V hlave

Okolní nadšení bohužel nesdílím. Inside Out se nedá upřít boží ústřední námět, z kterého mohlo vzniknout něco opravdu výjimečného a ambiciózního. Nedá se mu upřít také hravost a kreativita, kdy se v průběhu příběhu vždy objeví nějaký dílčí zajímavý vizuální nápad, gag, whatever (přepínání do jiných hlav). Ale to pojivo kolem, přestože funguje, je naprosto tuctové, obyčejné, předvídatelné. (18.10.2015)

Napínavá a dětské nervy drásající honička s časem, kterou pohání dopředu milionový nápad. Už to samo o sobě by stačilo na oslňující zážitek, kdyby Riley a její emoce nešly ještě dál. Druhý den po projekci se totiž každý z nás probudí a popřemýšlí, kdo má zrovna v té jeho hlavě velení. V tu chvíli všechno zapadne na své místo a začne pracovat druhý plán, kde má každá dějová kapitola nezpochybnitelný význam. Pixar díky němu sahá po nesmrtelnosti, protože zranitelných a ublížených náctiletých bude vždy a všude hrozně moc. (06.11.2015)

PIXAR IS BACK! Promyšlené, nádherně animované, se spoustou vtipů pro děti i pro dospělé, radost se dívat a všechno to vnímat - a postupem děje se i dojímat... a na úplném konci se naprosto nepříčetně chechtat (Ostrov tragických upířích románů, Ostrov klučičích kapel..... Holka! Holka!!! ÁÁÁÁÁ!!!!:) a pak ještě vnitřek psí a kočičí hlavy:)))) Joy byste sice při setkání v reálném životě za chvíli jednu pleskli, ale... bez ní by to zkrátka nešlo;) Nemám jedinou výtku, naopak obdivuju jak se povedlo převést do filmu pro celou rodinu duševní pochody jedenáctileté přestěhované holč... pardon, mladé dívky, přičemž je to všechno naprosto současné, viz třeba videohovory apod. Takovouhle rodinu by chtěl každý, včetně brazilského pilota helikoptéry;) Jediné, co je trochu mimo, je imaginární přítel, což je v mém světě vždy jasná poukázka na doživotní jízdu na antidepresivech, což je jak doufám jen čistě americký národní sport:) Ale na druhou stranu si Bing Bonga nejde neoblíbit, a nejenom proto, jak pláče:) Koneckonců je to zřejmě největší frajer z celého filmu - když tedy pominu Vztek a imaginárního kanadského boyfrienda:) Jsem jen zvědav, jestli někdy přijde druhý díl, kde se prosadí ty realisticky kombinovaně zabarvené vzpomínky, hooodně rozšířená konzole a hlavně obří rudý maják PUBERTA, který samozřejmě asi není nic důležitého. Koneckonců Riley je teď dvanáct, co by se asi tak mohlo stát?:))) 90% a nevyhnutelná řada repríz a sociálních experimentů v jednom. (30.10.2015)

Čítal som ospevné recenzie a čakal tutovku. Problém je, že animáku výrazne chýba humor, celá prostredná časť je dosť temná a z toho celého som mal pocit, že sa v komplikovanosti príbehu mnoho menších detí zaručene stratí. Chytrý scenár, to uznávam, ale malé deti to neocenia a žiadne nadšenie som nebadal ani na svojich deťoch. Celkovo rozhodne animák skôr pre staršie deti a dospelých. Tá depka a zlá nálada tam vládla pridlho a nijak extra ma to neoslovilo. 60%. (02.01.2016)

Celkem pěkně animačně zvládnutá a poměrně zajímavá taškařice. Nejvíce vtipné mi připadaly konfrontace více myslí. Kupříkladu táta vs. máma, apod. V Rileyině mysli byla na můj vkus celkem nuda. Tedy nuda z toho pohledu, že se nebylo čemu smát. Děj jako takový určitý spád měl a celkem jsem se těšil, s čím za chvíli tvůrci přijdou. Do pětice emocí bych si netroufal řadit znechucení. To je dle mého úsudku je to značně druhořadý pocit ve srovnání se zbylými čtyřmi. V pohádce stejně nedostával téměř žádný prostor. Jinak se jedná o nápad opravdu velice originální. Těžko říct, jak to celé bude vnímat mladší publikum. Přeci jen spousta věcí pro ně nemusí být až tolik vstřebatelných. Za sebe bych to viděl na takové pěknější 3 hvězdy. Cosi do sebe to rozhodně mělo. Jen mi tam opravdu žalostně scházel nějaký humor. Červené tlačítko "puberta" slibuje pokračování. Tak uvidíme... Viděno v rámci Filmové výzvy. Film jsem dostal od uživatelky tatanapope. (31.10.2015)