Pinocchio Guillerma del Tora

Snímek se mi pravděpodobně zařadí po bok Ukradených Vánoc nebo Můj soused Totoro mezi sváteční stálice. Trochu příliš ukřičené části bohatě vyrovnává, že se Torův Pinocchio - na pohádku stále poměrně netradičně - nebojí tematizovat a přerámovat tabu náměty jako je smrt blízkého, chybování kladných postav (vznětlivý a depresivní alkáč Geppetto), a další v pohádkách zpravidla neměnné danosti (ten je zlej a ten dobrej a nic mezitím). Zážitek ještě umocňuje, pro radost ze řemesla, film o filmu. Pinocchio a Cvrček ale mohli být teda méně otravní. (17.12.2022)

Zrovna nedávno jsem viděl verzi Pinocchia od Disney a zamýšlel se nad tím, zdali by takový příběh šel natočit jinak, než-li pohledem dětských očí. Nešel, ale když se toho chopí Guillermo del Toro, pro nějž je to životní projekt, může se jednat o jeden z nejhezčích filmových zážitků jak pro dítě, tak pro dospělého. Točí se tu témata jako alkoholismus, fašismus, smutek a deprese a přese všechno se na film budete koukat s něhou a nadšením. Nádherný, animačně neobvyklý a originální zážitek a přesně to, co o tomto filmu sám Guillermo del Toro řekl - poctivý kus filmařiny. (29.12.2022)

Nový film Guillerma del Tora je vždycky něco, na co se vyplatí těšit, a myslím, že jeho zpracování Pinocchia je dalším vítězem. Sice se možná nevyrovná jeho nejlepším filmům, ale je to další silný přírůstek do jeho filmografie... i když je třeba také zmínit, že se na něm podílel jako spolurežisér. Druhým režisérem je Mark Gustafson, který si jako méně známé jméno nezíská tolik uznání jako Toro. Chápu, proč toto pojetí příběhu o Pinocchiovi Tora oslovilo. Je to poměrně temná pohádka, pojednává o dětských postavách v krutém světě, mísí se v ní fantazie s konfliktem v reálném světě a je to také příběh s velkými emocemi, který je procítěný a místy i překvapivě smutný. Všechna tato témata najdeme i v ostatních Torových filmech, díky čemuž se mezi nimi tento cítí jako doma (i když je první animovaný). Animace vypadá jedinečně a po celou dobu se na ni skvěle dívá. Na rozdíl od jiných animovaných filmů s unikátním vzhledem jsem neměl pocit, že by mi u tohoto filmu chvíli trvalo, než jsem si na něj zvykl. Hned vás vtáhne do děje a myslím, že tomu hodně pomáhá i hudba. Celkově je to pěkně vypadající a pěkně znějící film, který má i docela dobrý hlasový doprovod. Skutečnost, že se zabývá dospělými tématy (překvapivě je zde hodně smrti a fašismu) a může na někoho působit znepokojivě a zároveň má dětské komické odlehčení. Bál jsem se slova „muzikál“, ale písniček tu není naštěstí mnoho, takže i tohle bylo OK. Oceňuji snahu, která byla vynaložena na to, aby film obsahoval prvky, které osloví mladší diváky, a prvky, které osloví starší diváky, ale nejsem si jistý, zda je různorodost tónů vždy odborně vyvážená. Pokud bych měl něco vytknout, tak je to právě toto, ale jinak se jedná o velmi povedený animovaný film a další triumf Guillerma del Tora (a jeho spolurežiséra!). /75%/ (27.12.2022)

Majster fantasy hororu je späť. A je ho cítiť od začiatku do konca. Príbeh o smrti, vojne, láske a rodičovstve, všetko krásne nadizajnované s veľkým citom pre detaily a farby. Síce nechápem prečo toto nazvali muzikál, piesní nebolo viac jak tri, ale vlastne som bol za to rád. Del Toro ukazaje svoju autorskú víziu a premenil klasický príbeh Pinocchia do temnejšej formy. Podobne ako vo Faunovom Labyrinte aj tu vojnové pozadie dodáva dojem že sledujete tú najvážnejšiu rozprávku akú ste kedy videli. A stále ide v prvom rade o film pre deti. Nie všetko čo sa načrtne sa aj dostatočne rozvinie. Cirkusové pasáže, výcvikové stredisko a propaganda vojny ako jedna z tém, to všetko pôsobí skratkovito a bez poriadneho vyvrcholenia. Hlavne pri konci cítiť že sa mohlo viac pritlačiť na pílu. Keď si spomeniem aké geniálne otvorenie film mal, čakal som že ma niečo podobné bude čakať aj v závere. Nová verzia Pinocchia ale obstála dobre. Vizuálne je bezchybná, dostatočne emočná, vhodná pre deti, no stále s vážnym tónom a pochmúrnymi scénami. Toto je Del Toro ktorého mám rád. (11.12.2022)

Posledné tri minúty za 5*. Čosi tak realistické a smutné a pritom "obyčajné" (a istým spôsobom nádherné) sa nevidí často. Žiaľ, pred "tým" sa nachádza hodina päťdesiat a tá už až taká úžasná nie je. Jasné, vizuálne je to krása a niektoré nápady fajn (to by ani nebol Guillermo, aby si neodpustil Lovecrafta). Ale scenár ma strašne nudil svojou predvídateľnosťou. Je „sympatické“, že je to v rámci možností temné, takže sa tu umiera a odohrávajú sa tragédie, avšak inak ma jednotlivé epizódy, ktoré Pinokio zažíva, nebavili. Najmä v prvej polovici je to prekvapivo v podstate muzikál, ale jednotlivé vystúpenia ma nudili, takže ma potešilo, že v druhej už temer úplne absentovali. (10.02.2023)