Réžia:
Marcus O. RosenmüllerKamera:
Roman NowocienHudba:
Martin StockHrajú:
Gedeon Burkhard, Natalia Avelon, Catherine Flemming, Kai Wiesinger, Gudrun Landgrebe, Michael Mendl, John Friedmann, Ingo Naujoks, Konstantin Wecker (viac)Obsahy(1)
Dramatický príbeh talentovaných židovských detí, ktoré počas 2. svetovej vojny bojujú o holý život. Poltava, začiatok štyridsiatych rokov. Židovské deti Abraša a Larisa majú vďaka svojmu mimoriadnemu hudobnému nadaniu prezývku zázračné deti. Láska k hudbe zvedie ich cesty dohromady aj s malou Hanou, ktorá pochádza z nemeckej rodiny. Ich malý a priateľský svet, v ktorom je hudba na prvom mieste, sa však rozpadne na kusy po napadnutí ZSSR nacistickým Nemeckom. Pre Abrašu a Larisu a ich rodiny sa začína boj o holý život. Ako sa k tomu postaví Hana a jej rodičia? (STV)
(viac)Recenzie (25)
Z mého pohledu se tady Němci drželi spíš zpátky, takže na nějaké scény, při kterých tuhne krev v žilách, rovnou zapomeňte. Víc než o cokoliv jiného se tady jedná o to, že i během hrůz II.SV k sobě mohou Němci a Židé cítit přátelství. Dalo se tu sice přitvrdit, přidat na válečné atmosféře a vytřískat tak z příběhu víc emocí, ale díky nádherné hudbě a dobrým hercům se dalo ledacos přehlédnout. Wunderkinder sice nepatří k těm nejlepším německým válečným filmům, ale pořád se jedná o solidní standard, který jsme od našich západních sousedů zvyklí. 70% ()
Silný príbeh, v ktorom vám zázračné židovské dietky naservírujú nielen nádhernú klasickú hudbu, ale aj úprimné priateľstvo, za ktoré sa oplatí bojovať. Bojuje sa tu ale hlavne o holý život, a preto nechýbajú intenzívne emócie a napätie, ktoré je výborne vystupňované až do úplného záveru. Trošku mi však vadil zidealizovaný pohľad na situáciu na východe a vľúdnejšie správanie sa fašistov. A aj keď je poznať nemecký rukopis, bola som týmto dojemným dielom milo prekvapená. ()
Ďalší nemecký pokus o umelecké stvárnenie rozporuplnej doby. Pokus poctivý a celkom úspešný. Je prirodzené, že kto chce, môže vo filme nájsť viacero problémových miest, ale sympatické je už vôbec to, že toľko rokov po vojne sa ešte nakrúcajú filmy, ktoré reflektujú zložitú dobu a vzťahy, ktoré sa v nej utvárali. Krásna hudba filmu i deju hodne pomohla. Inak by v ňom bolo viac cítiť istú schematickosť. ()
Příběh o přátelství navzdory dějinám. 1) Mimořádně nadaný (a velmi přitažlivý, dodávám) houslista (druhé dítě bulharských rodičů, oba jsou rovněž houslisty) Elin Kolev (již ve svých 12 létech koncertoval v Carnegie Hall) byl vybrán v konkursu do role Abraši ve svých 14 letech. Všechna hudební čísla ve filmu hrál osobně. 2) Nesedne mi, že Ukrajinci ve filmu hovoří německy. U americké produkce bych se nedivil, ale zde v Evropě bych očekával větší míru empatie. Sovětší důstojníci NKVD se chovají jako Němci a i tak mluví. Inu, co se divím - jsou to Němci...jenom v sovětských uniformách. 3) Zaujala mě i postava velitele SS-Standartenfuhrera Schwartowa v podání 64letého Konstantina Weckera, jednoho z nejoblíbenějších německých písničkářů, skladatele, autora a jak vidět, i výborného herce. ()
Velice poutavý civilně natočený film, v němž se emoce nechávají na divákovi a necpou se mu exaltovanými výkřiky a záběry. Zajímavé je už prostředí židovsko-německo-rusko-ukrajinské v počátcích druhé světové války, kdy Němci vítězí, Ukrajinou současně okupují i osvobozují a Židé standardně nepatří nikam. ()
Galéria (26)
Fotka © Home Box Office (HBO)
Reklama