Temný prípad

Už niekoľko rokov som sa chystal na tento dobre hodnotený seriál. Mal som veľké očakávania a myslím, že sa naplnili aj keď nie úplne na 100%. Po prvých dvoch dieloch som cítil menšie sklamanie, no hneď v úvode tretej som sa chytil skvelou scénou s fanatickým kňazom a skvelým dialógom hlavnej dvojky na tému náboženstvo. M. McConaughy to pomenoval tvrdo, jasne a pravdivo čo zas nemôžem povedať o jeho mnohých iných filozofických úvahách, ktorých je seriál plný. Občas som mal pocit, že bez nich by sme ušetrili jeden diel a seriál by bol o dosť kompaktnejší. Pripomínal mi slávny výrok - "dokáže hovoriť celé hodiny bez toho aby niečo povedal"... Od tretieho dielu seriál iba graduje, dostávame sa čoraz bližšie k vrahovi, ale aj pod kožu hlavných a vedľajších postáv. Poznáme bližšie ich rodinný život, problémy v práci i súkromí. To všetko tvorí kompaktný celok, ktorý drží pohromade. Ak to nachvíľu niečo preruší tak sú to spomínané hlášky M. McConaughyho o všetkom a o ničom. Ten napriek tomu podáva s Harelsonom fantastický výkon, aj tá ich spoločná bitka pôsobila ako skutočná bitka, nie nacvičená choreografia. Určite právom jeden z naj hodnotených seriálov, určite odporúčam. Pre neznalcom dodávam, že 2. a 3. séria nemajú s prvou nič spoločné. Jedna séria = jeden príbeh. Seriál 90%. McConaughy a Harrelson -100%. (10.12.2023)

Tohle je něco spešl, má to atmosféru, která diváka nutí ke sledování a i když to vyloženě není nervydrásající jízda, nutí vás to "otočit další stránku" a hltat TEMNÝ PŘÍPAD dál. Pizzolatto píše parádně a rozvrstvení do dvou časových linií a jejich postupné propojování je mistrovská práce. Alespoň zatím. Herecké duo je kapitola sama pro sebe, Harrelsonův Marty zatím standartní poliš v tom nejlepším slova smyslu, ale McConaugheyho Rust je parádně šiblej parchant. Nemůžu se dočkat dalšího dílu a to už se mi pěkně dlouho u ničeho nestalo. První řada: Dokonalá práce s postavami a ta nejlepší péče jak ze scénáristického, režisérského i hereckého hlediska. Světlo proti temnotě, příběh který patří k nejstarším, ale Pizzolatto ho dokázal podat svěže a po svém. Halucinační scény jen podtrhují mysteriózní, přesto hodně realistickou atmosféru. Rust je McConaugheyho životní rolí a Woody Harrelson rozhodně nezaostává. Tahle dvojka mi bude chybět. Žádný díl vysloveně nevyčnívá, všechny hoří silným stálým plamenem. Druha řada: Táta Colin přebírá housle a Nic Pizzolatto ukazuje, že má nápady. Tenhle případ není ani tak temný, spíš krutě realistický. Chybující postavy, pomalu se rozplétající nitky a vícero linií. První štace byla hodně na ruku... mainstream, tohle už ne. Tohle je už je vyložená fajnšmekrovina s vrstevnatějšími postavami. Prošpikovaná filozofickými úvahami o životě. Frank Vince Vaughna dokazuje kvality herce, který se půl života pitvořil v komediích a chytl za pačesy pořádný charakter. Stejná živá voda jako loni pro McConaugheyho. Výborná hudba. Chce to více shlédnutí. Propracovaný majstrštyk, už se těším s čím přijde Pizzolatto příště.Třetí řada: Další případ rozvětvený do tří časových rovin. Pizzolato už ví že experimentovat je potřeba jen trochu a skládá příběh spíše o partnerství než o mrtvolách. Dvě ztracené děti, lži a peníze v hlavní roli. Aliho Hayes je skvěle zahraný a ještě lépe napsaný. Drsňák, který nechtěl nic a to nic ho dovedlo ne k posedlosti, ale k životu, který pomalu ale jistě zapomíná. Prolnutí časových rovin patří k nejsilnějším momentům seriálu (Vietkong v pokojíčku!). Vrací se i kvalitní konverzace v autě a partnerské hádky, které tebou do živého. Na můj vkus je to zbytečně moc tlačené do černa, ale to holt dneska frčí. Konec je znovu realistický, ale protentokrát docela příjemně. Temný případ stále platí za kvalitu, na kterou se vyplatí počkat. (13.01.2014)

