Fantastické zvery a ich výskyt

Tak ja osobne neviem, kde tento film zobral 77%, ale minimálne prvú polovicu by som mu dal prinajlepšom dve hviezdy. Expozícia CGI kúzelných zvieratiek, ktorá v kinematografickom priemysle nie ja naozaj žiadnou novinkou a pritom som mal pocit, že zo začiatku nám tvorcovia nič iného ukázať nevedia. Druhá časť Fantastic Beasts nabrala miernu svižnosť a aspoň sa lepšie pozerala, ale ani v nej som nepostrehol prílišné kvality v rámci scenára, jednoducho sa stále všetko dokola točilo okolo utečených zvierat a tých prazvláštnych obskurusov (a ak mali ony predstavovať hlavného záporáka, tak to nabudúce prosím viac priestoru dajte radšej Grindelwalldovi). Necítil som z filmu nostalgiu a nepriniesol so sebou ani žiaden nový, pohlcujúci príbeh, ktorý by ma prinútil tešiť sa na pokračovanie. Dejovo fakt prázdne, za tie vyše dve hodiny sa tam skutočne nič prevratné nestane. Priemer jak vyšitý, bohužiaľ, aj to som možno s hodnotením mierny. Ani úprimne neviem, ako chcú na jednotku rozumne nadviazať tak, aby to pôsobilo nenútene. (21.01.2017)

Pokud jdete do kina na něco, co Vám rozšiřuje universum, se kterým jste se v dětství ztotožnili, a do dnes na něj nedáte dopustit, tak i na koberec v kině našlapujete opatrně a nevíte, jak rozčarováni budete v nadcházejících minutách. Nedutáte a tušíte, že vše dopadne dobře. Jenže tušení není výhra. Občas i to se nevydaří a pak je průser na světě. Ne ale v případě Mloka Scamandera, který se mi původně bez emocí představil s knížečkou, kterou jsem tenkrát dostal k Vánocům a od té doby jsem na ní nešáhnul a někde na ní leží prach. Jenže filmová studia jsou holt velmoc a peníze je stále třeba někde tisknout. No a když se jedna značka vydolovala, je na čase, aby přišla zase nějaká jiná a tak přišel na scénu Mlok, který začíná prvním filmem a skončí bůhví kolikátým. Samozřejmě dle výdělků a tvůrčích možností. Osobně ale musím říct, že jak Mlok, tak i ostatní postavy na mě víceméně zafungovali. Během filmu jsem si uvědomil, že jsem opět ve světě čar a kouzel, akorát o pár desítek let dříve, což není vůbec na škodu. Také mi udělali radost Katherine Waterston a Alison Sudol, o kterých jsem předtím vůbec nevěděl. Mudla Dan Fogler také nezklamal a Johnny Depp na konci filmu už vůbec ne. Je mi tak nějak jasné, jakým směrem to bude směřovat a upřímně jsem rád, že právě Depp toho bude součástí. Skoro, jako kdyby se mi vracelo dětství…a myslím si, že u filmů takový pocit není nikdy na škodu. (28.11.2016)

Takovej nic neříkající mišmaš jsem už dlouho neviděl. Až na pár jednotlivostí po originalitě ani stopy a proti scénaristický bezradnosti je i nula velké číslo. Evidentně si někdo myslel, když nevíš kudy dál prostě to zaplácni efektema a ono něco do váčku cinkne. Přitom potencionál to mělo. Například ten černej pták jak tam šel po majetku, já mu začal říkat "babišátko", tak tohle babišátko byl nejvtipnější element filmu, ale po dvaceti minutách se babišátko vytratilo. Nebo mudla mezi kouzelníky z toho se mohlo vytřískat mnohem víc. Alespoň, že ten Howard pořád umí zajímavý hudební kompozice, když už ostatní zklame. (16.11.2016)

Nic jsem od toho nečekal a ničeho pořádného se mi ani nedostalo. Snad jen ta Amerika dvacátých let byl udělaná hezky... Celé mi to připadala jako americká odpověď na mánii (a s ní spjaté tržby), kterou rozpoutal Harry Potter. Tak co se ještě nesvézt po té už doznívající Brity rozpoutané čarodějnické vlně že? Zvířátka byla zajímavá ať už šlo o Žlababu či další havěť, ale celé mi to přišlo tak nějak na jedno brdo. Redmayna mám rád, ale tady se celou dobu tvářil mírně retardovaně, fakt mi to tak připadalo. Efekty byly velkolepé, ideální pro velké plátno. Jenže co umějí nadupaná pécéčka za kouzla už víme delší dobu a tak si myslím, že rozložení a složení baráku z kousků nebo rovnou celé ulice NY dnes už nemůže nikoho udivit neřku-li šokovat. Je to jak kdyby jste si v cukrárně po dobrém dortíku a kávě dali ještě jeden kousek. Chutnat vám sice bude, bude v něm všechno jak má být, ale vy jste zkrátka přeslazeni a tak to nikdy nebude jako to první zakrojení do dezertíku... Já jsem těmito filmy také přeslazen a ani je extra nevyhledávám. Tenhle film ocení spíše mladší generace, protože o nějaký super nápad nebo art tu opravdu nejde. Tři stříbrné skořápky. * * * (12.04.2018)

Ano, mám pro Rowlingovou a její vyprávění slabost a kdybych si měl spontánně vybrat, v jakém libovolném fikčním světě chci strávit zbytek svého života, nebyla by to ani Středozem, ani Pandora, ale kouzelnické společenství, kde si můžete přivolat pivko z ledničky, aniž byste se museli zvednout z gauče od famfrpálu. Zvířata jsou uspokojivým intrem do nové série, které vyloženě překypuje vizuálními nápady rozvedenými do nejmenších detailů a především hmatatelnou láskou a fascinací vlastním prostředím a jeho neomezenými zákonitostmi, kterou pak úspěšně, skrze roztomilou postavu nečara Kovalskiho, převádí i na oslněného diváka. Bohužel, s příběhem už to tak slavné není. Rowlingová totiž tlačí dohromady více dějových linií, které plynou nezávisle na ostatních a ve finále jsou spojeny dost kostrbatými a tenkými oslími můstky, přičemž černokněžník Grindelwald, největší plánovaná stár celé série, je pro vývoj příběhu v podstatě zanedbatelnou a zbytečně nastrčenou figurkou. Temnější potterovský feeling je tytam, ale Yates rozhodně odvádí výbornou práci a drží film správným načasováním humoru a příjemným tempem alespoň v sympatických mezích kouzelné dětské rozprávky, což platí i o hercích. Uvidíme, co přinese pokračování, jemuž se tenhle díl očividně přizpůsobuje až příliš... (18.11.2016)