Projekt minulosť

Nerdi sice na amerických středních školách na úrovni tuzemských mateřských stále dostávají na prdel od vrhačů šišatého míče, ale ve jménu sraček jako Teorie hypu a debilního diváka bez vkusu zažívají svojí renesanci, kdy se už netočí jen povrchní a stupidní teen filmy o tom, jak třicetiletý model ztvárňující dvacetiletého kapitána fotbalového týmu chce mermomocí ošukat blonďatou roztleskávačku Kelly s umělýma kozama, aby těsně před závěrečnými titulky prozřel, sbalil nejhnusnější šprtku ve třídě, romanticky do ní zasunul a slavnostně si vystříkal dítě a manželství v protestanském kostele. Ne! Dnes už nic tak uboze povrchního neuvidíte. Dnes uvidíte 27letého modela hrajícího nesmělého nerda ze střední školy, který musí nejprve sestavit stroj času a až následně romanticky zasunout do perfektní roztleskávačky, která ale nemá umělý kozy. A to je kurva posun vpřed! Zcela překvapivě je to nuda jako prase a nedá se na to chvílemi dívat, až do doby, než konečně začne fungovat ten posranej stroj času, který brýlatý (aby to byl nerd a ne model) model s bandou rozkuřovačů konečně po hodině rozchodí. A přesně to mi stačilo, protože u teen filmů jsou moje očekávání a nároky asi stejné jako od hovna posypaného parmezánem na předehřátém talíři. Pokud máte hlad, ten parmezán (cestování časem) vám bude chutnat, přestože to hovno (zbytek filmu) bude naprosto nepoživatelný. Doufám, že jsem teď nějaké třináctileté holčičce touto erudovanou recenzí poradil, jestli říct tatínkovi, aby jí to ilegálně stáhl. 75% (01.08.2015)

Zdejší srovnávání s Butterfly Effectem si tenhle film ani nezaslouží. Parta superinteligentních děcek prostě najde a zprovozní strojek času, načež ho začne testovat na jejich inteligenci až příliš populisticky a divácky poplatně, což sráží celý tohle FFko na oko líbivého průměru. Koho by tak asi napadlo použít stroj na vyhrání včerejší Sportky? Achjo. Když to pak celý zaplácneme bullshitem jménem láska, dojde aji na slzy, takže všechny hore zmoňovaný žánry dostanou pěkně na prdel. Mrknout se dá, ale o time travel existují mnohem lepší filmy. 60% (15.05.2015)

Vynález stroje času by si mohl dát patentovat i takový Jára Cimrman. Kdyby ho ovšem zase někdo nepředběhl. A tím někdo je slovutný Michael Bay. Ten svými producentskými křídly zaštítil projekt, který na cestování časem nahlíží s autentickou personifikací. Ruční kamera natáčející za všech okolností je zde velmi ozvláštňujícím prvkem, s nímž se ale neodboural rozpačitý a chaotický ráz vyprávění, někdy zcela záměrný, v převážné míře ale maskující slabší scénář, který zcela podléhá potřebám a nárokům standardního diváka MTV, které na projektu zanechalo rovněž svůj produkční otisk. Na životě studenta Davida Raskina by jistě nebylo nic tak pozoruhodného, kdyby jednoho dne podle plánů svého zesnulého otce nesestrojil stoj času. Od té doby se svojí partou studentů podniká časové skoky do nepříliš vzdálené minulosti. Dá se vyhrát balík peněz v loterii, zapařit na hudebním festivalu s Imagine Dragons, nebo úspěšně absolvovat zkoušku z chemie. Vše se změní, když David tajně podnikne výlety do minulosti na vlastní pěst. Nevědomky tím totiž ovlivní chod událostí. Nadějnému filmu chybí pořádně zajímavá zápletka a strhující scény. Parta studentů vlastně dohromady nic zajímavého nepodniká. Většina z děje jsou jen málo dostatečně vykreslené útržky, jak se někteří z party stávají lepšími a hodnotnějšími než dříve. Outsider školy má s penězi o pozornost postaráno, dům, který podléhá prodeji, se prodat nemusí atd. Divným úsekem je i opakovaná zkouška z chemie, při níž by se student měl logicky ocitnout v časové smyčce a přesně by měl vědět, z čeho ho bude profesor zkoušet. Jenže tomu tak kupodivu není. Profesor pokaždé zadává studentovi jinou otázku, což není nijak vysvětleno a je v rozporu se zásadami časového harmonogramu, ale pokud se jedná o neměnnou časovou smyčku z minulosti, její obsah by měl zůstat stejně neměnný. Prostřední část filmu je vyloženě nezajímavá. Jako náruživý divák Šlágr tv neocením hudební variace Imagine Dragons, když hrdinové snímku zavítají na jejich koncert. První třetina filmu nabízí hodně technických prvků, na které se při sestrojování stroje času narazí. Byla zajímavá a originální. Čekal jsem, že diváka připraví na další nemálo zajímavé úseky filmu. Ty se nakonec dostavily až v závěrečné fázi, kdy film začal hrát na temnější stránku vlivem negativních důsledků cestování časem. Osvěžující originalitou příběhu bylo, že nešlo cestovat dále než jen do limitu deseti let. Příběh velký zájem o osudy party studentů moc nevzbudí, a to i přesto, že ač nenarazíte v titulcích na žádná zvučná jména, herecký casting byl snaživý. Technicky vypiplané, režijně ale místy poměrně nepřehledné, což filmu ubírá celkově body. Michael Bay měl být přísnější na scenáristy, aby příběh dostal konzistentní podobu. Takže zůstal líbivý vizuál, neotřelý autentický pohled na fantasmagorický vynález a solidní porce originálních nápadů. 60% (02.02.2016)

"To máme ve sklepě stroj času?“ No jasně, takže můžeme změnit školní výsledky, finanční situaci, mezilidské vztahy a ještě si to pořádně užít. To je skvělé a já se přitom hodně bavil. Jenže pak se, světe div se, vyskytly problémy a zábava odešla neznámo kam. Hledal jsem ji všude, díval jsem se do skříně i pod koberec, ale všude samá moralita. (13.01.2016)

A opäť tu máme filmový príbeh, ktorý v štýle found footage stráca zmysel a ponúka rovnako nelogické spracovanie. V analogickom režime ( rozumej v klasickom prevedení ) by snímok získal potrebné grády, práve tie ktoré sa v tomto už ( dávno ) opotrebovanom subžánri nedajú aplikovať. Trapkovina pre dnešnú ( podobne ako samotný film ), degenerovanú mladú generáciu. (04.11.2015)