Leto vo februári

Půjdu znova s hodnocením proti hlavnímu proudu, a výjimečně to nebude jen proto, že tam hraje Dan Stevens. Příběh o nesprávném načasování jistých vyjádření, aneb co nastane, když se správné věci nestanou v tu správnou dobu… Mě teda film rozhodně nenudil, i když se nevyznačoval napětím, spíš volným plynutím příběhu až k nevyhnutelnému (?no, podle mě se mu teda rozhodně vyhnout dalo, nejednat Florence občas tak impulzívně) konci. Scénář sice skutečně není žádný terno, jak už píše kolega noriaki, neboť ho psal sám život, a ten si v nevypočitatelných zvratech libuje jen zřídka a bývá docela předvídatelný. Ale je výborně zahrán (ani jsem netušila že se Dan Stevens, Dominic Cooper a Hattie Morahan po Rozum a cit zase někde ve filmu potkali) a odehrává se v krásných exteriérech i interiérech (Cornwall se mi prostě líbil, zevnitř i zvenčí). Pohnutky, které vedly Florence k jejímu rozhodnutí (a to teda k žádnému, snad s výjimkou jednoho) tedy taky nechápu, ale vzhledem k její nervové labilitě, kterou během filmu několikrát ukázala, usuzuji, že se jí jen tak prostě nechtělo čekat… Jen si neodpustím ještě dotaz na jednu věc, nemohl by ten vstupní test pro komentáře na csfd kontrolovat, zda dotyčný nebo dotyčná zná význam slova spoiler (a nejen v souvislosti s autem)? (22.09.2014)

Axident tady bezelstně vykecal celý děj, ale naštěstí to na zážitek z filmu nemělo skoro žádný vliv. Příběh je tuctový, šablonovitý a lehce dopředu odhadnutelný. Taky ho psal sám život, a ten si na nějakou nápaditost a nebo výjimečnost nepotrpí. Summer in February to ani nepotřebuje, jeho síla leží v perfektním vykreslení doby a uvěřitelných hereckých výkonech. Od Dominica Coopera jsem to čekal, od ostatních a především od Emily Browning zase až tak ne. Škoda že tu hutnou atmosféru emocí čas od času narušuje prapodivné chování postav. Motivaci Florence jsem vůbec nechápal. Možná byly její volby opodstatněné, ale ve stominutovém zkratkovitém vyprávění to režisér nevyjádřil dost obratně. (16.01.2014)

Mladá Florence Carter Woods přijíždí na krásné cornwallské pobřeží do umělecké komunity, utíkajíc z vlivu autoritářského otce přiučit se malbě. Píše se rok 1913, nikdo nepracuje, všichni žijí v krásných vilách z rent svých movitých otců :o) Exteriéry jsou nádherné, útesy, staré britské, kamenné domy, pláže, koně a kdo nemaluje jakoby nebyl. Děj je klasickým milostným trojúhelníkem. Do Florence se rychle zakouká jak dosti živelný, buranský "ženy, víno, zpěv" A.J. Munnings, talentovaný malíř i jeho naprostý protiklad - jemný, distingovaný, něžný gentleman Gilbert Evans. Křehká Florence se briskně, pro diváka zcela nepochopitelně, provdá za AJ a oddaně zamilovaný Gilbert ostrouhá. Hloupost své volby pochopí záhy a o sebevraždu se neúspěšně pokusí už o líbánkách .o/ Manželství nefunguje (žádný div) a předtím, než Gilbert odjede povolán coby voják do Afriky, sblíží se a prožijí kratičkou, intenzivní lásku. Florence otěhotní, AJ ji nazve kurvou a následuje další, tentokrát už úspěšná sebevražda (kyanidem). Tečka. Tolik děj, nutno dodat, že zmiňované postavy jsou autentické, existující osobnosti a jde o "true story". Film je vizuálně poetický (prostředí Lamorny je skutečně působivé) a po většinu času se neděje lautr nic. Divák, očekávající spád nebo pořádné drama bude asi řádně znuděn. Přesto jsem si těch 100 minut užíval. Z Emily Browning vyrostla od Lemony Snicket dospělá slečna a do své role se opírá s veškerou vervou. (A.J. Munnings se skutečně nakonec stal slavným a dožil se požehnaného věku 71 let - narozdíl od Florence)... Za mě palec jasně nahoru, komorní, klasicky britské milostné drama, s dokonale autentickou dobovou atmosférou. (05.11.2013)

Jejich obrazy jsou nádherné. Ale film o této umělecké komunitě už u mě vyvolávaly trochu rozpaky. Myslím, že trochu svižnější tempo by neuškodilo, ale je možné, že nám tvůrci chtěli dát prostor nad rozjímáním o tom, proč Florence jednala, tak jak jednala, ale nepomohlo to. Možná mládí a tolik opěvovaný AJ jí zastínilo rozum a šla do toho proti svému srdci, které bylo přece (alespoň pro nás) tak čitelné!. Abych pravdu řekla, tak mě místy opravdu iritovala a to nemluvím o AJ, kterého jsem také nedokázala pochopit. Věděl to a přesto jednal tak, že jsem v tom viděla jistou škodolibost, která se někdy sakra vymstí. V malířské, či jinak umělecky zaměřených komunitách je plno takových nepochopitelných, živelných rozhodnutí. Kdo ví, třeba právě proto nám pak zůstává tolik uměleckých perel, kde se jejich emoce vtisknou do pláten a ty zůstávají v našich domovech, galeriích a my se pak můžeme jen domýšlet, co v danou chvíli umělec prožíval......možná. Emily měla kouzelnou tvář a tu naivitu a rozpolcenost duše zahrála výborně, ale Dana jsem nemohla vymazat z mysli, ještě stále ho mám spojeného se seriálem Panství Downton. K tomu nádherné Cornwallské exteriéry s pobřežím, útesy a bouřlivými vlnami, stejně jako jejich bouřlivá srdce, vytvořilo tu pravou atmosféru pro tenhle příběh. (24.07.2015)

Akosi ma to nenadchlo. Jediné, čo ma fakt bavilo bolo vykreslenie tej bohémskej atmosféry v umeleckej komunite, kde sa schádzalo viacero znamenitých maliarov. A samozrejme ma zaujala ešte aj "femme fatale" Florence v podaní pôvabnej Emily Browning, ktorá sa ocitla v centre pozornosti celého deju. Čo sa však dejovej línie a samotného príbehu týka, v tom sa mi naozaj hľadá ťažko niečo, čo by vo mne vzbudilo nejakú väčšiu pozornosť. Už len samotný fakt, že sa Florence sľúbila takému narcisovi ako bol AJ, mi akosi na celom príbehu nesedelo. A následne už prišlo len to, čo sa dalo v podstate aj čakať... Takže ja osobne neviem, kde vlastne hľadať to samotné kúzlo tohto filmu. (07.10.2014)