Orange Is the New Black

Výborná záležitost na karanténu. :) Ale začnu negativy: ústřední postava je nejdříve nemastná neslaná, postupem času se z ní stane nesnesitelná kráva, nehledě na to, že tý herečce prostě nic nevěříte, jak je afektovaná. Ačkoliv by si někdo řekl, že je to důvod to zabalit, OITNB má tolik co nabídnout co se ostatních charakterů týče, že je to v závěru jen taková malá vadička na kráse. Připadá mi, že si to i sami tvůrci uvědomují, protože postupně Piper vcelku odsunuli do pozadí. Kdo však dostává víc a víc prostoru (bohužel) je Crazy Eyes, která nejdříve baví, vyvolává lítost, ale po padesátým hysterickým záchvatu během jednoho dílu už prostě člověka šíleně irituje. Občas mi připadá, jako kdyby už taky scénáristé nevěděli co s ní. Podobně to vnímám u těch vylízaných meth heads. :) Nicméně všechny ostatní postavy jsou vymyšlené téměř geniálně. Naprosto jsem si zamilovala černošky a hispánky a jejich slovní přestřelky, kterými občas uhodí hřebík na hlavičku. Miluju ten černý, leckdy rasistický humor. :D Výborný jsou i Red s Friedou nebo Nicky a Lorna. Scéna, kdy Piper hádá, jestli umírá babička prostě nemá chybu. Jen dějově se Orange občas zadrhne a chvíli trvá, než se zase rozjede dál. Ale z dlouhodobého hlediska mě to fakt baví. Škoda změny prostředí v posledních řadách, kvalita tím význačně utrpěla, i když zase přinesla něco jiného v podání dvou znepřátelených sester. Poslední série je však vyloženě depka, podobající se spíš na Wentworth. Škoda, protože u OITNB jsem očekávala hlavně humor. (05.05.2020)

Pro mnohé seriálová událost posledních let, která se od většiny z opěvovaných seriálových maratónů liší hlavně tím, že je (i přes prostředí) odlehčenější a ve výsledku tak pohodovější. Pro mě se jedná o výborný seriál, který mě ne vždy dokáže zasáhnout tak, jak by asi měl (což je způsobeno tím, že se zde většinou řeší ženské/mateřské problémy, které prostě chlapa nedokážou tolik vtáhnout) ale baví mě a to převážně úžasnou prací s herci a jejich postavami, které se po celých 7 sérií naprosto reálně vyvíjí. To, že je někdo mrcha, neznamená, že ji od půlky nezačnete milovat a naopak a právě tohle zde funguje tak, jak jsem u žádného jiného seriálů nezažil. Výborné, chytré, vtipné, dojemné a hlavně výborně zahrané. Neznám prakticky jedinou herečku ale vím, že jak ji uvidím někde jinde, navždy ji budu mít spojenou s postavou z tohoto seriálu. Navíc je obdivuhodné, že každá série přináší něco nového a přestože se to vzhledem k tématu nemusí na zdát, nikdy nezačne nudit, přestože ne každý díl přinese něco zásadního. I díky tomu dávám plný počet, přestože to není dokonalý seriál a nemám potřebu ho sjíždět znovu. (20.12.2020)

1. série je totálně návyková, skvělý příběh, poslední sekundy série, kdy hrála ta krásná vánoční hudba, byly prostě totální top, jedna z mých nejoblíbenějších scén ever. Parádní proměna postav, prostě 100%! 2. série je lehce slabší, Vee prahnoucí po moci a hrající si na šéfku mě dost otrávila - 85%. 3. série zase totální nářez, milé zakončení série, kdy alespoň na chvíli byly všechny šťastné. - 100%. 4. série je krásný dárek za zkoušky, měla to asi nejrychleji za sebou, i když ty nové postavy jsou takové nijaké a jen vyplňují prostor. Postupem času jsme se dostali do jakési depresivní tóniny, poslední 2 epizody byly emocionálně nejsilnější za celou dobu existence seriálu. Vyvrcholení totálně luxusní, čekat rok je fakt za trest - 100%. 5. série + 6. série: I nadále parádní jízda, neskutečně návykové, intriky, nenávist pokračují, zkrátka must see seriál, doufám, že bude další série. 7. série: Super dojezd, díky za tolik super dílů, holky mi budou chybět, opravdu velmi povedený seriál, co mě velmi bavil. Oblíbené postavy: Piper + Alex, Red, Poussey, Taystee, Gloria, Sophia, Big Boo, Nicky, Daddy, Frieda. Neoblíbené otravné postavy: Aleida, Vee. 'Cause I seen Shawshank and I don't wanna go to Seg because I did your taxes too good. (27.06.2016)

