Insidious: Kapitola 2

Dvojka je srovnatelná s jedničkou, ale protože to je vlastně opět to samé, tak si nemůžu pomoct a musím hodnotit o stupeň hůř. Přestože některé ty scény, které by měly vyděsit, působí spíš směšně (Wan se u mě stává "mistrem" v rozpohybování neživých věcí a především přeborníkem na pomalu se zavírající dveře se skřípotem, pomalu se otevírající dveře se skřípotem, rychle se otevírající a zavírající dveře bez skřípotu, velmi rychle až prudce se otevírající a zavírající dveře, probourávání dveří, vyrážení dveří, různé druhy dveří, různé barvy dveří apod.), tak umí celkem zručně navodit hororovou atmosféru, kterou ale kazí podivuhodně divný děj. Problém vidím stejně jako u jedničky nebo u Conjuring hlavně v příběhu a ve stylu vyprávění. Ta story mi prostě přijde nezajímavá, a to i přesto, že je snaha o propletení s prvním dílem. Nějak to na mě nezapůsobilo, je to takový chaotický s celou řadou divných a nelogických situací. A to co předvádí duo "krotitelů duchů" s "vrhačem kostek" to je víceméně trapas. Kde jsou ty napínavé horory s výbornými pointami dob minulých? Wan měl zůstat u krimi-thrillerů jako bylo Saw, i když tam tomu hodně přidal hlavně skvělý scénář Whannella. Škoda, že ten samý člověk nedokázal vymyslet něco poutavého a originálního také do série Insidious. Uvidíme jak si poradí u trojky, kde to bude celé v jeho rukách. Moc dobře to ale nevidím.50% (13.10.2014)

Ani sa nedivím, že Wan sa rozhodol dať si hororovú pauzu, pretože sa zdá, že svoj kvalitatívny hororový prínos vystrieľal vo svojich prvých 3 hororových bombách (Saw, Dead Silence, Insidious) a teraz už tak trochu iba varí z vody. Tento rok má síce už druhý hororový hit, no nahráva mu hlavne to, že jeho počiny sa dostanú aj k ľuďom, čo o horory ináč ani nezavadia a následne sa z toho chtiac-nechtiac vyvrbí prechválená vec. Ale nevadí, ja Insidious 2 síce hodnotím vcelku vysoko a kladne, no je to za jeho čiastkové hororové momenty / scénky / úseky, rozhodne nie za výsledný dojem, ktorý mi príde dosť rozporuplný a neuspokojivý, nehovoriac o tom, že (subjektívne) som v tomto roku videl už minimálne desiatku lepších hororov, ktoré o takomto prijatí a „sláve“ nemôžu ani len snívať. (09.12.2013)

Vyčpělé. James Wan sice pořád zvládá řemeslo na jedničku a za atmosféru by mu většina hororových rutinérů dala ledvinu ( tu však za věčné obsazování už nejspíš dal Patrick Wilson). Je ale až bolestivě vidět, jak moc mu došly nápady a vlastně jde jenom o několikáté variování těch samých postupů. V zajetí démonů to ještě dokonalo fungovalo, protože se tam dokázaly výtečně skloubit i ostatní prvky, tady jsem měl ale do poloviny filmu pocit, že koukám na stejně scény, jako v jedničce. Jen se v nich občas projde někdo jiný. Naštěstí druhá polovina chytne dobrý dramatický spád a celý příběh se i přes pár logických lapsů uspokojivě uzavře. Škoda, že s dalším dílem už se bude klesat ještě víc a přijde evidentní rýžování peněz. Wan ale asi moc dobře věděl, proč je čas kývnout na sedmé Rychle a zběsile a díkybohu za to. (13.11.2013)

Hodinu solídny horor v tradične kvalitnom (hoci už trošičku opozeranom) Wanovom podaní. Niekoľko tučných infarktov. Potom sa to zmení na akúsi temnú fantasy a priznám sa, že ma to bavilo ešte viac ako ľakačky, začalo to mať aj celkom zaujímavý príbeh, minulosť sa spojila s prítomnosťou, krásne sa nadviazalo na jednotku. O čosi slabšie ako Conjuring, na ktoré sa Wan zjavne sústredil viac, ale stále silný žánrový kúsok. (09.12.2013)

Ták, a máme to za sebou. Finálny zlom vo Wanovej kariére, a veľkolepá rozlúčka s hororovým žánrom (aspoň dočasne). Dvojka má ten problém, že sme už všetko raz videli, a tak hlavným ťahákom je tentoraz príbeh. Atmosféra je o niečo slabšia, a po prvý krát si začínam plne uvedomovať slabiny Whanellových scenárov, teda miernu opotrebovanosť a nutnosť silného reťazca infarktových scén (keďže mu kvalitná scenáristika robí malé problémy), ale práve toto v prvom Insidious vyšlo na jedničku. Druhá kapitola sa snaží zabodovať bez toho, je vlastne výpravnou púťou za hľadaním stratenej duše, a tak sa musí improvizovať, čo znamená menej kvalitných ľakačiek a opatrnejší postup príbehom. Škoda, že najlepšou ľakačkou celého filmu je zopakovaná scéna z minula - a dokonca aj Bishara mi začína pripadať, ako by len recykloval svoje klasické motívy. Sečteno a podtrženo, jeden z najlepších hororov roka, ale je vidieť, že na V zajatí démonov si dal záležať viac. (24.01.2014)