Veľký bazár

Le Grand Bizarre. Kulomet umírněného levicového extremismu sice přichází s neuvěřitelnou kadencí vtipu, ale problémem je, že v jeho nábojovém pásu jsou často slepé. O parkouru se tvrdí, že vznikl ve Francii na počátku devadesátých let minulého století. Ta země sedí, ale co se týká období, asi neviděli úvod téhle Zidiho taškařice.. (18.05.2022)

Jeden z nejlepších filmů skupiny Les Charlots vůbec. Konečně to má nějaký ucelenější příběh, který je skvěle doplněn množstvím humorných situací (především pak krádeže v obchodě) a vynikajícím Michelem Galabru, který předvedl opravdu dobrý výkon. Především se mi tedy líbilo, že především ubylo ledabyle nahozený situací, tím pádem to nevypadalo ani moc trapně a hlavně jsem se u toho opravdu dobře pobavil od začátku až do konce, což se u některých jiných filmů této skupiny říci nedá. Svým způsobem tento film řadím mezi jedny z nejlepších francouzských komedií, které si vždy rád pustím znovu. 80% (02.03.2018)

Má cenu  dodatečně komentovat takové dlouhodobě oblíbené filmy? Vlastně to moc nedělám. Někdy prostě mám něco rád, patří to ke mně a tečka...Když jsem milovník francouzské komedie, asi má obliba Velkého bazaru nikoho nepřekvapí. Tak to udělejme alespoň jako netypickou poctu . Ono jde o to, že když jsem na prvním stupni objevoval francouzské komedie a viděl jsem Velký bazar poprvé, byl jsem naprosto v tom. S Bažanty  a Michelem Galabru jsem prožíval jejich záchranu živnosti, další  práce, akci v baru, balení prodavaček i taneček v obchodě.  Když film před dvěma lety uvedla Prima max v první vlně covidu po dlouhé době jsem se k němu vrátil. Přicházelo jaro a já byl zase s Bažanty a Michelem  v tom. Dokonce jsem si už nepamatoval celý děj a tak mě to soupeření dost napínalo a závěr překvapil. Koukal jsem se na reprízu loni, i teď letos. A pořád jsem z Bažanty a Michelem v tom...Protože tohle je i přes nelítostný konkurenční boj a podstatnější vážnější stránku hravá  a těžce chytlavá pohodička. Michel Serrault rovněž skvělý.:o (17.05.2022)

Velký bazar byl pojem už v dobách mého dětství a zub času mu neubral nic z jeho jedinečnosti. Fungoval jako zlepšovák nálady, funguje doposud. Tahle potrhlá čtverka mě nikdy nepřestane bavit a i po stopadesáté se budu smát vychytanému rituálu buzení, obřím budíkům, tlačenici v autobuse, pozdním příchodům do rachoty, sedánku na koberečku se šéfem a ostatním legendárním kejklím francouzských mániček. Kdo zná a má rád, určitě mi rozumí. Další legenda, která se nesmazatelně vryla do mého filmového srdce. (05.12.2010)

Legendárna scéna s ďalekohľadom ma vždy dostane. Snímka, na ktorú som narazil len nedávno a mrzí ma, že som ju nevidel v televízií, keď som sledoval snímky ako Fantozzi a podobné podarené francúzske komédie prevažne zo 70.rokov minulého storočia. Obsahuje veľké množstvo bláznivých, ale zároveň výborne premyslených scénok. Hercov som v ničom inom hrať nevidel, no majú veľký talent a možno sú to aj známi herci vo Francúzsku. Snímka je od začiatku až do konca vyplnená hŕbou vtipných scén, mnohé sú nezabudnuteľné, niekedy ale aj prehnané. Rozhodne ak si plánujete niekedy dať repete so všetkými filmami s Ugom Fantozzim, po nich sa pustite na túto legendárnu francúzsku snímku. (30.11.2020)