Temný prípad

Po hodně dlouhé době se mi stalo, že jsem si seriál vysloveně užil. Stačila jedna série, abych si uvědomil, že nad příběhy se stále dá dumat...a to i přesto, že vlastně podstatnou část toho příběhu Vám tvůrci nemají problém sdělit hned na samotném začátku. Temný případ ale vládne příběhem a jeho atmosférou. Ačkoliv se na první pohled zdá samotný příběh vcelku klasickou zápletkou, jeho vyprávění je tak dokonalé, že se mi ihned zarylo do paměti. A nejenom právě díky samotnému příběhu, ale, a to především, díky hlavním rolím, které naprosto dokonale předvedl Matthew McConaughey a Woody Harrelson. Líp jsem je snad hrát ještě ani neviděl. Každopádně právě díky ním se z tohoto seriálu stal jeden z nejintenzivnějších seriálových zážitků, co jsem kdy zažil. (13.03.2014)

Sezóna 1: Harry Hole v Louisianě. Tak skandinávská detektivka, jak jen je to na americkém jihu možné... Po všech osmi dílech konstatuji toto - nejlepší existenciální detektivka této dekády! A hlavně je to celý jenom jeden příběh. Ten nejstarší. Světlo proti tmě. Bravurní počin... Sezóna 2: Kalifornie. Všechno je jiné, s první sérií není takřka žádná formální a rozhodně ne žádná obsahová provázanost. Místy to vypadá jako další řada The Killing. Ale je to opět dokonalé. Atmosferické, chmurné, depresivní. Strhující herecké výkony, vynikající temný hudební podkres (a úvodní znělka!), uhrančivá urbanistická dopravní intermezza, neonoir v té nejlepší podobě... Sezóna 3: A znovu je všechno jinak, tentokrát v hlavní roli ,,smutného detektiva" černošský policista, takže série má i hlubší rasovo-historické pozadí, geniálně zvolená forma narativně rozdělující vyšetřování hned do tří časových rovin, mezi nimiž se dějová osa velmi nezvykle proplétá, roli navíc hraje senilita a stářím poznamenané fungování paměti a mozku hlavního hrdiny a vůbec rastr, skrz nějž se každý člověk zpětně dívá na události svého života a upravuje si skutečnost k obrazu svému, což mi něčím připomnělo skvělý Ishigurův román Malíř pomíjivého světa... Sezóna 4: A touhle sezonou tvůrci tenhle projekt pravděpodobně zařízli...vzniklo cosi jako Velmi křehké vztahy na Aljašce...genderový aspekt tuhle doposud skvělou kriminální sérii ve 4. řadě zabil... Série 1: 100 %, Série 2: 90 %, Série 3: 90 %, Série 4: 40 % (06.03.2014)

Louisianská sezóna: Aneb kterak si existenciální detektivka à la Dürrenmatt jižansky (a díky Rustymu nihilisticky a díky Martymu pokrytecky) potykala se severským přesahovým thrillerem à la Larsson v esenci jižanského noiru. Výsledkem čehož vznikla (nad)žánrovka s neopakovatelným genius loci, která je velmi existenciální, velmi symbolická, velmi nedoslovně pracující s nevyřčeným mezi řádky, velmi pochmurná, velmi podprahově znepokojivá, velmi narativně mozaiková a především velmi (ale opravdu velmi) dobrá. Arkansaská sezóna: Po koncepčně odvážně jiné (jakkoli ve výsledku ne zcela zdařilé) druhé řadě, se třetí "srabácky" navrací ke všemu, co fungovalo poprvé. A funguje to znovu. Opět tedy jde o hutnou a znepokojivou atmosférou kypící filmařský majstrštyk, kde žánrová zápletka je na druhé koleji a slouží čistě jako katalyzátor pro zevrubnou charakterovou studii nejednoznačných rozháraných živoucích postav napříč časem. Obsazením, výkony, kamerou, výpravou, přehledností navzdory třem časovým liniím... To vše je hodno jedné z vlajkových lodí současné quality TV. Problémová, ovšem pořádně, je pouze linie ze současnosti, která díky papírem šustícím hrátkám s problematickou pamětí slouží čistě jako vějička připravující si půdu pro dílčí i finální (ne)odhalení. A co hůře, v posledních epizodách se z ní stává stěžejní linie. Dojmům neprospívá, že se tvůrci neustále snaží jakože tajemně naznačovat "jen počkejte, vy uvidíte". Přitom pozornému divákovi bude záhy jasné k čemu to směřuje. V žánrově čisté kriminálce, kde případ a jeho (ne)rozuzlení hrají prim, by to na ploše několika mála epizod snad i obstálo. Nikoli však jako spojující linka osmihodinového filmu "o charakterech a vztazích", kterým se i třetí řada snaží být. PS: I HBO samotné s mlžením skrze anotaci "děsivý případ vraždy dětí" na hru tvůrců přistoupilo. Přitom je to na úrovni tvrzení, že Sparta vyhrála, ale když se podíváte na výsledky, tak zjistíte, že nejenže Sparta nehrála, ale zápas navíc skončil remízou. | S1: 5/5 | S3: 3/5 | (28.01.2014)

