Chaplin

Scénář: William Boyd, Bryan Forbes, William Goldman - To je hloupost a ty to víš. - Ale pravda by byla hrozně nudná... ___ Jistota v režii a vynikající Robert Downey Junior v životní roli. (17.05.2009)

Životopisných filmov bolo a bude. Niktoré sú dobré iné nie. Väčšina z nich je o tom istom a nemusíte tam čakať žiady veľký dejový zvrat ale filmy ako ray a walk the line sú niečim výnimočné a to že nám ukazujú veľkých umelcov takých aký boli. Lenže po zhliadnutí tohoto filmu poznám dva filmy ktoré sa svojou genialitou radia k najväčšej možnej špicke a po zhliadnutí máte chuť tlieskať a dokonca plakať - Amadeus a Chaplin. Keď som videl amádea musel som si zohnať jeho hudbu ašte stále ju nemám kompletnú ale nejakú tú pamäť mám pekne zapratanú práve wolfgangom a tak isto si zoženiem filmy od Chaplina. Ten človek bol umelec a Attenborough keď nekričí Vitajte v Jurskom parku" natačá snímky ktoré svojou krásou zasiahnú každého. Všetci herci čo tu boli predvádzajú skvelé výkoni ale hlavný podiel má na tom duo Attenboroug a Downey. To ako dokázal Attenboroug skĺbiť grotesku s dojímavým príbehom som videl len u Amádea a Chaplin je Downeyho životná rola aj keď teraz máme aj Iron mana. Finálna scéna odovzdávania oscara za celoživotné dielo považujem za najlepšiu scénu tohoto filmu a takú poctu aká bola natočená som už dlho nevidel. Neskutočne dobrý film ktorý aj keď je vlastne o tom ako ostatné životopisné filmy po skončení si poviete to bol teda umelec a zato to stojí. Slovami Charlieho Chaplina " bavil som ľudí" a charlie ešte stále bavíš. (09.07.2008)

Chaplin určitě potěší každého fanouška slavného komika. Určitě to je film, skvěle napsaný podle knížky, který se snaží zmapovat celý život Charlieho. Bohužel pro mě jako pro obyčejného diváka nečekal ve filmu prakticky žádný zvrat, nápad nebo cokoliv jiného, co by stálo za zmínku. Jako v případě Klubu poslední naděje (2013), i Chaplin je do detailů propracované životopisné drama se skvělým hercem v hlavní roli. Downey hraje srdcem a na téměř dvě a půl hodiny se stává Charlie Chaplinem. Mě potěšila i přítomnost další známých tváří. Jako Davida Duchovného, Anthony Hopkinse a Dana Aykroyda. Ale rychlé vyprávění příběhu mi moc nepomohlo se dostat Chaplinovi do duše. Chápu, že zpracovat velkou knihu do filmu je náročné, ale přesto jsem měl často pocit, že se neustále suneme kupředu a něco tomu schází. A to něco, mi ani na konci nedovolilo prožít emoce spjaté s tímto velkým filmovým komikem. (50 %) (28.02.2016)

Vedle Woodyho Allena považuji Charlese Chaplina za nejplodnějšího a nejuniverzálnějšího umělce 20. století. Král němé éry, grotesky a smíchu, ale uvnitř velmi citlivý a problematický chlapík neobjevivší tuláka, zřejmě by skončil v propadlišti dějin. Životopisný film se správným nádechem, ohromující kompozicí obrazu, vedený ráznou rukou režiséra Attenbourougha, snad lepší studnicí do života geniálního komika být nemohla. Dvě hodiny a něco jsou tím správným časem, životopis Charlieho by jistojistě zabral na víc než tři hodiny, ale to nejdůležitější nám bylo sděleno. Robert Downey Jr. - výkon hodný Oscara. Potěší i řada veleznámých herců ve vedlejších rolích - namátkou opět přirozeně úžasný Athony Hopkins, James Woods, David Duchovny či Milla Jovovich. Na "chaplinovky" jsem koukal už nějaký rok zpátky, ale ono zákulisí natáčení (kouzelná je improvizace u svatby) či vtiskávání svých názorů a myšlenek do svých filmů (projekce Diktátora zdárným příkladem), mě zase donutilo si nějaké filmy velkého Charlieho pustit znova. Pro ty, co ještě Charlieho úplně neznají a na tento film se chystají: Charlie není jen hůl, buřinka, sáčko a pajdavá chůze s obrovskýma botama. Charlie je člověk, který využil svého talentu na maximum a ne každý ho uznával. Měl své vlastní problémy, své starosti, úchylky a radosti jako každý obyčejný člověk. A vo tom to je. (24.05.2008)

K zvládnutí nesnadného námětu se spojily - zdá se - nejlepší tehdy dosažitelné síly, zčásti dokonce i umírající poslední Chaplinova choť a otci tolik podobná a herecky rovněž výrazná dcera Geraldina. Obtížné a krajně nesnadné zadání - najít herce, který by byl s to postihnout neopakovatelné Chaplinovy kreace a přenést je, neztenčené a nezkreslené, do umělcova neméně osobitého a výrazného soukromí, se angažováním Roberta Downeyho podařilo v podstatě beze zbytku naplnit. Za nosný považuji i nápad na vytvoření fiktivního Chaplinova biografa, který se nemůže neptat i na nejcitlivější věci géniova života chladně chirurgicky věcným způsobem a vlamovat se tak do nejvnitřnějších komnat intimity; Anthony Hopkins dal této postavě vše, aby zvýraznil její lidský rozměr při současném ponechání průvodcovy epizodnosti a okamžikovosti. Osnova životopisné knihy tak byla nepochybně rozvinuta a rozmnožena. Ale fakt, že film zůstal závislý na chaplinovské sebereflexi, skutečnost, že je jeho páteří, je současně také slabinou Attenboroughova režisérského přístupu. Zatímco první část filmu přímo kypí životem, je plnohodnotným geniálním hraným filmem a použitá metoda chronologických uzlových vstupů děj CHAPLINA dále dynamizuje, zhruba od poloviny díla postupně nabývá na převaze "jen" nadprůměrně zvládnutý hraný umělecký dokument. Kompozice je tak rozlomena; obě části, jakkoliv jsou natočeny s attenboroughovskou virtuozitou, se vzájemně oslabují a zejména vyznění závěrečných částí filmu je touto živelnou, ne zcela zvádnutou synergií viditelně oslabeno. Ale i v této podobě se podařilo vytvořit zajímavý, pestrý, nenudný a výrazně autorsky originální film, který svůj základní smysl - složit hold neopakovatelnému umění jednoho z největších géniů světového hraného filmu - naplnil beze zbytku. Lze říci, že nejen autorsky, ale především - je to jeho další velké plus - divácky. (07.06.2009)