Noční jízda

Měl domov, ženu, děti, práci, zázemí. A během jedné cesty autem za nenarozeným nemanželským dítětem o vše přišel. Britský tvůrce Steven Knight jako scenárista Východních příslibů, Špíny Londýna (za kterou má i nominaci na Oscara) nebo Crazy Joea (kterým také jako režisér debutoval) ukázal, že má cit pro zaplivané londýnské ulice plné tragických hrdinů. Tady sice nesleze (nesjede) ze silnice vedoucí do Londýna, ale i tak jeho hypnotické drama neselhává. Ve výsledku se tu tak odehrává lehce tuctový příběh o tom, jak je někdy těžké odčinit to, co člověk napáchal, nálepku „film měsíce“ bych mu ovšem rozhodně nedával. Pracovitý a spolehlivý stavbyvedoucí jeden škraloup má a teď se ho snaží v autě a odkázaný pouze na telefon alespoň trochu zmírnit. Tom Hardy je trefou do černého, jeho emoce jsou uvěřitelné, ale všeho s mírou. Takže i s oslavným poklepáváním na rameno. Mně prostě větší opora ve scénáři chyběla. Chvíli se zlobí, na sebe, na otce, na popíjejícího kolegu, chvíli věří, mezi jednou a nikdy je ovšem sakra rozdíl. Ale co dál? (22.09.2014)

Jakobyste v reálném čase skrytými kamerami nasnímali autojízdu muže, řešícího telefonátama prekérní životní situtaci, která mu může během jediné noci obrátit úspěšný profesní i osobní život vzhůru nohama. Situaci, která ho zkouší jako koně v charakterní rovině, zformované jeho nelehkým dětstvím a zároveň v profesní rovině, v udržení si ctižádosti v odpovědnosti za úspěšnou realizaci významné společenské věci. A jakoby to byl charismatický muž, kterého emocím a dilematům rozumíte a soucítíte s ním. Pak to už jen stačí sestříhat do plynulých 85 minut a máte vtahující biják v podobě povahové studie skvělé zahrané filmové postavy. Ne každý jí bude rozumět, ne každý by se zachoval jako ona, proto je snímek zároveň zajímavým testem divákova žebříčku hodnot. Život umí být pes, ale na výborný film stačí pár šušňů. Když se umí. (25.04.2020)

Excelentní sólo Toma Hardyho, který 90 minut jede v autě a kromě něj se ve filmu nikdo další neobjeví. Hroutí se mu život, milenka rodí, zhrzená manželka brečí a zvrací a do toho mu má 218 kamionů za devět hodin přivést tolik betonu, kolik je potřeba na největší betonovou výstavbu v dějinách Evropy. Dialogy probíhají v rovinách postupně gradujících telefonních hovorů a jsou výborné (na druhou stranu, Hardyho monology mírně váznou a nejsou tak zajímavé). Formálně to trochu připomíná snímek Pohřben zaživa (který se pro změnu odehrává celý v rakvi). Režisér a scénárista Steven Knight si dokázal s nesnadným námětem poradit nadmíru dobře a na minimálním prostoru rozehrál plně funkční a realistické drama, které vydrží celou dobu obstojně bavit (a má i své vtipné momenty). (04.07.2014)

Hranice mezi štěstím a zatracením může být až nebezpečně křehká. Sice nic objevného, ale přesto ojedinělého ve způsobu, jakým je divákovi téma totálního vnitřního rozkladu vyrovnané osobnosti předkládáno - z první osoby, v uzavřeném světě jednoho automobilu, v němž se telefonicky střetává pracovní a osobní linie jednoho velkého životního přešlapu, který z hodiny na hodinu mění hlavnímu hrdinovi život. Rozhovory jsou dobře napsány a dávají dostatek prostoru pro vykreslení psychické i emocionální roviny Toma Hardyho, jehož výkon opět nádherně dotváří depresivní příběhový tón a dodává všemu na nezkrášlené autenticitě. (01.02.2017)

Říkali jste si někdy, jak by asi vypadal Drive, kdyby Ryan Gosling celou dobu jen řídil auto nočními ulicemi a vedl polofilozofické průpovídky? Tak sněte dál, protože úplně takový Locke není. Hlavní hrdina filmu sice stejně jako John Locke staví racionálitu a chladný rozum nadevše, ovšem na hloubavé přemýšlení nemá vůbec čas. Jeho život se nachází na rozcestí, film je nabit závažnými životními rozhodnutími, vyjednáváním, uklidňováním, rozrušením i špetkou lítosti. Ivan Locke prožívá v jedné cestě autem více než za posledních 10, tedy pardon 9 let. Atmosféra je vynikající, emoce vystupují na povrch a Ivan s nimi zápasí pomocí svého racionálního mozku. Tento film o jednom herci a několika dalších hlasech funguje naprosto perfektně a jediné, co v něm není úplně doladěné, je trošku nijaký závěr. 8/10 (01.08.2014)