Křižáček

Přirovnání filmu a platónské jeskyně zcela sedí, ale v případě "Křižáčka" v tom smyslu, že stíny ožívají díky tomu, jak se do nich projektuje samo publikum. Kdo se napojí na začátku vlastními rodičovskými úzkostmi, má vyhráno. Pro ostatní je zásadní překážkou naprostá prázdnota postav a nepřítomnost napětí, které v jiných podobně stylizovaných filmech startuje pozornost diváků. Kadrnka a spol. ovšem před publikum vystavěli několik překážek, které mohou odvést zájem zcela jinam. V praxi pak film připomíná spíš happening, kde je záhy zajímavější a zábavnější sledovat nikoli plátno, ale sál, případně vzdát snahu se na film naladit a sledovat ho jen jako mechanický tvar. "Křižáček" není film bez chyb, ale je dobře, že vznikl i že dostal hlavní cenu ve Varech. Nabízí se vzpomenout na základní argument vášnivých debat kolem žánrové produkce v Německu: Je dobře, když místo jednoho výtečného žánrového filmu vznikne deset nedokonalých? Ano, protože kinematografie není kolekce osamocených výjimečných děl, nýbrž celá provázaná sféra, která se vzájemně stimuluje. (14.07.2017)

"Jsem malý, mé srdce je čisté a nic jiného než Pánbůh v něm nemá místo." Nejvíc mi kvůli komponovanosti tanula na mysli Antonioniho tetralogie citů, syžetem se dokonce výrazně podobá Dobrodružství. Jen je to samozřejmě ještě klidnější a méně akční. Tímto filmem jsem to měl tendenci i trochu číst: postupné rozmlžování objektu hledání; ale zde to tak ve skutečnosti nebylo. Film je to zábavný, zvláště dynamika větví stromů a zpěvu ptáků a proces přeměny prostředí od stinného lesa po poušť. Spolu s Westernem můj nejsilnější zážitek LFŠ 2017. Stejně jako Rok Ďábla je to dobrý film. (01.08.2017)

Už Kadrnkův první film Osmdesát dopisů dával tušit, že se nebude ubírat právě divácky atraktivní polohou. Stejně tak u Křižáčka je hodně důležité rozpoložení diváka. Pokud divák přistoupí na dlouhé obrazy a pomalé tempo spíše načrtnutého příběhu, dostane se mu zajímavé podívané. Sám Kadrnka mluví o vyprázdnění a absenci. A je to na místě. Minimalisticky pojatá filmová báseň neoplývá přílišnými dialogy ani pestrostí obrazů. Všechno je až příliš umírněné - přímočarý jednoduchý děj, který si vystačí s malým obsazením, středověk zobrazený spíše stylisticky. Temné smyčce podkreslují jednoduché obrazy, jsou pro diváka jakýmsi vodítkem, troufám si říct, že dodávají děj tam, kde prakticky žádný není. Příběh jakoby ani nebyl vyprávěn, divák je ponechán sám sobě a je na něm, jak si jej v sobě dotvoří. V době akčních filmů s rychlým sledem událostí a obrazy trvajícími několik sekund je Křižáček opravdovým zjevením. Kladu si otázku, zda je opravdu úmyslně vyprázdněný nebo prostě jen prázdný ... Dokážu si představit, že porota ve Varech udělila cenu pro film, který po všech stránkách vybočuje. Ptám se sama sebe, jestli pro mě bude Křižáček zajímavý (zajímavější?) i napodruhé. (02.08.2017)

Křižáček je určen výhradně klubovému publiku. Pochybuji, že by konzumní diváci vydrželi film shlédnout až do konce. Já to mám tak půl na půl. Je velká škoda, že film není černobílý, ztratily by se tak nevěrohodné reálie, které na mě jako středověk moc nepůsobily a nebyl by tak ani vidět ten televizní obraz, i když byl snímek natočen v klasickém tv ořezu 4:3. Samotný příběh, kde Karel Roden putuje krajem a hledá svého syna má zvláštní atmosféru, ovšem některé strojové dialogy vyloženě šustí papírem a scéna s předávání mince v dětských rukách je nekonečně zdlouhavá. Největší klady spatřuji ve zvuku (zpěv ptactva) a v meditativní hudbě Ireny a Vojtěcha Havlových (soundtrack mám doma na vinylu), pasáže na violoncella mě chvílemi připomínala Vladimíra Godára v Záhradě. Každopádně mezi novodobou českou kinematografií je Křižáček úplně jinde. (21.09.2022)

Asketicky čistý film, který se srovnávání s Vláčilem nemohl vyhnout, ovšem v důsledku je mnohem přístupnější než proklamované vzory. Rezignuje na symbolickou přehlcenost, formálně i tematicky je osekán až na dřeň, přitom ale dokáže být díky přesně vystižené atmosféře divácky naplňující a pro konkrétní segment publika i pocitově obohacující. Fakt bych si nedovolil tvrdit, že je to jen o Rodenovi jedoucím na koni... 80 % (11.05.2018)