Winnetou

.........Před kinem se vlní dlouhá fronta na lístky. Bohužel ti, co stojí na konci řady se dnes již dovnitř nedostanou. Kino hučí jako v úlu. Nás však bůh osvítil, lístky jsme si koupili v předprodeji u známé. Venku se ještě kšeftuje s lupeny do 1. brázdy za "volant", ale my se už úspěšně a postupně probíjíme ke své sedačcce. Přeskakujeme lidi, kteří mají lístky na stání a polehávají stísněni na zemi v uličce na kraji. Je zde nedýchatelno, dusno a všichni čekají kdy to konečně vše vypukne. Uvaděčka ještě příchozím rozdává pár zbylých pohlednic a plakátů s hlavními představiteli. V tu chvíli se už stmívá, sál se zklidňuje a všichni očekáváme na plátně přicházející filmovou pecku...........je rok 1964...... (28.12.2004)

Asi ten nejkultovnější díl z celé série. Je to první díl, ale je natočen jako druhý (první natočený je "Poklad na Stříbrném jezeře"). Nejzajímavější je to, jak se postavy za celý film mění. Se stejnojmenným románem Karla Maye to nemá moc společného a je to takový výcuc z několika knih (podle knihy například Nšoči umírá až v "Rudém gentlemanovi"). Ale nesporně je to překrásné. Leckdo by mohl podotknout, že je to naivní. Je. Ale pověste mi, kdo při prvním shlédnutí neměl zaťatý palce při souboji Old Shatterhanda a Inčučuny, nepřál bídnému padouchovi Santerovi co nejpotupnější konec, nesmutněl při scéně, kdy Nšoči umírá Old Shatterhandovi v náručí a neměl smíšené pocity při závěrečné větě z úst Vinnetoua - "Zůstali jsme sami, bratře"? Krásná vzpomínka na mládí, ke které se vždy vracím. (07.02.2005)

Pierre Brice a Lex Barker - hrdinové nejen našich otců. První čtyři zfilmované Mayovky (Old Shatterhanda nepočítám) o Vinnetouovi, patří dnes již dávno do pokladnice světové (no dobře - evropské) kinematografie a baví se při nich již několikátá generace chtivá romantiky Starého západu, akce i vymírajícího přátelství. Vinnetou (natočený jako druhý v pořadí), Poklad na stříbrném jezeře, Rudý gentleman a Poslední výstřel - to jsou čtyři milníky, čtyři vykřičníky v kariérách všech zúčastněných tvůrců, kteří se na vzniku této legendární série podíleli. Ať už jsou to představitelé slavné ústřední dvojice, režisér Reinl, skladatel slavné melodie Böttcher, Ralf Wolter či kdokoli jiný z celého štábu. Bylo natočeno ještě několik dalších filmů s těmito oblíbenými hrdiny a na každý se pokaždé rád podívám, ovšem první čtyři zůstanou navždy zářit pěti hvězdičkami. Pro mě určitě. (15.12.2013)

"Chtějí mě skalpovat a já jim nemám na hlavě co nabídnout." U mě by si toho indiáni taky moc nenaskalpovali, ale patrně bych při jejich snaze neměl takový smysl pro humor jako Sam Hawkins. On a lord Tuff-Tuff mě zkrátka výborně bavili, pokrevní bratři Vinnetou s Old Shatterhandem si zase vzali za svůj boj za spravedlnost a já mohu vyjádřit jedinou nespokojenost s tím, že Karel May to kdysi napsal trošku jinak a o topůrko tomahawku lépe. (30.12.2016)

Knižní předloha a následné filmové zpracování Vinnetoua mají naprosto rozdílnou poetiku. Karl May byl natolik zdatný vypravěč s neuvěřitelnou invencí a strhujícím popisem, že film těchto kvalit nedosahuje ani omylem. V jedné jediné věci je film lepší než Mayovo dílo, a sice ve výběru dvou hlavních představitelů. V knize nemají až takové charisma, ale nezapomenutelný Pierre Brice jako Vinnetou a Lex Barker jako Old Shatterhand jim ho vtiskli. Film sám o sobě hodnotím jako lehce nadprůměrný, s několika skvělými scénami, ale také velmi vlažný ve vztahu k nepřekonatelné literární předloze, která působí mnohem opravdověji, než poněkud naivně zpracované dobrodružství dvou pokrevních bratrů. Slabší výprava, kýčovitě monumentální hudba, vynikající dabing a jugoslávské exteriéry snad ani nebrat. 60% (26.06.2012)