Star Wars: Vzostup Skywalkera

// ...and I... have seen this somewhere? Když jsem si pouštěl sedmou epizodu Mandaloriana a říkal si u toho, že horší už to být nemůže, že víc už moji milovanou ságu odfláknout nejde, to jsem ještě nevěděl, že Abrams o dvě hodiny později v kině rozjede jeden z nejumělejších a nejpředvídatelnějších blockbusterů za poslední roky. Ani jeden šok, ani jeden zvrat, na který by moje fandovské srdíčko nebylo připravené. Prostě fanservice par excellence s výborným řemeslem a pár zajímavými scénami, který ale zoufale dojíždí na to, že jsem si k hlavním postavám nemohl vytvořit žádný vztah, protože každý film z nové trilogie pokaždé změnil, jak k nim vlastně mám přistupovat. U Last Jedi se to ještě dalo brát, fajn, hurá vstříc novým obzorům, kdo ví, co přijde dál, jisté není vůbec nic. Jenom aby se o dva roky později vrátil ke kormidlu Abrams a zase se to všechno vrátilo na začátek. Protože reasons. Na konci se tak už střídaly jen lol momenty s prostou vypočítavostí, na kterou jsem po těch dvou hodinách už jednoduše odmítl přistoupit. Takovej konec si to nezasloužilo. A přesto takovej konec máme. Tak snad teď někdo aspoň hezky adaptuje ty Knights of the Old Republic, ať je rovnováha Síly v galaxii za pár let opět nastolena a tyhle dark times konečně skončí. 6/10 (18.12.2019)

Logiku vystriedala ezoterika a Rey prepnutu do "full punk" módu neženú dopredu kvalitné motivácie, ale kadejaké dojmy, pocity, zjavenia, spomienky a podobné lacné barličky. Vo výsledku sa ale aj tak dostávame kam chceme, do fantastického blockbusteru, ktorý má atmosféru a drajv. Pre mňa SW nikdy neboli viac, takže spokojnosť. 80% (03.05.2020)

(Budou spoilery.) Sestra mi před mým odchodem do kina říkala, že mám zakázáno si na Štědrý den stěžovat na Star Wars, že mi potom stanovíme nějaký počet minut, kdy budu moct, a potom dost, abych nekazila vánoční atmosféru, a tak nás všechny šokovalo, když jsem po návratu z promítání blaženě oznámila, že se mi to docela líbilo a že žádná stěžovačka nebude. Samozřejmě je tam spousta prkotin, které pramení zejména z toho, že 1. Disney jsou dementi, co si nejsou schopni pohlídat koncepci a dramaturgii a takové ty věci, co mají filmaři dělat, a že 2. už na začátku udělali chybné rozhodnutí, že hlavními postavami nebude jenom Rey (a Kylo), ale že Finn a Poe jim mají být v úrovni důležitosti rovni, což vede ke spoustě rozmělňování vedlejšími linkami, které jsou vesměs uspěchané a o ničem, a hlavně kvůli tomu celý nosný příběh této trilogie, tzn. světlo vs. tma, Rey vs. Kylo, Jedi vs. Sith (a vzájemné splývání, muhahaha), působí taky plytce a uspěchaně a nedostatečně propracovaně, protože na něj prostě mezi všemi těmi blbostmi není pořádně čas. To, na co mi přijde, že si lidé nejvíc stěžují, a totiž problém "hlavního záporáka", mi nevadí, ale teď zpětně je mi opravdu líto, že se tam ti Knights of Ren jen tak mihli, aniž by kromě cool vizuálu měli šanci působit jako opravdová hrozba, a že s nimi třeba ani Rey nezměřila síly, vždyť už i jen ti Snokovi bezejmenní červení ninja bodyguardi dostali víc prostoru. Je to první film v celé trilogii, kde mi nevadila Daisy Ridley a kde jsem schopná akceptovat Rey jako postavu, jejíž osud mě zajímá a líbí se mi sledovat, co a jak se vyvrbí. (Adam Driver je přirozeně bůh, ovšem tato informace je axiomatická.) Další věc, na kterou všichni plivou, je to slavné "force healing", což je třeba jedna z těch věcí, které mi přijdou super. Když jej Rey použije poprvé, tak využívá svoje schopnosti k osobitému řešení vzniklého problému a bez jediného slůvka neobratného dialogového vysvětlování ukazuje, že se je schopná oprostit od chyb svých učitelů a předchozích generací a že není marné do ní vkládat tu všude omílanou naději. Když jej použije podruhé, tak opět názorně, ne dialogem, ukazuje svému protivníkovi Kylovi/Benovi, že mohou existovat cesty, kterých si ve svém černobílém vidění světa nemusel všimnout, a že můžou v klidu "let the past die" a dělat si doslova, co chtějí, protože už je nikdo neovládá a oni jsou sami svými pány. A když ho potřetí použije už Ben, tak tím ukazuje, že se něčemu naučil, že něco pochopil, že přijal zodpovědnost za své minulé činy a že je ochoten obětovat cokoliv, aby je pomohl alespoň symbolicky odčinit. Osobně musím říct, že takový level vypravěčské komunikace bych v popkornovém stroji na miliardy vůbec nečekala, a že právě přesně tyhle tři momenty (a pár dalších, ale asi je celkem zbytečné je tady popisovat) zaručují, že filmu takzvaně odpustím vše ostatní, a odcházím prostě s tím blaženým úsměvem. (26.12.2019)

Tak se mi to v hlavě rozleželo a zůstávám u nejvyššího hodnocení. Dostala jsem všechno, co bych od nového dílu Star Wars čekala, nebyla narušena originální atmosféra a vlastně celý to sledování bylo příjemný. Chápu skalní fanoušky, že je rozčiluje, že jdou tvůrci hodně naproti divákovi a dělají tak legendu lépe čitelnou i pro ty, kteří k filmu přijdou jen náhodou. Ale není to tak trochu logický krok? O tom, jestli je správný nebo ne, můžeme debatovat. Za mě je to slabších 5* (18.12.2019)

Už zase budu v menšině, ale hlásím ohromnou spokojenost. První půlka Vzestupu Skywalkera je nabušená blockbusterová jízda, u níž mě trápilo hlavně to, že moc nezvládá ždímat emoce. Abrams jako by potřeboval hlavně atrakce do trailerů a chtěl předvést, že pořád umí dynamickou akci jako málokdo jiný. V klíčové chvíli se však ukáže, že všechno to létání, utíkání a střílení byla jen předehra k osudovému dramatu, které naplno využívá Daisy Ridley i (znovu luxusního) Adama Drivera. Druhou půlku filmu jsem tak jen vykuleně civěl na plátno a střídavě se radoval z fandovských pomrknutí a obdivoval Abramsův tah na branku, jenž samozřejmě ohýbá celou trilogii zpátky k sedmičce. Ano, v jádru to je opačný extrém než Poslední z Jediů a těžkotonážní hra na jistotu, která místo důkladných vysvětlovaček raději šlape na plyn. Právě díky tomu ale jde o tak famózní zážitek, který jsem v módu dvanáctiletého kluka hltal plnými doušky. Tahle má vypadat úderná pohádka z 21. století! (9/10) (19.12.2019)