E.A. Poe: Podivný experiment
Stonehearst Asylum
Stonehearst Asylum
Réžia:
Brad AndersonScenár:
Joe GangemiKamera:
Thomas YatskoHudba:
John DebneyHrajú:
Kate Beckinsale, Jim Sturgess, Ben Kingsley, Michael Caine, Brendan Gleeson, Sophie Kennedy Clark, David Thewlis, Jason Flemyng, Sinéad Cusack (viac)VOD (3)
Obsahy(2)
Hrdinou filmu E. A. Poe: Podivný experiment je mladý, čerstvě vystudovaný lékař Edward, který na konci 19. století přichází na praxi do psychiatrického ústavu pro choromyslné ležícího v mlze v odlehlém koutě hor. Zde ho přivítá šéf lékařského týmu, jeho asistent i záhadná kráska Eliza, trpící panickou hrůzou z jakéhokoliv tělesného dotyku. Edward je zasvěcován do zdejších léčebných metod a je v šoku. Dr. Lamb je příkladem osvíceného přístupu, vůči bláznům je vstřícný a svému týmu vštěpuje, aby „jedinečnost" každého pacienta respektovali: „Proč bychom se měli snažit udělat nešťastného člověka z naprosto šťastného koně?" Ovšem děsivá a hrůzu nahánějící „léčba", jíž byli na konci 19. století duševně nemocní běžně vystavováni, je přítomna i zde: věznění, spoutávání, proudy ledové vody a elektřiny. To vše je pevně vryto do historických zdí ústavu a Edward objevuje poměrně znepokojivou pravdu. Psychiatrický ústav ovládli pacienti, zatímco skutečný ředitel je se svým týmem uvězněn ve sklepení. A tady napínavý příběh plný zvratů a překvapení teprve začíná... (Bontonfilm)
(viac)Videá (6)
Recenzie (676)
,,V TOM SPOČÍVÁ PARADOX ŠÍLENSTVÍ A VELKÉ NEBEZPEČÍ NAŠÍ PROFESE. PROTO VÁS VŠECHNY VARUJI, PÁNOVÉ, JENŽ ZAČÍNÁTE KARIÉRU PSYCHIATRA, NEVĚŘTE NIČEMU, CO SLYŠÍTE, A JEN POLOVINĚ TOHO, CO VIDÍTE…" /// Ze zpracování (a z povídky) je patrný, jak moc tehdy bylo duševní šílenství pro společnost zajímavý téma. I dneska pohled na tehdejší blázinec plnej podivínů či léčebnejch metod, dokáže vyvolat krásný představy. A třeba i hrůzu. Obsazení je dobrý. Takovej B.Kingsley možná ani moc nemusí hrát… S ohledem na dobu nepřekvapí, že dějem v blázinci hejbe bláznivá láska. Nechyběj blázni ani překvapivej konec – vydařená adaptace, kterou ale za4* necejtím (ani ve svěrací kazajce). /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Povídku ,,The System of Doctor Tarr and Professor Fether“, kterou v roce 1845 napsal Edgar Allan Poe, neznám. 2.) Stará se zbláznila (ale ještě vo tom neví). 3.) Thx za titule ,,urotundy@cbox.cz“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * ()
Takže tu máme tradičně výborného Kingsleyho (Cainea oproti tomu skoro nevidíme), slušně udělané prostředí a sem tam atmosféru. Přitom tvůrci až příliš střídají polohy mezi thrillerem, moralizováním a romantikou a zároveň chtějí diváka překvapovat novými zvraty a ne moc dobře to funguje. Ten závěrečný sice trochu vysvětlí, proč je hrdina ze začátku takový trouba, na druhou stranu se nehodí ke zbytku. Především toho film moc nenabídne v pohroužení se do lidské mysli, do schopnosti rozpoznat realitu a co ji člověku bere, jako je to v takovém Shutter Island a i dokonce v melodramatické Čisté duši. Nakonec jsem dospěl k názoru, že by se mi víc líbilo, kdyby se autoři vykašlali na zvraty, na thrillerovou stránku i na romantiku a postavili to čistě na dramatu pacient-doktor, realita a blud. Ale šlo to. Update: Jenom poznámka k tomu, co tu vidím v komentářích. Lidi, s Poem to nemá společného prakticky nic. Snad už jste trochu poučení diváci, abyste věděli, že známé jméno je v Hollywoodských adaptacích obvykle jen značka. Poeova povídka Metoda doktora Téra a profesora Péra má asi deset stran a je to mnohem víc komediální/satirický příběh než co jiného. ()
