Obsahy(1)
Hlavní role seriálu patří dvěma mistrům kuchařům mezinárodní úrovně a proslulosti, kteří jsou zároveň starými přáteli. Antonio Carluccio a Gennaro Contaldo se vracejí do Itálie, kterou opustili před více než čtyřiceti lety, aby zjistili, co se za tu dobu v jejich původní vlasti změnilo a nakolik to ovlivnilo vývoj italské kuchyně. Antonio je šéfkuchař, restauratér a gastronomický expert. Napsal 13 knih přeložených do mnoha jazyků a v roce 2007 mu byl udělen řád OBE. Gennaro patří k nejuznávanějším italským kuchařům vůbec – je legendární studnicí moudrostí, z níž načerpal všechny svoje znalosti týkající se italské kuchyně mimo jiné i Jamie Oliver. Podnik nazvaný Passione je Gennarovým majetkem i koníčkem a v roce 2005 získal titul Nejlepší italská restaurace. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (3)
Jak žít. Tahle minisérie je naprostá nádhera, slast, neučí jen "jedeme tam a tam a jdeme tam vařit", jako spíš žít, poznávat, chápat, nejen, co to je být mužem, co to znamená vařit, co znamená rodina, nebo být Italem, nebo s čím se dnešní kultura a mužství/ženství potýká, líbí se mi i, že tu jdou hodně z cesty v hledisku klasických konceptů, sledujeme lidi, kteří vaří a pracují v komunitě, která je jejich rodinou, protože skutečnou nemají, kriminálníci, co dělají pizzu, nebo specifické slavnosti určitých oblastí, nebo či snad jen stařenku, která chodí a sbírá byliny venku, ze kterých dělá chutné jídlo chudých (typický sentimentální moment pro Gennara, kdy si nostalgicky vzpomene na svoji mámu). Dva přátelé se po letech vrací do Itálie, aby prozkoumali a zhodnotili nejen tyhle otázky. Gennara Contalda znám už delší dobu, jeho entusiasmus a gooffy side pro vaření a život jsou nakažlivé a je to už nějakou dobu zpátky, co jsem dost ujížděl na tom, jak snadnou a skvěle přístupnou dokázal pro mě tento člověk, co zkrátka miluje na obecné rovině, udělat italskou kuchyni. Antonia Carluccia jsem znal méně, o to je smutnější, že celou dobu člověk myslí na fakt, že už není, protože mezi Gennarovými videi je jedno, které vám po téhle show vhání slzy do očí. Oba vařili na světové úrovni, ale tohle je spíš jen třešničkou na dortu jejich života, přátelství, kde představují jednak svoje Italství, jednak vaření, jednak hodnoty, lásku, jak to souvisí s jídlem, show zkrátka přechází ve filozofii, kde sledujeme mnohdy i dva odlišné pohledy na věc v mnoha otázkách... jejich nekonečné vzájemné rýpání a rozkol, myslím si, že kontrast těchto osobností, kdy Gennaro mnohdy zosobňuje víru, lásku, rodinu, zábavu, zatímco Antonio je leckdy ubručenější, ale taky hlas určitého rozumu, komfortu, který "žije pro jídlo" a právě skrze něj se oba setkávají - vždy skrze lásku k jídlu. I zde si nemůžou odpustit typické popichování a vždycky je funny to sledovat. Věřím, že bez toho rýpání, bez konfliktu ani žádný řádný opravdový vztah nemůže fungovat, to pak není vztah, to je politika... tohle je upřímné přátelství, které spojuje, během kterého se člověk učí o životě, o tom, jak žít a jak říká Antonio, o jídle, jež je "druhá nejlepší věc v životě". Překvapivý přesah něčeho na první pohled tak obyčejného. A jestli jste neviděli, vřele doporučuji. Minimálně vám to zvedne náladu. RIP, Antonio. ()
Tihle dva jsou v Britanii opravdu legendarni a nepochybne se zaslouzili o dnesni spickovou uroven britske kuchyne. ()
Na TV paprika bezi pod nazvem Dva italští gurmáni . ()