Železné srdce

Konečně Ayere!! Ayer je jeden z mála režisérů, kterému se povedlo mě zaujmout každým filmem pouze na 3*, ovšem zde se mu povedlo prolomit ledy a rozsekat mě válečnou parádou v čele s perfektním Pittem. Fury je velmi ponurý, depresivní, neúprosný, slušně krvavý, vhodně a sprostě vyhláškovaný vojenskýma slengama a perfektně zachycuje hrůzu druhé světové války. Při sledování filmu jste svědky té nejzazší a viscerální představě zranění, jak výbušné tak střelné. Highlightem je rozhodně akce proti Tigrovi či samotné heroické finále, při kterém dozajista budete lapat po dechu. Byť je film zaměřen spíše na psychiku postav ( není to nonstop akční jízda, akce jsou pouze 4), tak si film udržuje slušné tempo a baví. Za mě nepochybně jeden z nejlepších válečných filmů a zvuky děla z kina mi znějí v uších ještě teď. 95% (19.11.2014)

Zhlédnuto v kině. David Ayer se mi začíná čím dál tím víc líbit a Fury je další parádní zářez na jeho pažbě. Nejen proto, že se rozhodl vydat trošku jinou cestou (podstatná část filmu se odehrává v malém tankovém prostoru a stejně to není nuda) ale hlavně, že mu to krásně vyšlo a dal dohromady tak skvělý casting. Každému herci jsem tu postavu vojáka věřil a dokonce jsem i zapomněl, že se koukám na Brada Pitta. Přesně tak, pokud obsadíte takovouhle celebritu do válečného filmu, tak se musíte postarat, ať nepůsobí rušivě na diváka a to (alespoň u mě) vyšlo. Nebojím se napsat, že pro mě se tento film stal jedním z nejlepších filmů roku 2014 a rozhodně nejlepším válečným filmem od roku 1998, kdy vznikl takový malý snímek jménem Saving Private Ryan. Jak říkám, pan Ayer se mi líbí čím dál víc. 100 %. (29.11.2014)

Hmmm, tady má někdo nakoukanou Velkou červenou jedničku. Takže teď tu o tom, jak kdyby měli tanky dva, dojedou až do Berlína. Klasický případ filmu, kdy jedna scéna dokáže doslova mírou kreténismu posrat (slušný slovo pro to není) zbytek, na kterým se určitě podílelo moc talentovaných lidí. Ale to je pro mě okolnost přitěžující, ne polehčující. Když má někdo na víc a stvoří tak nehoráznou sračku jako byla scéna na křižovatce, nezaslouží slitování. Ne u filmu, který má být vážný a předstírá něco jako realismus. Abych byl konkrétnější: Dobře, sherman, rozkládající se po zásahu často na prvočinitele, ve filmu přežije v menší bitvičce ve městě zásah pravděpodobně od 7,5 cm Pak 40 asi tak z 15 metrů. Dejme tomu, jednou jsem to schopen skousnout. Německá holka skončí u prvního Amíka, co vleze dovnitř, který se jí potom ani pořádně nezastane, když si ji chtějí na hraní půjčit ostatní, a pak samozřejmě zemře aby se náš "hrdina" namotivoval. To už zavánělo, ale scéna s "tigrem" to ještě dovedla zamáznout. Ale když pak "evil nazis" pobíhají splašeně okolo rozzuřeného tanku a nejenže ho nejsou schopní pořádně trefit pancéřovkou, ale opakovaně poskakují aniž by střelili do Bradíka stojícího odkrytě na korbě a rozdávajícího rány ráže .50 (podaří se to až sniperovi, který na to vyplýtvá 4 rány a jednu spotřební bibli), to bylo prostě tak surrealisticky debilní, že se to nedá přejít. Někdo tu zřejmě prapor SS zaměnil za zuřivé domorodce (ve filmu s Johnem Waynem by to byli Indiáni, ale teď už to není politicky korektní, tak se přešlo na musulmany, ale to se taky asi nemá, tak to schytávají Němci, kteří mají zde ve filmu podobné sklony jako učitelé ve škole pro sebevražedné atentátníky "dávejte pozor, předvedu vám to jenom jednou") a tomu podřídil výstavbu scény. Chvílemi to bylo tak směšné, že jsem nevěděl, jestli náhodou nekoukám na Rudý úsvit. Do toho občas přestávky s hudbou a proslovy, nejlépe prokládanými biblickými cintáty, paráda. Pak už člověku začne vadit i to, že se na začátku sice hlásí Amíci k velkým ztrátám a podřadnosti jejich tanků vůči německým, ale nějak to ve filmu vyjma již zmíněné scény s "tigrem" není vidět. Ostatně dokázat v nějakém filmu to, že nakonec já flanker.27 fandím Němcům, to chce hodně zručnosti. Upřímně doufám, že jednou se Němci osmělí a v nějakém filmu (když už ne na bitevním poli) to "Muricanům" vrátí i s úroky. P. S. Děkuji uživateli eJacques za tento link: https://www.youtube.com/watch?v=Ns6l7sCoWX4 (14.11.2014)

Klasický Ayer. V jednotlivostiach a určitých momentoch úžasné. Ale ako celok pokrivkávajúce. Atmosféra je super. Celá tá charakterizácia postáv v štýle - obyčajní chlapi sa musia stať zvieratami aby prežili - je prvú hodinu maximálne funkčná a herci sú do jedného vynikajúci. Bohužiaľ sa to v poslednej polhodine ( vzhľadom na predchádzajúce dianie) zvrtne na úplné WTF. Veľmi zlá hudba Stevena Prica takisto nepomáha. Škoda. Je to dobrý film ale tu bolo zarobené na viac. 7/10 P.S. Neviem prečo som mal pocit, že záverečné titulky boli nadesignované a zostrihané tak, aby boli úvodné ( a pasovali by tam lepšie) (21.04.2015)

Reálný pohled na válku z průzoru pancéřované krabice na pásech. Ayer natočil ojedinělý válečný snímek, kde je jakákoliv naděje zašlapána do bláta a vítězství znamená jen možnost bojovat další bitvu. Žádné vyhlídky na přežití, žádný příslib domova. Takhle syrový, skutečný a ryzí snímek si všichni tankáni už dlouho zasloužili. Nejčastěji se vychvaluje letectvo a pěchota, na tanky se zapomíná až příliš snadno. Už nebude. Pittův Wardaddy není variací na Tarantinovského Aldu, právě naopak. Zničený muž, kterému chybí civilizace, ale vzdal se jí pro dobro své posádky, schopný velitel bojující už příliš dlouho. Celá posádka je správná banda. Vyniká Bernthalův vidlácký humusák, nenáviděný Grady, v posledních momentech přece jen správný chlap. Nemytý Shia překvapivě dospělý, cituje bibli s takovou vervou, že sám začal věřit. A teď to hlavní - hrdina, smrkáč Logan Lerman, kdysi srandovní klučina se v Ayerově a Wardaddyho péči stává chlapem a regulérní zabíjecí mašinou. Tak jako si získává respekt u posádky, získává si ho i u diváka. Celá otec-syn linie funguje na výbornou a v té válečné stoce je to jediné k čemu se dá upnout. Fandil jsem do poslední chvíle, byl jsem v tanku s nimi a každá rána, každý záškub mnou projel do morku kostí. Pokud jste za mlada listovali válečnými knihami a oči vám přitahovaly železná monstra jako je Fúrie, je tohle film pro vás. Zde jsem, pošli mne! (23.11.2014)