Réžia:
Andrea SedláčkováScenár:
Andrea SedláčkováKamera:
Jan Baset StřítežskýHrajú:
Judit Pecháček, Aňa Geislerová, Roman Luknár, Eva Podzimková, Ondřej Novák, Roman Zach, Igor Bareš, Jiří Wohanka, Ondřej Malý, Taťjana Medvecká (viac)Obsahy(1)
Život nehrá fair. Príbeh o mladej atlétke, ktorá sa v normalizačnom Československu dostane do štátom riadeného dopingového programu. Mladá talentovaná šprintérka Anna sa pripravuje v stredisku vrcholového športu na olympijské hry a i cez svoj zlý kádrový profil je zaradená do programu špecializovanej lekárskej starostlivosti. Jej matka bývalá tenisová reprezentantka, začne mať podozrenie, že nové podporné prostriedky ktoré jej dcéra dostáva sú v skutočnosti zakázaným dopingom a začne viesť súboj s totalitným režimom v ktorom sa nehrá podľa pravidiel fair play. (STV)
(viac)Videá (2)
Recenzie (689)
Rob Roy to vystihol úplne presne. Film v médiách prezentovaný ako niečo nové a iné na téma komunizmus, a ono je to pritom úplne to isté, akurát sa tam trochu behá. Atmosféra tak depresívna, akoby za bolševikov neexistovala medzi ľuďmi jediná - čo i len sebemenšia radosť zo života. To ich teda rozhodne neobhajujem, ale všetkého zas s mierou. Ani jedna scéna na odľahčenie, ani jeden úsmev, len všadeprítomná paranoja a utrpenie. Hořící keř robil to isté, Sedláčkovej filmu však chýbajú jeho herecké výkony a hlavne výborný scenár, navyše hlavná predstaviteľka by mala vedieť viac, ako len uveriteľne plakať, pričom ani to jej úplne nejde. 3 hviezdy, 65% za záverečných desať minút. A že to nie je tak násilne ambiciózny nepodarok ako Ve stínu, je bohužiaľ chabá útecha ()
Vzhledem k faktu, že jsem jako mládě závodně vrhala koulemi, chybělo jen málo a také jsem třeba mohla klást otázky typu: "Trenére, proč si musím holit vousy? Trenére, proč mi tam, co bych měla mít kozy, rostou chlupy? Trenére, proč jsem svému příteli při objímání zlámala osm žeber? Trenére, co se mi to v klíně vyrazilo za pytlík? Trenére, proč se líbím jen teploušům a heterosexuál by o mě neopřel ani zahnojené vidle?" Naštěstí jsem kromě sportovního disponovala i výtvarným nadáním, které jsem zvolila za svou profesní dráhu. Takže mám na zdech místo medailí kresby, nejsem slavná a mám holou řiť - ale nechlupatou! "Fair play" mi způsobilo mírné dilema: téma je pro mě zajímavé, sledovat atletické tréninky a soustředění bylo příjemně nostalgické, nicméně jsem čekala trochu větší drama a dojení emocí. Taky mám z polistopadové filmové tvorby dojem, že republika před Plyšákem byla plná utlačovaných protirežimních bojovníků, připravených při první příležitosti utéct za kopečky. Vždyť většina občanů byla mlčky spokojená či smířená. Jasně, zdrhlo odsud hodně lidí a převážně těch velmi schopných... byli však zcela adekvátně nahrazeni intelektuály a pracanty ze slovenských cigánských osad, no ne? Na závěr si dovolím drobné rýpnutí do Judit Bárdos v hlavní roli: krásná holka, ale její postava rozhodně nepřipomíná vrcholovou atletku, tím méně sprinterku na steroidech. Tak co s tím? Tři je málo, čtyři moc... ta čtvrtá se holt do cíle nedostane o bradavky. 69% ()
