Hořící keř

Všem těm vlastencům, kteří do kin posílají filmy jako přes kopírák na to samé téma, akorát s jiným názvem - takhle to má vypadat. Ukazovat vám to musí Polka a v kinech to paradoxně uvidí jen klikař... Kvalita by mohla Hořícímu keři platit za reklamu, protože tolik kvality pohromadě jsem neviděl ani na olympiádě. Už se mi ale to neustálé vracení a hnípání se v minulosti pomaličku zajídá, protože z něho mám pocit, že slovo úsměv přibylo v česko-slovenském slovníku až po revoluci. Je dobré připomenout si občas historické milníky, ale docela by se mi ulevilo, kdyby k tomu do budoucna sloužily už jen státní svátky a kdyby se Hořící keř stal třešničkou na dortu a špuntem zároveň. (Challenge Tour 2015, film č.30) (27.04.2015)

Na české poměry opravdu výjimečné a nejen na ty seriálové. Pohled z "vnějšku" od Agnieszky Holland navíc celému projektu neuvěřitelně pomáhá a celá minisérie je tak plná intenzivních a emotivních momentů. Celé je to navíc brilantně zahrané a člověk ani neví, koho z obsazení vychvalovat víc, protože tady hráli všichni na 200%. Jen škoda úplného závěru, který nedokázal naplno využít potenciálu a nepřišel s žádnou emotivní tečkou a byl spíše takový prázdný. Nedořešenost okolo některých postav totiž celkem zamrzela. Jinak ale nevím, jestli u nás něco podobného ještě někdy vznikne. 80%+ (17.02.2013)

Seriál vašeho života, pokud jste Čechy. Celejch 220 minut sem chtěl řvát z plnejch plic, ať už ta hrůza (která se doopravdy stala!) pro všechny kladný postavy konečně skončí. Zvítězí pravda a láska nad lží a nenávistí? Doufám, že už to dávno je v osnovách pro druhý stupně základních škol v rámci filmových projekcí na hodinách občanský nauky. (27.11.2016)

V závěru jsem se už sice trochu vrtěl, jenže za to mohla sedačka v kině - jinak můžu téměř bez nadsázky říct, že jsem se na filmovou verzi Hořícího keře skoro celé tři a čtvrt hodiny díval bez hnutí. Tak strhující mi tohle mimořádné dílo připadalo a s denním odstupem stále připadá. Samozřejmě, vidět seriálovou verzi, pěkně jeden díl po druhém, možná (velké možná) by se nějaký ten nedostatek objevil, protože bych měl čas si ho třeba všimnout. Jenže takhle mi film nedal jedinou záminku. Herci, scénář, režie, výprava... Všechno na velice vysoké úrovni. První třetina nejlepší, ale zbytek jí ostudu rozhodně neudělal. Pět čistých, nejčistších. (14.11.2013)

po díle prvním: dech beroucí, emocionální, skvěle natočený.. To jsou vjemy, které ve mě tohle dílo zanechalo, po stránce filmařské je snad všechno na nejvyšší úrovni, od geniální kamery (snad se konečně dočkáme jejich zařazení na čsfd), přes herce po scénář a hudební doprovod, ruchy... To všechno vytvořilo směs emocemi tak nabitou, že pokud následující laťku udrží, zjeví se zde jedna z nejlepších minisérií vůbec. O to víc oceňují Agnieszku Holland, vzhledem k jejímu vztahu k době a událostem _____ po díle druhém: tam, kde v prvním díle byli emoce automaticky přítomny jsou zde až moc chtěné, jako by je tvůrci chtěli vymačkat z každého záběru, což souví i s tím, že každý druý záběr je odrazem zrdcala, nebo pohledem přes sklo, to nesedne tak, jak by mělo, působí to jen jako ukázka toho, kolik je na minisérii peněz a ty scény, kde se takový způsob snímání pak nevyzní tak dobře. Ani zaměření na jednu postavu moc nepomohlo, ale odchyt výborný (O= _______po díle třetím: závěrečný díl obsahuje asi nejlepší scény z celé série, a to samotný soudní proces, kde exceluje obzvláště David Novotný a jeho JUDr. Sýkora. Krom toho se zjevují i další skvěle natočené a vypjaté scény, jenže díky nim pak není konec dílu tím úplným vrcholem, bohužel, onen dovětek by totiž mohl být klidně vynechán, stejně jako některé scény z celé trilogie, dva díly by postačili.. Někde mezi 4 a 5. kameraman Martin Štrba by se měl podílet se scénáristou Štěpánem Hulíkem na nějakém komorním, soudním dramatu... (30.01.2013)