Kalendář

LFŠ '07 - Formálně vytříbený film Kalendář režiséra Atoma Egoyana je považován za jeho nejosobnější. Snímek o neporozumění, neschopnosti komunikace a postupném odcizení manželů, kteří přijíždějí do Arménie (země jejich předků), aby zde nafotili dvanáct památek pro kalendář, patří k vůbec nejzvláštnějším, které jsem mohl dosud zhlédnout. (28.07.2007)

Existují filmy, které mají pár základních myšlenek a snaží se je rozvíjet a opakovat, aby si je divák uvědomil a občas se na ně snaží i odpovědět. Takové filmy na vás zapůsobí podle toho jak podobné téma vnímáte a znáte. Pokud sledujete film o komunikaci a odcizenosti a téma osobně znáte nebude pro vás možná tak působivé jako pro ostatní. To je případ Kalendáře, který možná většině lidí dá hodně, ale mě nedal. Atom Egoyan se snaží jak může, ale jeho film je pro mě odcizený. (29.07.2007)

Přiběh není špatnej, ale jeho zpracování je tak nudné, že je celkem složité ho dokoukat... V tomto případě platí zmínka o nudě ještě více než v případě Pirosmaniho... Možná je moje přísné hodnocení dáno také podmínkami, v nichž jsem film viděl. Byl to můj předposlední film na LFŠ, takže únava již byla značná a film byl promítán v neodvětrávané aule, která byl přeplněna lidmi, takže horko bylo nesnesitelné... Každopádně jsem měl pocit, že ten film je nekonečnej... (28.07.2007)

Více jsem si užívala malebných pohledů na arménské památky a přírodu, do osudů té trojice se mi tak úplně vcítit nepodařilo, tady jsem byla příliš nezaujatým pozorovatelem. Oceňuji nápad zastavit se u každého z 12 snímků nafoceného kalendáře a s každým dalším měsícem se vracet k pocitům, za kterých záběry vznikaly. V polovině roku mě už to bohužel přestalo bavit. Viděno v rámci Challenge Tour 2017:30 dní se světovou kinematografií. (12.03.2017)

Šablonovitý (až smyčkovitý) postup montáže psychologického vhledu kopíruje funkčnost klasického nástěnného kalendáře o dvanácti stranách. Zajímavý krok natočit celovečerák, v němž (po odkoukání pevně nalajnované struktury) najisto víte, jak bude koncipován další záběr a další a další a další... pokud zde někdo mluví o nudě, vidím její příčinu právě v tomto přístupu. Jestli je to ke škodě si musí každý probrat ve svém nitru. Tím hlavním, jež stojí před vším ostatním, je vztah trojúhelníku - muž, jeho žena a jejich řidič. Složitost mezilidskosti je ve svém rozsahu nepostižitelná. (29.07.2007)