To jsem blázen, tak bylo to pokračování Šílených nebo naopak jejich prequel? Každopádně další zajímavý způsob jak lékařsky erudovaně (rejpalové, polibte mi ucho) uchopit knižní předlohu a E.A. Poea za koule. Aneb hranice mezi Švankmajerovým šílenstvím dekadentním a Andersonovým šílenstvím romantickým je tenká jako vlas vytržený z hlavy Bena Kingsleyho. Jen škoda, že MUDr. Brad Anderson nenechal v léčebně Stonehearst hospitalizovat i pacienty Třísku a Geislerovou, aby to bláznění měl komplet a nebylo to tak eroticky suché. Oplzlý poživačník Markýz a jeho "oběť", neukojitelná čubka Charlota, by experimentu doktora Lamba dodali potřebnou šťávu (tím nemyslím elektrický proud, ačkoli...). To by byl teprve pořádnej cvokhaus, no ne? Bohužel, žádné ordinérní čuňárny se nekonaly. Pošuk a kazišuk Anderson dokonce i sestřičku v rozpuku jménem Millie pečlivě střežil a zamykal v pokoji, což mu neodpustím. To byla při její diagnóze (stanovil jsem sám - nymfomanie v latentním stadiu) věčná škoda! Žádná zpocená Millie, žádná pátá hvězda. ()
Mať to tak o 20 minút menej, tá zmätočnosť na konci by bola menej výrazná. Edgara Allana Poa mám rád. Spolu s Lovecraftom a Doylom som s nimi strávil nespočetne veľa večerov, pod perinou, len za svetla baterky a triasol som sa nad hrôzami a zároveň žasol nad nápaditosťou ich príbehov. Anderson je zručný televízny režisér. Tých jeho pár filmárskych počinov sa môže pochváliť výbornou atmosférou a citom pri odkrývaní určitých skutočností, ale snaha uzatvoriť príbeh v každej línií je typická skôr súčasnému americkému mainstreamu, než vyslovene hororom aké autori nezabudnuteľných poviedok a románov písali. Prvá polovica je skvelá. Druhá, ktorá sa snaží vysvetľovať motivácie a je robená účelovo pre ten efekt, že sú tam neočakávane dejové zvraty mi prišla nudná a nezaujímavá. Tu som skrátka nejako pretrpel. Vďaka sústredeniu sa na pointy ušlo tvorcom budovanie napätia. čo je pri takej atmosfére veľká škoda. Ale je to pozerateľné - hlavne kvôli výborným hercom a krásnej Beckinsale. Na poli žánru a Andersonovej tvorby ale trestuhodný priemer, z ktorého sa dala spraviť veľmi silná vec. ()
Galéria (71)
Zaujímavosti (14)
- Natáčelo se v Bulharsku. (Terva)
- Povídka Edgara Allana Poea "Metoda doktora Téra a profesora Péra" posloužila jako jeden z námětů i českému režisérovi Janu Švankmajerovi k filmu Šílení (2005). Oba filmy tak mají v základu podobný příběh. (mcleod)
- Ako predloha snímke poslúžila krátka, čiernym humorom nasiaknutá poviedka E. A. Poea, „The System of Doctor Tarr and Professor Fether“ (česky "Metoda doktora Téra a profesora Péra"), ktorú v roku 1845 zverejnil týždenník Graham's Magazine. Zverejneniu poviedky predchádzalo niekoľkomesačné zdržanie editormi týždenníka, pretože neprikrášleným spôsobom odrážala neľudskú situáciu v ústavoch a azylových domoch. (Rorschach_SK)
Súvisiace novinky
Kate Beckinsale v blázinci plném hvězd
Povídka klasika žánru Edgara Allana Poea se stala základem pro „dobový psychologický thriller" Eliza Graves, který měl původně režírovat paranormálně aktivní Oren Peli, ale nedávno jej převzal Brad… (viac)
