Réžia:
Felix van GroeningenKamera:
Ruben ImpensHudba:
Björn ErikssonHrajú:
Johan Heldenbergh, Veerle Baetens, Nell Cattrysse, Geert Van Rampelberg, Nils De Caster, Bert Huysentruyt, Robbie Cleiren, Jan Bijvoet, Sofie Sente (viac)Obsahy(1)
Snímek THE BROKEN CIRCLE BREAKDOWN vypráví milostný příběh Elise a Didiera. Ona vlastní tetovací salon, on hraje v kapele na bendžo. I přes velké vzájemné rozdíly je to láska na první pohled. On mluví, ona poslouchá. On je oddaný ateista a naivní romantik zároveň. Ona má na krku vytetovaný kříž, přestože stojí oběma nohama pevně na zemi. Po narození dcerky Maybelle je jejich štěstí naplněno. Maybelle bohužel v šesti letech vážně onemocní. Didier a Elise na to reagují velmi odlišně. Maybelle jim však nedává na vybranou. Didier a Elise za ní budou muset bojovat společně. (Cinemax)
(viac)Videá (2)
Recenzie (120)
Mňo, je to jasný, asi se mi začali líbit týpci, co to umí pořádně rozbalit na banjo. Úplně to vidím, slunce zapadá za obzor, ON začne vybrnkávat nějakou tklivou melodii, postupně se k němu přidávaj klucí z kapely s basou, mandolínou, kytarou a houslema. Jo jo, správně, hrajem pravej oldschool bluegrass, tedy žádní bratři Nedvědi nebo podobná folková verbež. Já, děvčica z metropole, která není schopna rozlišit holštýnský skot od toho českého strakatého, se přestěhuji na venkov a spolu s mým kovbojem se stanu honačkou, jupijou. Večer s Buffalo Billem či Jesse Jamesem přepadnem nějakej ten dostavníček (nejen honem živ je člověk), aby bylo na whisky v místním saloonu, pořádně to tam rozjedem, já si trsnu na stole a Bill se odvážně začne navážet do místního šerifa, bude se mu snažit sestřelit kloubouk z hlavy, ale trefí ho do kolene, takže pořádnej malér. Stanou se z nás psanci a budem přepadávat Pony Express, furt dokola, dokud nás nejvyšší policejní orgán nechytne za flígr a nešoupne za katr. Jenže Bill si umí udělat strunný nástroj prakticky ze všeho a naše hlasy tak pěkně ladí, šéfíkovi se nás zželí a pustí nás do nahrávacího studia, kde dáme dohromady parádní singl alá Blue Grass Boys, se kterým vyhrajem hitparádu Country rádia (na špici se udržíme rekordních sto šest týdnů, tedy prakticky celý výkon trestu). ()
Syrové a sentimentální. Je to dobrý film, ale jsou i lepší. Stálé lapsy z lásky do zoufalství. Tradiční bluegrass písně film drží nad vodou. Nechybí megaklišé - pohřeb na kterém prší. Tentokrát úplná průtrž. Manžel se opil už před porodem a jeho těhotná žena pije a kouří v době, kdy se u dítěte vyvíjí nervová soustava, rakovina v rodině a další klišé. Po tom co začnou být partneři flustrovaní smrtí dítěte film ztěžkne, ale objeví se vtipný je proslov hlavního hrdiny na koncertě před věřícími v Alabamě, kteří věří v kreacionismus o tom, že Bůh - diktátor z vlastní vůle stvořil Zemi, a to jen proto, abychom před ním ve velkém počtu padali na kolena. V Bibli se dopouští etnických čistek a vyžaduje dětské oběti. Téma odvahy říct co si myslím. ()
Návod: Najděte pár scén s velmi populárním Džordžem dabljů, když zrovna říká něco moc moc ošklivýho, přidejte umírající dítě, a protože takovou lacinou citovku už vám dneska nikdo nezbaští, přidejte ještě aspoň jednu tragickou a naprosto zbytečnou smrt. Pak to hlavně pošlete správným směrem, protože v tuzemáku vám tenhle laciný a hlavně jalový cajdák nikdo neslupne, ale Akademici v Améru jak uslyší, že se tam v prostředí krav pěje country, co se mu říká blue grass, nadšením na všechno zapomenou a minimálně nominace je jistá....__Jinak si totiž neumím vysvětlit, jak tenhle ošklivý film mohl někoho zaujmout. Je sebekritický, když Didier o sobě prohlásí, že je opice. Je nechutný, kdo se má koukat na ty odporný tetovačky, co má všude po těle škaredka Veerle Baetens. Písničkama natahovaná nuda, ve který mě bavil jedině tak Jan Bijvoet, protože jsem ho v neděli v rámci festivalu viděl v hlavní roli Borgmana, a to je zcela jiná káva. Cinema Mundi, 2014. ()
Miluju svoji neter, Pipi, zmenila me, vecneho cynika, co se pohrdavě dival na vsechny, co rikali, ze deti Vas zmeni... a tohle me dohanelo k slzam a pocitu bezmoci... koukala jsem na to s prestavkami 14 dni, protoze jsem hledala silu to dokoukat.... je stripky, ktere jsou prolozeny krasnou hudbou... Divat se na to na jeden zatah, ocenila bych to vic...ale i tak... po 14 dnech to jeste porad mam v hlave... prostě! ()
Za film tři hvězdičky a jednu navíc za bluegrass (i když trošku dřevorubecký) ve filmu. Jedná se o opravdu depresívní drama s místy hysterickými scénami, které jsou někdy naprosto výborně zahrané, aby na jiných místech vyzněly trošku trapně. Přesto dávám palec nahoru za odvážný filmařský počin. Přiznám se, že belgický film (stejně jako belgický bluegrass) je pro mě takřka neznámý. Jako aktivní bluegrassový muzikant si vzpomínám jen na belgickou bluegrassovou kapelu Rawhide, s kterou jsme se párkrát po Evropě potkali, ale ta tady evidentně nefiguruje. ()
Reklama