Ďábel v Amityville

Ve stejném roce vznikla dvě televizní zpracování Amityvillu, ale zatímco Dům hrůzy byl naprostou katastrofou , Ďábel v Amityville dosahuje minimálně kvalit německých romantických filmů na nedělní odpoledne a u toho se prý dá i žehlit. Kontinuita samozřejmě jak už je u této série zvykem dostala řádně na prdel a tak když ve trojce amityvillský dům po řádění temných sil vybuchuje, ve čtvrtém pokračování do nedotčeného domu vbíhá parta říčných knězů a jmou se vyhnat ďábla z jeho lože, on však, byv vždy filutou, přesune se do maskulinní lamPičky a nechá se koupit starší dámou. V tu chvíli mé spodní srdce zaplesalo, očekávajíc noční hrátky s inkubem. Bohužel, lampa píchla dámu jen do prstu a byla PPL kurýrem odeslána její sestře, říkal jsem si "že by tedy tam" jen do chvíle než se na příjezdové cestě objevil automobil s třemi dětmi a jejich mámou. V té chvíli mi v srdci přestalo tepat a já si uvědomil, že se přece dívám na televizní horor a ne na XHamster. Tak už jen ve zkratce, děti se přivítaly s babičkou, babička s lamPičkou a lamPička s nejmladší holčičkou... LamPička zlobila, domeček blbnul, babička byla nešťastná, maminka byla nešťastná, do toho si v drtičce utrhl jeden chlapeček ručičku a ve sklepě se jim splašila motorová pila a chcípl instalatér. Drama to bylo veliké a když na půdě zemřela hospodyně v důsledku infarktu z uškrcení šňůrou od lamPičky bylo zaděláno na průser. Holčička se nechala lamPičkou nalákat na bonbónek v podobě mrtvého tatínka a byla na konci úplně posedlá, vše nakonec zůstalo na babičce a kdo někdy viděl To je vražda, napsala nebo na Xhamsteru Granny and two big dicks, tak ví, že za to dámy v pokročilém věku pořád umí vzít... Přes všechnu tu hloupost a nanicovatost ale lepím dvě hvězdy, protože po Amityville Curse byla i tahle lamPičovina příjemným osvěžením. (30.12.2013)

Oceňujem profesionálnejšie prevedenie ako v trojke, no aj tak je to nehorázna nuda. Ak niečo v tomto filme stojí za videnie, tak jedine epický záverečný súboj vymetač diabla vs. diablom posadnutá lampa. Nuž do čoho sa "Zlo" prevtelí najbližšie? Bude to koberec? Kávovar? Deka? Či nebodaj zubná kefka? Bohužiaľ, uvidím nabudúce... Raz ma ten môj fetiš v brakových pokračovaniach zabije... nudou. (28.04.2013)

O desivých udalostiach, ktoré sa odohrali v sedemdesiatých rokoch minulého storočia v koloniálnom dome v new yorkskej rezidenčnej štvrti Amityville na Long Islande sa natočilo mnoho snímkov. Niektoré sú fakt strašidelné horrory, iné za moc nestoja. Televízny film "Diabol z Amityville" z roku 1989 jasne patrí do tej druhej kategórie. Príbeh o tom, že v garážovom výpredaji bola predaná diablom posadnutá nočná lampa, ktorá je následne odoslaná do Kalifornie sa mi zdá poriadne pritiahnutý za vlasy. Zlo z Amityville sa ukrylo do gýčovej lampy a odcestovalo na západné pobrežie spojených štátov amerických. ** (28.03.2016)

Snímek „Ďábel v Amityville“ je skutečně trochu lehkým hororem, kdy jediná scéna, která je opravdu drsná a kdy jsem se kroutil, je ta s drtičem odpadů. Jinak je tempo poměrně unylé a film může velmi brzy začít nudit. Mytologie se zde rozvíjí podivným směrem, a kdyby byl film součástí jiné série anebo naprosto samostatný, nic by se na tom moc nezměnilo. Nic velkolepého se nekoná a první a druhý díl zatím zůstávají vrcholem série. (15.01.2015)

No, poměrně hodně umírněný díl série, i když po otřesné trojce radost koukat. Pokud existuje něco jako subžánr dětský horor (rozuměj horor zaměřený a dělaný především pro dětské diváctvo), tak tohle by mohl být dobrej příklad takovéhoto snímku. Děje se tu mnohem více než v trojce a i nějaké budování atmosféry se tu najde. Démon tentokrát opustí nejen známý dům (který tu však vypadá o dost jinak jak z venku, tak i zevnitř), ale i samotné Amityville a převtělený do nádherné lampy, se vydá na opačné pobřeží, kde začne znovu úřadovat. A v tom je kámen úrazu, možná záměr opustit profláklý dům (kterej se přece ve trojce zničil) a zkusit to jinak nebyl zase tak marný, ale projevy démona v tomhle snímku přináší jen spoustu klišé - kočka, mouchy, samovolně se pohybující okna, drtič odpadků, rozsvěcující a zhasínající světla - a to je tak všechno. Bez snahy urazit kohokoliv, kdyby mi bylo 8-12 let, možná by to na mě působilo, ale v takřka jednatřiceti to teda není nic moc. (08.01.2009)