Rozporuplné pocity. Putování v čase pod nadvlády kománčů kdy omezení neomezeně vládli se vším všudy - persekucí, láskou, výslechy, odposlechy, emigrací ... Téma jako u Pelíšků, Pupenda, Báječných let pod psa, Konfidenta ... Hepík se nedal čekat, ale přece jen bych čekala i nějaký bonus navíc, než že nám Andulka skončí u soustruhu a matinka v lochu. U témata dopingu by bylo mnohem zajímavější, kdyby se matka i dcera vzepřely a začali to řešit přes Svobodnou Evropu, Hlas Ameriky, nahlásili to na nějaké mezinárodní asociaci sportovců. Zajímavé by bylo sestoupit ze stupňů vítězů a jít odevzdat medaily ... Ne, už vážně končím, abych nebyla nařčena, že zase radím, rýpu a já nevím co ještě. Film je natočený pěkně, měl skvělé momenty, pěkně vykreslený charakter trenéra, který je neosobní a jde pouze po výsledku. Jenom tam chybělo to něco, co by z toho mohlo udělat špičkový zážitek. Jméno paní režisérky rozhodně stojí za uložení do dlouhodobé paměti, než ho ten němec, co ustavičně schovává po baráku věci někam zašantročí. ()
,,PŘEDPOKLÁDÁM, ŽE SE TI V RÁMCI SPECIALIZOVANÉ PÉČE RAPIDNĚ ZLEPŠÍ VÝKON. JE TO PRO TEBE VELKÁ ŠANCE…" /// Žila byla jedna atletka… tak někdy v roce 1983… Vrcholovej sport za časů reálnýho socialismu - pokrok v medicíně byl vidět na každý olympiádě a střediska vrcholovýho sportu se hemžila pokusnejma králíkama. Film, kterej by mohl (MĚL!?) vyvolat nějaký zamyšlení a tím myslím nejen krásu totalitního režimu. Ovšemže to není jen vo tom, ale právě tyhle věci vylejzaj ze všeho. Takže KONEČNĚ zase českej film, kterej má vypovídající hodnotu. I když třeba takovej Ota Zaremba by jistě přitvrdil… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Nevěřím na doping. Jakože se Jarmil Kratochvíl jmenuju! 2.) Vím, že nejlepší na světě může bejt každej. Stačí mít správnej tým. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()
Velmi smutný film z šílené doby. Je dobře, že i toto téma - doping vrcholových sportovců - někdo převedl na filmové plátno. Kolik asi bylo takových sportovkyň a sportovců co nechtěli nic brát, ale museli... Příběh Anny je o to smutnější, že na její matku už režim něco měl a mohl tedy vesele vydírat vyškrtnutím ze svazu a znemožněním odjezdu na olympiádu... Kolik sportovních ,,lékařů'' za cenu navýšení výkonu vědomě svým svěřeným vytrénovaným ovečkám pumpovalo do žil chemické sajrajty? Ačkoliv film tak nějak zvolna plyne jako celá ta osmdesátá léta v Husákově půlnočním království a nejsou v něm žádné vyhraněnější scény (snad kromě budíčku STB), přesto na diváka plně dopadá celá ta zrůdnost režimu. Herecké výkony byly vynikající ať už se jedná o matku Anny Aňu, opravdu skvěle odporného Bareše a samozřejmě hlavní hrdinku zahranou Judit Bárdos. Ta je navíc velmi pekná baba :-). Jinak ty osmdesátky byly znázorněny naprosto dokonale i s celou tou svou šedí a opadanými omítkami na domech. Žádné barevné Vyprávěj, ale opravdickej hnusnej socík. Říkám stejně jako u Pout: Tfuj, ještě že už je to pryč ! 4 ampulky béčka * * * * ()
Galéria (26)
Zaujímavosti (23)
- Judit Bárdos (Anna), která je Maďarka, neovládá češtinu. Při postsynchronech ji proto nadabovala Berenika Kohoutová. (funhouse)
- Titulnú pieseň nahral v legendárnom londýnskom štúdiu Abbey Road Miroslav Žbirka. (kacer4)
- Zájemkyně o hlavní roli se vybíraly nejprve podle fyzických předpokladů a až potom podle hereckých. První slovo měl atletický trenér. (morgos)
Reklama