosféra je všudypřítomná.....pomáhá tomu i skvělá kamera, skoro jsem měl pocit, že cítím ten slum, tu špínu a naopak i silný pocit naděje a radosti sršící přímo hmatatelně ze sprchové scény.....ta nefalšovaná radost z tekoucí vody mě dojala......v ten okamžik jsem chtěl i já uvěřit, že tohle bude........ale.......nebyl....a nebo.......? (30.12.2014)

Hrozně moc se mi do tohodle filmu nechtělo. Obzvlášť poté, co jsem viděl Anthropoid, který v mých očích Sean Ellis úplně dobře nezvládl. Ellis je ale neuvěřitelný chameleon, evidentně je každý jeho film něčím úplně jiným, než všechny ostatní. Metro Manila je perfektním sociálním dramatem s trochou té thrillerové nitky. Celý film táhne hlavní hrdina, který je zahrán natolik skvěle, že s ním od samého začátku prostě musíte soucítit a fandit mu. V průběhu filmu si asi patrně každý z nás řekne, v jak skvělém místě na Zemi se to narodil a jak by měl být vděčný za to co má. Ellis zvládl vyprávět příběh ze dna Filipínské společnosti s obdivuhodnou jistotou a divákovi dává pocit, jakoby viděl film natočený Filipínci o Filipínách. 8/10 (17.12.2016)

Filmové nazretie do filipínskej metropoly Manily sa vyplatilo, pretože Sean Ellis to s kamerou vie a priviedol na obrazovku výbornú drámu. Film je rozdelený na dve časti, v tej prvej vlastne sledujeme sociálny dokument o mladej vidieckej rodinky v srdci manilskej džungli a v druhej temný krimipríbeh. Každopádne, čo na Metro Manila najviac oceňujem je, ako z filmu cítiť silný naturalizmus, kde sa nám Manila ukazuje vo svojej otvorenej drsnej podobe. (16.05.2014)

Ta neuvěřitelná umělecká metamorfóza, kterou předvedl britský režisér Sean Ellis, je opravdu fascinující, vždyť se od svého celovečerního debutu v podobě originálního romanticko-filosofického snímku Cashback přes hororově laděný thriller Střepy v hlavě dostal k sociálnímu dramatu z třetího světa, který je natočen tak sofistikovaně, že mezi ním a předchozími snímky je naprosté pojítkové prázdno. Neboť z Evropana se nějakým uměleckým zázrakem stal Asiat. Sean Ellis se doslova ponořil do Manily a natočil filipínský snímek filipínštěji než mnohý místní režisér, jeho filipínští mu zjevně rozumějí. Kdybych si předem nevytipoval tenhle film coby další z počinů originálního britského tvůrce, ani by mne nenapadlo, že to není reálná asijská produkce. Sean Ellis svou tvorbu zakládá na skvostné vizuální a cizelované formální stránce, tak vypadaly oba jeho artově pojmuté předchozí filmy, což zvolna postupující příběh z filipínské metropole převrací na hlavu, neboť tentokrát vsadil Ellis na úspornost. Víc než dokonalá je mizanscéna, silný vjem autenticity, místy mající až sílu dokumentu (rodina proplétající se v průvodu městem etc.), tíživý sociální rozměr, obratně vypreparovaný narativ heist filmů, vynikající naléhavá kamera (plus vjem barevné špíny Manily), civilní herecké výkony, typově naprosto přesný výběr herců a jejich vedení, velmi dobře zvládnutá zvuková stránka a především pak podmanivá hudba (záběry opancéřované dodávky jedoucí městem staticky snímané zezadu mají až jakousi magickou atmosféru a připomněly mi nejeden slavný artový film). Zprvu sociální drama (s instinktivním pocitem naléhavosti), které se po chvíli vyvíjí jako filipínská variace Tropa de Elite, posléze ale (možná ke škodě věci) odbočí ke klasickému kriminálnímu motivu, kterého se drží až do svého závěru. Ten má ovšem silný přesah a když se všechny vjemy složí, divákovi zhořkne tohle filmové poznání Filipín v pocit, že ,,tahle země není pro starý"... a možná ani pro mladý... Velkolepě humanistický, leč zároveň až nesnesitelně tragický film. Jestliže se o nějakém současném tvůrci dá prohlásit, že je skutečně originálním, pak to po tomhle sociálně tíživém filmu bezezbytku platí o Seanu Ellisovi... (11.05.2014)

"Věříme v boha" už od začátku bylo jasný, že to nedopadne nejlíp, ale že se to takhle posere, to jsem nečekal. Úžasný sociální drama o tom, že lidi jsou příšerný svině a nikdy ti nic nedají zadarmo. Nikdy nikomu nevěř, to je to, co si z filmu odnesete, i když se chová jako největší kamarád, vlastně vás drží při životě, tak to není jen tak, ještě když ho znáte jen chvíli, vždy po vás bude chtít něco na oplátku. Oscar zjistí hned, že lidem v Manile se nedá věřit, ale pořád doufá, že se to obrátí k lepšímu, že mu bůh pomůže, chvíli to tak vypadá, ale jak řikám, lidi jsou svině. Celý film je realistický a hereckým výkonům věříte, bylo mi líto celé rodiny, byl jsem rád, když se měli dobře, prostě skvěle zahraný. Příběh je dokonalej, dokonce se objeví dost nečekanej zvrat, u kterýho jsem čuměl s otevřenou pusou a završuje to geniální konec, který neurazí snad nikoho, všichni si příjdou na své. Dokonalý film o tom, že vám nikdo nedá nic zadarmo, i když to tak na začátku vypadá. 5* (16.05.2014)