Very najs. Serialy nepozeram, pretoze je to podla mna strata casu, Ale toto je evidentne spicka. Vyborna atmosfera, fantasticki herci, paradna rezia. Stale by som vsak bol nadsenejsi keby to bolo spravene ako trojhodinovy film bez hromady zbytocnych odbociek a lepsim tempom. Takto si namiesto dalsej serie radsej kuknem desiatykrat zodiaca alebo patdesiatykrat LA confidental, co su u mna OMNOHO silnejsie zazitky. Serialovych 10/10. Realne nejakych 7-8 (30.04.2017)

Cary Fukunaga je boss. Díky těm neustálým záběrům ze shora na přírodu vtiskl Luisianě až magickou atmosféru. Je dobře, že to celé točil jeden člověk, protože díky tomu má celá série stejný "ksicht." Ze začátku mi sice neustále zamračené duo detektivů přišlo chvílemi až komické (hlavně Woody Harrelson byl až přehnaně nabručenej), ale jak se případ rozplétal dále, opravdu mě to chytlo. Největší highlight pro mě byla přestřelka v černošském ghettu ve čtvrtém díle, ale ten seriál má spoustu silných momentů. Navíc oba to hrajou skvěle a jejich vztah vás fakt zajímá stejně ne-li víc, než ten případ. Jen ať nám HBO servíruje více takto ambiciózních projektů. DRUHÁ SÉRIE nastavenou laťku samozřejmě neudržela, ale nebyla špatná. Bohužel měla extrémně překombinovaný děj, který jsem vůbec nechápal a moc jsem ani nevěděl, kdo je kdo. Každopádně mi ústřední čtveřice nakonec přirostla k srdci a finále mě fakt bavilo. (16.03.2014)

From the dusty May sun, her looming shadow grows... Na Temný případ jsem se těšil jako na další vymazlený a vycizelovaný majstrštyk z produkce HBO - o nic víc, ale ani o ždibec méně. Od prvních záběrů, od úvodních titulků prvního dílu jsem ale začal cítit, že se mi před očima (a dalšími smysly) začíná odehrávat něco, co tady - minimálně na televizní obrazovce - ještě nebylo. Podmanivě tajemné a krásně nasnímané scenérie zpustlé industriální Lousiany, podbarvené mistrovsky navybíraným soundtrackem mistra T-Bone Burnetta, vytvářely dokonalý rám, ve kterém Nic Pizzolatto postupně rozepisoval příběh, který do mě zasekl hák a na devět týdnů - dokud se Marty a Rust pod hvězdnou oblohou neodpotáceli ze záběru - nepustil. Přes všechnu vizuální nádheru, kterou Fukunaga sérii vdechl, a která definitivně zpochybňuje poslední argumenty ohledně nadřazenosti filmové formy, jsou srdcem seriálu právě dva praví detektivové a JEJICH příběh. Prakticky každá z jejich mnoha dialogových výměn, ve kterých se Rustův cynický nihilismus odráží od Martyho gentlemanského pragmatismu by mohla sloužit jako scénáristický vrchol celé série – či kteréhokoliv jiného seriálu, když už jsme u toho. V jiné realitě žijící filozof Rust, který se pravděpodobně pro vyšetřování tohoto případu narodil (což se dá tvrdit i o McConaugheymu a jeho zrodu pro tuhle roli) je sice z podstaty věci jasným fanouškovským favoritem, ale bez Martyho, který ho svou zemitou osobností kotví v realitě, by odletěl z příběhu jako heliový balónek. Absolutorium patří jak oběma hercům, tak Pizzolattovi, který jejich postavám vdechl život, důvěryhodnost a punc nezaměnitelnosti. Co napsat na konec komentáře k dílu, které mě chytlo za srdce jako žádné jiné v živé paměti? Že jsem se na každý díl těšil jako na příslovečné Vánoce – tak jak se mi to nestalo ani u milovaných Sopranos či The Wire? Že jsem si jistý, že si v současné televizní produkci nic nezaslouží vaši pozornost jako tenhle osmidílný opus? Jsou věci, které slova nepostihnou, jak by možná řekl Cohle. Jděte se chvíli toulat s Žlutým králem po temných krajích Carcossy a uvidíte sami. And the stars will be your eyes, and the wind will be my hands... 100% (16.01.2014)