Everest

Pár horolezeckých filmů jsem už viděl a nebyl jsem z nich zrovna dvakrát nadšený. Primárně mě zaujalo skvělé obsazení a způsob, jakým zainteresovaní k filmu přistupovali. To mě nakonec zlákalo a rozhodně jsem nelitoval. Jedná se o snímek podle skutečné události, takže člověk větší polovinu vlastně jen čeká, až se něco zásadně pokazí a jakým způsobem, jelikož do té doby jde výstup víceméně hladce. K mému překvapení však ani náhodou nepřichází nuda v klidné první půlhodině. Baltasar Kormákur má také krom vtipného jména cit pro detail a evidentně ví, jak má dobrý film odsýpat. Přes zcela pochopitelné nepříjemnosti se podařilo připravit excelentní dobrodružnou podívanou, při které budete s hrdiny prožívat každou omrzlinu, ať už jde o sympaťáka Jasona Clarkea nebo vycházející hvězdu Jakea Gyllenhalla, který roli opět podal trošku excentričtěji a dospějete k názoru, že i přes závod konkurenčních skupin o vrchol nejvyšší hory můžou vedoucí spolupracovat, i když zrovna nejde do tuhého a to z čistě profesionálního hlediska a horolezeckého nadšení. PS : Někdo v castingovém oddělení má evidentně rád seriál House of Cards. :) ... 90% [30.9.2015_Cinema City IMAX_Flora] (01.10.2015)

Nerozhodnost tvůrců, kdo z cca šesti výraznějších postav bude hlavním hrdinou, zřejmě částečně vyplývá z toho, že ve snaze o komplexní pohled na tragédii vycházeli ze vzpomínek všech přeživších a jejich blízkých, namísto toho, aby spoléhali na jeden zdroj (nabízela by se Krakauerova kniha, která ovšem již byla zfilmována jako televizní film Into Thin Air: Death on Everest). Na důkladnější prokreslení postav nezbývá čas a prostor. Jde jen o několik typů, zpravidla tím zajímavějších, čím charismatičtější herec je hraje (suverénní Texasan, lehkovážný americký horský vůdce, zodpovědný novozélandský horský vůdce, skromný pošťák, který si chce splnit svůj sen, milující a pečující ženy…). Přes skicovité načrtnutí postav je důležitá první hodina filmu, kdy jsou nám představovány kromě hrozících nebezpečí vztahy mezi hrdiny, jejich ambice a motivace. Lépe si tak zapamatujeme jejich jména a později i navzdory vrstvě zmrzlého sněhu a tmavým brýlím na tváři rozpoznáme, kdo zrovna křičí na koho. Zároveň jsou srozumitelnější fatální rozhodnutí, která některé z postav učiní (pouto mezi Robem a Dougem) a lépe se orientujeme také v jednotlivých úsecích cesty na vrchol, jež jsou nám s předstihem představeny. Zatímco rozprostřením pozornosti mezi množství postav Everest naplňuje schéma katastrofického filmu, samotné neštěstí zde neslouží k potrestání hříchů, jichž by se nemravné postavy dopustily. Atypicky, zřejmě v úctě k obětem, jde o drama o partě dobrých lidí, kteří se snaží pomoct jiným dobrým lidem (podobný příběh zřejmě brzy nabídne Marťan). Nepřítel, který by mohl být poražen, zde není, stejně tak postava, která by měla na základě prožitého prozřít a prodělat proměnu (kdyby byl vůči své ženě o něco lhostejnější, mohl by tento vývojový vzorec naplnit Beck). Rozhodující je vůle přežít. Na myšlence „musíme si pomáhat“ je něco podobně sympaticky starosvětského jako na striktně lineárním vyprávění bez flashbacku a s jedinou (nepatřičnou) snovou sekvencí. Všechny zprostředkované informace, navenek zbytečné, Kormákur zužitkovává ve druhé, nesmírně intenzivní polovině filmu s úžasným spádem (místy doslova) a jen několika málo sentimentálními momenty (podle nichž je ale strukturováno vyprávění – viz linie s nenarozeným dítětem –, takže nejsou nadbytečné). Neslouží mu přitom k tomu, aby protagonisty konfrontoval s otázkou, která v průběhu filmu zřejmě napadne každého diváka, jenž se horolezectví nevěnuje – proč to dělají? Pravidla hry ostatně od druhé poloviny nestanovují lidé, ale příroda. Cílem je v duchu kinematografie atrakcí (nikoli intelektuálních) okamžitý viscerální prožitek. S odstupem času si uvědomuji, že to není mnoho. Bezprostředně po projekci (IMAX 3D), s doznívajícím pocitem, že jsem právě sestoupil z vrcholku nejvyšší hory světa, mi ovšem přišlo, že nemohu chtít víc. 75% (21.09.2015)

Kormákur umí točit chlapské filmy a v Hollywoodu se mu evidentně líbí. Po zlodějském thrilleru Kontraband a akční komedii 2 zbraně tu je s Everestem, svým zatím nejambicióznějším projektem. A ten se mu povedl. Režisér víceméně kašle na patetické scény a pokouší se k příběhu přistupovat realisticky. Pří výstupu na nejvyšší horu světa i při boji o život při sestupu dolů se nedočkáme scén, kdy do půl těla vysvlečený hrdina drží jednou rukou kámoše nad propastí a druhou mlátí kamzíka přes držku. Když se tu umírá, je to bez keců. Když se tu bojuje o život, je to nadoraz. A díky tomu, že u toho jsou fakt dobří herci, se na to skvěle kouká. (23.09.2015)

Po druhé projekci (a získání znalostí ohledně natáčení tohoto filmu) mám celkem jasno. Kormákurův biják má tak vysoké produkční hodnoty, až to bere dech. Ať jde o jeho vizuální stránku, skutečná místa, kde se točilo, přehršel skvělých triků, které jsou přirozeně zakomponovány do obrazu, tak, že je vůbec nepoznáte a za tím vším je decentní pocta chlapům, pro které jsou hory vším. A tady se nabízí srovnání, např. s notně připitomělým ´Vertical Limitem´, kde jsou hory jen prostředkem pro debilní kaskadérské kousky, které jsou skutečným horolezcům pro hurónský smích. Naproti tomu ´Everest´ má svůj skutečný uvěřitelný rozměr a přitom je hluboký a lidský. To, že horolezce považujete za podivíny s obsedantně kompulzivním chováním, kteří hazardují se svým životem, je vlastně dost nepodstatné, malicherné a je to jen váš problém. ´Everest´se může hrdě postavit vedle některých slavných francouzských filmů s horolezeckou tematikou, které také nejsou žádná ořezávátka a zcela jistě je nejlepším horolezeckým filmem, který Hollywood kdy vyprodukoval. (19.06.2016)

Příjemně civilní, přízemní a i přes přítomnost ženských elementů chlapská podívaná, která patos ždíme z toho, že hrdiny to opravdu bolí a adrenalin se pumpuje jakoby mimochodem, protože se umírá bez velkých gest a návraty z prahu smrti jsou zarputilé do posledního dechu. Casting snad ani nemohl být lepší, protože tihle herci vystřihnou litry emocí a osobních citů i přes telefon, a v audiovizuálním módu je to chvílemi na hraně hypnózy. Rozvláčnější první půlku bych možná upravil nůžkami, ale ta druhá je čistou akční adventurou, která zamáčkne do sedačky až po dojezd titulků. (24.09.2015)