1.-4. série: První série mě moc nenadchla a chtěl jsem se seriálem skončit. Nakonec jsem mu dal ještě šanci a nelitoval jsem. Žádný etrémní zážitek to nebyl, spíš jen vězeňská oddychovka, která občas bavila, dokázala být i napínavá, někdy se ovšem řešily kraviny a člověk musel přetrpět některá ta ženská témata. Osobně bych řekl, že sudé série (2 a 4) byly lepší než ty liché (1 a 3) (nejlepší sérií byla a zůstala série druhá). 5. série: Dobré a vtipné momenty se určitě našly (top je asi Litchfield got talent), bohužel tu byla spousta balastu a co je asi nejhorší, je to, jak se snažili být hrozně politicky, nábožensky, rasově korektní a sluníčkoví. Tato série byla zajímavá otočenými rolemi vězeň/bachař. 6. a 7. série: V závěrečných dvou sériích to šlo ještě víc z kopce, což mě donutilo srazit hodnocení na finální 3 hvězdy. V šestce se zpočátku ještě objevovaly scény, které dokázaly vyloudit úsměv na tváři, ale obě série se už nesly v rytmu řešení samých kokotin, tak typických pro dnešní dementní US společnost. Dost těžce jsem se tím prokousával a sledoval to mnohdy jen jedním okem. Některé postavy byly až nesnesitelně otravné. No, podtrženo sečteno, tento seriál se rozhodně k mým oblíbeným nepřidá. PS: Předpokládám, že obecný pohled na seriál od ženského publika bude značně pozitivnější. (24.11.2016)

Jenji Kohan a opět její fantastická schopnost stvořit komplexní, zdánlivě vedlejší postavy, které dodávají celému příběhu mnohdy větší šťávu než hlavní protagonistka. OITNB je celkově nesmírně kompaktní záležitost, kde jsou k vidění tuny vynikajících hereckých výkonů (a to jak bělošských, tak černošských či hispánských) a spousty citlivých, velmi dojemných životních příběhů, které se zajímavě vyvíjí a často vzájemně proplétají. Zároveň se z určitého pohledu může jednat o menší hru s diváckými očekáváními, neboť OITNB lze jen stěží klasifikovat jako „syrové vězeňské drama“, ve kterém by hrdinky sváděly neutuchající každodenní boj za přežití v lapáku. Co vás na první pohled může zarazit, je vcelku mírný vězeňský režim, kde je ve větší míře umožněn volný pohyb po zařízení a přilehlých prostorách. S trochou nadsázky lze konstatovat, že jde o jakési „rodinné prostředí“, které je pro některé vězenkyně stravitelnější než život na svobodě, kde se o sebe musí samy postarat. Může to znít lehce absurdně, ale pro některé postavy v OITNB je vězení spíše domovem, ve kterém mají dokonce něco jako svou rodinu. Nezřídka kdy jsou hrdinky prezentovány jako oběti špatné a zlé společnosti, která jim nebyla za života „venku“ schopna zajistit odpovídající podmínky, a proto nakonec skončily ve vězení. Spíše než „pure prison story“ je tak OITNB v drtivé většině konverzačním/sociálním dramatem, které je občas odlehčeno nějakou pekelnou hláškou... What'd you guys do about pussy in Iraq anyway? Did you fuck camels? Postavy jsou zde navíc napsány velmi citlivě, ale přesto tak nějak civilně a uvěřitelně, tudíž veškeré emoce budete v menší či větší míře nuceni prožívat jako jedna žena (obyčejně se říká "jako jeden muž", ale tady je těch žen přece jen nezanedbatelně více :))) (05.09.2014)