Predĺžený víkend

Jasona Reitmana považuju za jednoho z nejlepších současných režisérů a snad žádný jeho film to nedokazuje tak jasně jako Labor Day. I když je paradoxně asi jeho nejslabší, tak právě Reitmanova pevná režijní ruka, jeho příkladné vedení herců a řemeslná jistota zabránila tomu, aby film sklouznul k pouhému prachsprostému ždímání emocí. Červená knihovna? Pokud ano, je to ta nejlépe natočená červená knihovna vůbec. A funguje přesně tak, jak fungovat má. S krásnou retro atmosférou, kde i ty kýčovitě malebné sluneční paprsky mají své místo a idealističtí uprchlíci z vězení tu nepůsobí nepatřičně, nýbrž jako přirozená součást vyprávění. Přesní herci jsou samozřejmostí a Kate Winslet si za své příkladné ztvárnění nejisté a psychicky vyčerpané matky loni zasloužila alespoň oscarovou nominaci. Reitman nám svým filmem chtěl naznačit, že pohádek je stále potřeba. A to mu já, narozdíl od mnohých dalších, zkrátka nemůžu vyčítat. 80 % (29.12.2014)

Někdy vás může z vlastního vězení vysvobodit vezeň na útěku.... Z vězení vašeho já. Ne každý utíkající zločinnec a dokonce vrah musí být nebezpečný ganster. Někdy to může být obyčejný taťka, kterému se totálně posral život, stejně jako vám a který by dal všechno na světe, za klidný rodinný život, stejně jako vy. Adele měla sen o spokojené rodině, manželovi a dětech. Leč osud se k ní zachoval krutě a tak jí zůstal jen syn a její svět zničených snů. Uzavřela se do sebe a také před okolím ve svém domě. Jejím jediným poutem se světem je její syn a občasné návštěvy nejbližších sousedů. Do tohoto tichého světa jednoho dne rázně vstoupí zraněný prchající vězeň Frank. Nic nezastírá, nevymýšlí si historku o svém zranění a plně chápe, že se jej Adele se synem bojí. On si chce jen odpočinout než jej přestane bolet zranění, skrýt se před policejními vozy pročesávajícími okolí a vyspat se. Brzy ráno chce jít k nejbližší stanici vlaku a odjet do Kanady... Jenže je proudloužený víkend a vlaky druhý den nejezdí... --- Tohle byl krásný film s krásnou Kate. Kolik let uběhlo od Titanicu? Hodně, ona je však stále krásná a nestárnoucí ! Navíc se jí skvěle podařilo zahrát zničenou opuštěnoun ženu, které je moc smutno v jejím uzavřeném světě a které se stýská po jakémkoliv objetí a dotyku tam zvenčí. Film mi moc sedl i když byl v jednom místě neskutečně smutný. Ale abych nekončil smutně, ve filmu uvidíte i dvě přípravy jídla a to fazolí s mletým masem  :-). Dávám za 5 broskví ! * * * * (15.08.2015)

Prodloužený víkend jsem zhlédl v rámci akce Valentýn, kdy je člověk ochoten pro naplnění představ o svátku zamilovaných podstoupit nějakou tu romanci a trošku zabodovat v partnerském vztahu. Film se dá zjednodušeně shrnout frekventovaným slovním obratem "neurazí, ale ani nenadchne". Neurazí už jen kvůli přítomnosti ústředního hereckého páru. Kate patří v rámci své generace mezi elitu ženského charakterního herectví a tu opuštěnou maminku jí zkrátka věříte. Josh Brolin by si mohl na role charismatických vousáčů s drsným zevnějškem a dobrým srdcem dát patent - typově tam zkrátka sedne. Ostatní kolem hrají, co mají, a režisér to celé dokáže ukočírovat. Potíž je ve scénáři, který některé věci vůbec neřeší a jiné jen nakousne. Na tom námětu je nejzajímavější a nejdůležitější vzájemné poznávání, budování důvěry a vztahu mezi uprchlým vězněm a jeho rukojmími. Jenže právě to je neuvěřitelně odbyté. Skoro se zdá, jako by Kate Winslet na něco takového jen čekala a s nadšením po pár hodinách skončila v posteli s vrahem odsouzeným na 18 let. Co si potom ale máte o takové postavě myslet? Psychologie je zkrátka odbytá, případně zcela nedůvěryhodná. A ten naroubovaný romantický závěr jako by vypadl z pokleslé červené knihovny. Celkový dojem: 55 %. (21.02.2014)

Věřím tomu, že cílová skupina, čili romanticky laděné osoby milující červenou knihovnu, kvitují s povděkem, že tenhle film neuráží ani nás neromantiky. Představa toho, kterak si ženská ve středních letech s pubertu atakujícím klukem bez řečí doveze domů kriminálníka, je mírně komická. Že se do něj během tří dnů bezhlavě zamiluje, je už roztomilé sci-fi. (22.12.2021)

Netreba páliť Madisonské mosty v Dokonalom svete. Je to predsa taký pekný príbeh, až to musím myslieť ako eufemizmus. Netušil som, že budem mať potrebu porovnávať a teda aj povedať, že Jason Reitman nie je Eastwood. Ale je to tak a preto som sklamaný. Skôr síce pre veľké očakávania, ale je to moja chyba? Režisér svojou predošlou tvorbou jednoducho už nasadil latku vysoko a teraz sa môže nechať prikryť do deky políciou z amerického predmestia, keď mu dajú čítať kritiky na túto limonádu. Prípadne sa z nej dá ešte urobiť merchandising a zarobiť dostatočne veľa, aby sa pokryli náklady za predané svedomie. No nič, nebudem viac negatívny a začnem dúfať, že sa vo svojich ďalších filmoch opäť vráti k žánru dramédia, ktorý mu išiel podstatne lepšie. (19.04.2014)