Colette

Keď som videl film po prvýkrát tak ma moc neoslovil a to hlavne kvoli tomu, že za sebou som mal už oveľa známejšie vojnové drámy a tie oproti tomuto filmu ukazovali celkový reál o chode v koncentračných táboroch. Je naozaj pekne, keď niekto napodobí veľkú katastrofu z roku 1912 a prenesie ju do koncentračného tábora. Naozaj skôr uverím, že niekto z nižšej triedy v Titanicu prežil užasnú romancu ako toto, lebo akokoľvek sa tvorcovia snažili zakryť totálne nedomyslene chovania postav, ktoré pramenili z obsahovej linky, aj tak v konečnom dôsledku to vystrelilo hrozne tupo. Ukázanie  neľudských podmienok a krutosti koncentračného tábora bola naozaj ukážková a aj herci sa snažili, hlavne Hric, Maurery a Thioly. A zase taký Jiří Mádl, ktorý mal byť ťahúňom celého filmu úplne zlyhal, neveril som mu to, tá jeho akože dramatická poza bola len pretvárka, jeho naozaj mám radšej v komediálnejších filmoch, tam sa pretvarovať nemusí. Ale aj tak, zvyšujem o 1*. Silne 3*. (26.09.2023)

Po Snouborďácích a Rafťácích přicházejí Koncentráci. Vojta Kokotek se se svým gay lukem neprožidil ani do transportu, a tak pádla padla jen na Mádla. Ač jsem to předpojatě považoval za kástingový eror a čekal, že se u toho plynování hurónský zasměju, musím říct, že se toho i se svým kokomediálně profláklým xichtem zhostil opravdu charakterně, cítil jsem spíš tíseň a ani trochu se mi nechtělo zapopírat si holou kost. Bezesporu je to velkolepě natočena, skvěle zahraná, dobře napsaná a výborně zrežírována Láska mezi kapkami Cyklonu B, ale.... Než po mě zase nějaká sionistická klika začne metat obřízky a budu si připadat, jako bych mával před Hitlerem mentálně postiženým, homosexuálním Židem, podotýkám, že si pana Veselého vážím, v žádném případě nesnižuju něčí utrpení, avšak ptám se, jak dlouho to ještě budou všem připomínat? Jakékoliv jiné genocidy dvacátého století si můžeme popírat ostopéro, jen za tu jejich je to na basu a srolovanou svobodou projevu si můžeme narvat do kakaa, dva až tři filmy z koncentráků ročně, kde jeden o nežida pomalu ani nezavadí, zmínka o Židech a jejich zvycích skoro v každém americkém importu, to je na osmimiliónový stát, co bezprecedentně anektoval cizí území a probublává Blízký východ dodnes, a zanedbatelnou minoritu rozlezlou po celém světě, dost dobrý marketing. Ještěže se totéž zaplaťšiva nastalo s jinou minoritou z Východního Pandžábu. S takovou se u Skejťáků nakonec dočkáme kůl rabína, co bude učit Kokomádly rapovat. Apropó, znáte ten, jak mlátí Turek Arména násadou lopaty? (25.02.2014)

Cieslar chce nominaci na Oscara? Mezinárodní obsazení, angličtina, holokaust, láska, dobro vs zlo, pravda vs lež.... Ó jak dojemné! Ve skutečnosti vrcholný kýč a parazitování na holokaustu - nebojím se říct přímo využití holokaustu pro komerční účely. Někdo mluví i o citovém vydírání, ale to by tam nějaké city musely nejprve být. Film obsahuje pouze tragicky nepřesvědčivou love story se spoustu vzletných a patetických slov, které se mnou (a to jsem docela citlivá duše) neudělaly naprosto nic; žádné emoce, jen klišé kupící se do monstrózního počtu. Colette je první film o holokaustu, u kterého mi bylo skoro jedno, že esesák zastřelí náhodného vězně, že hlavním hrdinům permanentně hrozí smrt, že komínem mizí životy statisíců lidí. Je to inženýrsky chladné a prázdné hraní si na Velký Film o Velkém Tématu s Hlubokou Myšlenkou a Silnými Emocemi... Hraní si... A přesně tohle je na celém filmu to nejhorší - rozmělňuje téma Osvětimi do tezovitého učebnicového ležáku infikovaného syndromem Babičky (každý zná, nikdo nečetl). Po filmech jako je tento bude také každý "znát" Osvětim, ale jen jako jakýsi tábor z jedné špatné pohádky... Lustig v závěru života rozmělňoval svoje dílo do až nedůstojné podoby, Cieslar je zase autorem takových "skvostů" jako Duše jako kaviár, Krev zmizelého či Láska je láska - mohl jsem tedy čekat od tohoto filmu něco jiného? Dobře mi tak... (14.09.2013)

Přesto, že mezi moje koníčky patří historie a to hlavně 2. světová válka, bojiště, osudy lidí, zločinců i obětí, tábory smrti a vůbec kompletně vše kolem toho, literatura, filmy a mytologie, jsem se o Colette dozvěděl až od přítelkyně, která mě na film vytáhla do kina.Na Cieslarovi bylo bohužel místy vidět, že se mu přeci jen občas tak velká prodkuce vymyká z rukou a že není na tak obsáhlou látku ten úplně pravý.Např. při scéně, kdy Collettiny rodiče odcházejí do komory, je herecký výkon Clémence Thioly někde na stupni prváka na damu a nevěřil bych jí ani otevření pytlíku buráků.Takových momentů je ve filmu bohužel trošku víc a Cieslar prostě nedokázal občas s herci pracovat.Takovéhle téma potřebuje naprosto věrohodné herce, kteří tu zoufalost, bolest a lidské ponížení procítí z plátna až k vám.Co se Cieslarovi nepodařilo s herci (Mádl taky nebyl nejlepší volbou, ale dá se na něj zvyknout) to se mu daří s atmosférou celkově.Skvělé lokace, perfektní výprava, kostýmy a emoce beznaděje hlavně spíš v hromadných hereckých scénách, kdy na plátně není potřeba dobrého výkonu jednotlivce.Vaisochr byl sice dost nechutný a šel z něj strach, jenže další strašný mínus je český dabing.Němci co mluví česky, to vás prostě musí nasrat a filmu to hrozně moc škodí.Celkově ale na mě tyhle filmy fungují a působí, i když není režisér zrovna ve formě.Hlavně při pohledu na ty obří komíny ve vás prostě cloumali emoce a ta tíha na vás dopadla opravdu silně.Všichni herci, kromě ústřední dvojice jsou opravdu dobří a nejvíc mě dostal Andrej Hryc, ten byl perfektní.Collete je velký český projekt, který se místy trochu naivně snaží být zbytečně moc velkolepý, ale podstatu hrůz války ukázal myslím dost dobře a ani chvilku sem se nenudil, i když při zpětném přemítání vidím spíš hlavně Cieslerovi chyby, ale přesto byl můj pocit při odcházení z kina uspokojivý a pořád vě mě živí myšlenku, že tyhle filmy jsou moc důležité, i když jich mají dnešní mladí češi už plné zuby.70%. (07.10.2013)