Neotřelá hra na identifikaci pacientů jedné psychiatrické léčebny, které od těch normálních zase až tolik nedělí. Do nevlídného místa obehnaného blaty a hustou mlhou přijíždí mladý doktor Edward Newgate, kterého od získání lékařského diplomu dělí už jen poslední atestace, které by na psychiatrii Stonehearst mohl dosáhnout. Hned při příjezdu však ke svému nemilému překvapení zjišťuje, že zde vládnou dost nezvyklé poměry. O to víc je konsternován, když v podzemí objeví skutečný lékařský personál, včetně šéfa ústavu, jež byl před časem přemožen chovanci a trvale uvězněn do cel. První mini pointu, co přijde hned zkraje v podobě obrácení rolí, máme zdárně za sebou, a ta druhá, a větší, čeká diváka na závěr. Než se k ní dopracujeme, přiblíží nám film postavy a také události před převratem. S obojím poměrně film nešetří. Postav hlavních i těch vedejších je více než dost a jsou velmi dobře zahrané i scenáristicky zvládnuté. Ben Kingsley předvádí schopného šílence, jenž je neochvějně přesvědčen o své příčetnosti a vstanout v čele vedení ústavu je doslova jeho potěšením i zadostiučiněním. Jeho asistent David Thewlis je přiměřeně nevyzpytatelný. Kate Beckinsale, kolem níž se měla celá story točit nejvíce, je nakonec (téměř) upozaděna a zbyla jí úloha hodné a krásné ženy, problém byl snad jen v tom, že na chovankyni blázince byla až moc hezky nalíčená a celkově neměla daleko do manekýny, i když konec 19.století, do kterého je příběh zasazen, pochopitelně éru takových sexy žen neskýtal. Relativně neokoukané herectví Jima Sturgesse vneslo do filmu svěží přístup k hlavní roli. Z dalších herců už mě nikdo až tak nezaujal, neznamená to však, že by nemalé množství vedlejších rolí nebylo zahráno odpovídajícím způsobem. S herci nebyl nejmenší problém. Všichni do svých rolí dokonale zapadli. Hůře byl na tom film s momentem překvapení, ani závěrečná pointa nevnesla do příběhu to pravé divácké uzemnění. Závěrečné rozuzlení, ke vší smůle snaživého filmu, se dalo bez obtíží odhalit předem. Zarazily i určité nelogičnosti, které se vloudily. Falešný lékařský personál se například mladého doktora nezbavil, i když by jim jako jediný mohl evidentně zhatit jejich plány. A když se na vás vysype tuna briket, jak zde na asistenta, tak to nejspíš nerozchodíte a další neuhlídané detaily. Filmu by určitě prospělo drastické pojetí. Něco takového filmu úplně chybí. Film tak působil sterilně. Pár scén s mučením s pokusy na pacientech mělo svůj potencionál, je však nutno dodat, že zůstalo jen u plytkých náznaků. A když vezmu v potaz to, že snímek trvá bezmála dvě hodiny, nelze se z toho radovat. Invenční postupy jsou rozhodně fajn, ale následně při nízkém výskytu drsných scén, vyvstala otázka, kam film žánrově zařadit. Otře se hned o několik žánrů, jako je horor, drama, nebo psychothriller, ale ani jeden z nich spolehlivě nenaplní. Na kinofilm, to až moc inklinovalo k dobře udělanému televiznímu filmu (Brad Anderson toho pro televizi natočil přece jenom víc) s působivou atmosférou, vizuálem a pěknou dobovou výpravou, jež společně dotvářely neobvykle koncipovaný snímek obsahující žánrovou směsku. Mel Gibson, který se podílel na produkci, možná měl z filmu větší radost. Já se sice nenudil, avšak litoval jsem, že tak zajímavý a originální nápad s psychiatrickou léčebnou, nedostal nějaký extrémnější rozměr. Český distribuční název, nesoucí slavné jméno E.A. Poe, je dost zavádějící. Film sice vychází z jeho literární předlohy, ale nakládá s ní poněkud volnějším tvůrčím způsobem. 60% () (menej) (viac)