Pilot: Pesimistickému McConaugheymu s IQ 200 a rozvážnému rodinnému typu Harrelsonovi kdosi se zálibou v okultismu nasadil parohy. A to se ústřední detektivské dvojce ani zbla nelíbí! Jak ale chcete vyřešit jeden z nejtemnějších seriálových případů, jste-li ve skrytu vlastní prohnilé duše přesvědčeni o tom, že by měla být po celém světě zakázána reprodukce, a lidi by měli co nejdřív prostě "vymřít"? Ufff. Jdu si pustit 60. epizodu Teletubbies (to je ta, jak v ní malé děti krmí labutě a hrozně se u toho smějou), jinak neusnu. 1 sezóna: Za ten zážitek, za ty teorie, za internetové diskuze... plná palba. Žeru temnou filosofii. (13.01.2014)

Tohle je něco spešl, má to atmosféru, která diváka nutí ke sledování a i když to vyloženě není nervydrásající jízda, nutí vás to "otočit další stránku" a hltat TEMNÝ PŘÍPAD dál. Pizzolatto píše parádně a rozvrstvení do dvou časových linií a jejich postupné propojování je mistrovská práce. Alespoň zatím. Herecké duo je kapitola sama pro sebe, Harrelsonův Marty zatím standartní poliš v tom nejlepším slova smyslu, ale McConaugheyho Rust je parádně šiblej parchant. Nemůžu se dočkat dalšího dílu a to už se mi pěkně dlouho u ničeho nestalo. První řada: Dokonalá práce s postavami a ta nejlepší péče jak ze scénáristického, režisérského i hereckého hlediska. Světlo proti temnotě, příběh který patří k nejstarším, ale Pizzolatto ho dokázal podat svěže a po svém. Halucinační scény jen podtrhují mysteriózní, přesto hodně realistickou atmosféru. Rust je McConaugheyho životní rolí a Woody Harrelson rozhodně nezaostává. Tahle dvojka mi bude chybět. Žádný díl vysloveně nevyčnívá, všechny hoří silným stálým plamenem. Druha řada: Táta Colin přebírá housle a Nic Pizzolatto ukazuje, že má nápady. Tenhle případ není ani tak temný, spíš krutě realistický. Chybující postavy, pomalu se rozplétající nitky a vícero linií. První štace byla hodně na ruku... mainstream, tohle už ne. Tohle je už je vyložená fajnšmekrovina s vrstevnatějšími postavami. Prošpikovaná filozofickými úvahami o životě. Frank Vince Vaughna dokazuje kvality herce, který se půl života pitvořil v komediích a chytl za pačesy pořádný charakter. Stejná živá voda jako loni pro McConaugheyho. Výborná hudba. Chce to více shlédnutí. Propracovaný majstrštyk, už se těším s čím přijde Pizzolatto příště.Třetí řada: Další případ rozvětvený do tří časových rovin. Pizzolato už ví že experimentovat je potřeba jen trochu a skládá příběh spíše o partnerství než o mrtvolách. Dvě ztracené děti, lži a peníze v hlavní roli. Aliho Hayes je skvěle zahraný a ještě lépe napsaný. Drsňák, který nechtěl nic a to nic ho dovedlo ne k posedlosti, ale k životu, který pomalu ale jistě zapomíná. Prolnutí časových rovin patří k nejsilnějším momentům seriálu (Vietkong v pokojíčku!). Vrací se i kvalitní konverzace v autě a partnerské hádky, které tebou do živého. Na můj vkus je to zbytečně moc tlačené do černa, ale to holt dneska frčí. Konec je znovu realistický, ale protentokrát docela příjemně. Temný případ stále platí za kvalitu, na kterou se vyplatí počkat. (13.01.2014)