Bez doteku

Nakonec velmi nejisté a vřele darované 3* a to především proto, že Bez Doteku je poměrně nevšedním závanem v zatuchlých českých stokách (nechci říct přímo čerstvým) a v panu Chlupáčkovi shledávám potenciál v budoucnosti natočit něco dost možná výjimečného. Teď tedy zbývá jen čekat a doufat, že tohle víno dozraje a nezhnije. Co se týče obsahu filmu, celé téma a vyznění působí výrazným dojmem teenage tvorby (címž vlastně i je) se všemi jejími zápory ale i klady. Výrazným minusem jsou pak nehomogenní výkony herců, kterým neohroženě vévodí Vagnerová s Malým.. (26.03.2013)

Přišlo mi, že někdo chtěl divákům tímto snímkem říci hrozně moc, ale naprosto to pak neuměl podat. Nemohu říci že jsem nepochopil o co ve filmu šlo. Pochopil, ale už jsem nechápal proč to bylo podáno tak jak bylo. Pro mě i tak krátká stopáž byla díky podání filmu neskutečně dlouhá, plna strohých, až smutně hloupých, dialogů. Nijakých hereckých výkonů a hudby. Je pro mě smutné, že valná většina diváků si z projekce tohoto filmu zapamatuje jen 2 věci: Že to bylo natočeno nejmladším režisérem v Evropě a jaké má Tereza Vítů vnady. (26.03.2013)

Koukám, že nejsem jediná, kdo si myslí, že se autor nechal inspirovat Sucker punch. Taky mi to přišlo jako totální chaos, až na to že Sucker punch tam měl aspoň ty herecké výkony a akci a vůbec něco. Tohle bylo velké prázdné nic hrající si na vniterný pohled do užírající duše mladé dívky. Jinak některé scény jsem vážně umírala - nudou, nikoliv napětím - například scéna, kdy se celé tři minuty /nekecám, stopovala jsem to/ díváme na hlavní hrdinku (ještě ani nevíme, že je hlavní hrdinka), jak gebí na záchodě. Vážně by nestačilo tak 20 sekund? Asi ne. Každý tam akorát mele - teď jak to říct slušně bez použití slova sračky - věty postrádající jakýkoliv význam. No a na závěr asi jen, že bych nechtěla mít tu její kamarádku, která ani na chvíli nezavře zobák, ale vlastně žádnou větu nedořekne celou. Bravo! Zase jeden zbytečný český film. (05.01.2014)

Celovečerní debut nejmladšího českého režiséra Matěje Chlupáčka se nebojí nabízet divákům spíše otázky než odpovědi. To byl krátký výtah z oficiálního textu distributora. Mně tedy celovečerní debut nejmladšího českého režiséra Matěje Chlupáčka odpovědi skutečně nenabízel, zároveň ve mně nevyvolal ani otázky s jedinou výjimkou. Proč jsem se na něco takového vlastně díval? Za celou dobu jsem totiž nedokázal rozklíčovat, co mi chtěl nejmladší český režisér svým debutem vlastně sdělit. Ze snímku jsem si odnesl jen to, že ač není Tereza Vítů zrovna můj typ, dostala od přírody velmi pěknou základní výbavu, takže pokud nezblbne jako mnohé jiné, nebude muset investovat do tuningu. Proč tady řeším zrovna tohle? Protože mi film nic pozoruhodnějšího nenabídl. Příběh, dialogy i monology byly svorně stejně zoufalé jako celá řada předvedených hereckých výkonů, snímek mi nic nedal a já se k němu zachovám stejně a hvězdičky si raději ponechám. / Poučení: Průprava z domova se ti může v dalším životě hodit. (03.03.2023)

Bonus: komentář doplněný o obrázky Jako mě Ondřej Malý málem stáhnul s sebou pod hladinu v Poutech, tak i tady se na mě nepěkně vyřádil. A nebylo to nějak nevinně, bez doteku – naopak mi svou zkušenou prackou hrábnul přímo do rozkroku. Ale ty ostatní dialogy ve filmu, to fakt bolelo... A to jsem (i když to jindy nedělám) před tím narychlo zhltl pár komentářů, takže už jsem na to šel s odhodláním dialogy moc neřešit. Dát to bez téhle průpravy, normálně bych z toho po dvaceti minutách odešel. Film poskládaný z působivých klipů, secvaknutých k sobě kancelářskými svorkami hrozných pindů, to bůhvíjaký zážitek opravdu nezaručuje. O nějakém dojení citů ani nemluvě. Ale už jen kvůli tomu bordelpapá, jakého si s gustem střihnul Ondřej Malý, to přece jen stojí za vidění.                    Jsem kvůli tomu poživačnýmu panchartovi málem zase začal kouřit... Křivák jeden božskej! Takže dávám nadhodnocené tři hvězdy (abych pak za to v jeho podniku dostal slevu :-) (28.03.2013)