Kill La Kill

Dokoukával jsem to s velkým sebezapřením. Chtěl jsem si dát akční oddechovku a tak když v mém okolí hlavní hrdinku solidně nacosplayovali, tak jsem si řekl, že to zkusím. Na rovinu řeknu, že by mi nevadilo, kdyby to zůstalo v Battle Royale kulise někde ve škole. To, že to již trochu klasicky sklouzlo až do vesmírných výšin a šířek, na to už si zvykám, ale jednoduše sa mi to nepáčí. Výčet proti je ale mnohem, mnohem obsáhlejší. Hlavní hrdinka je večně zamračená, protivně uřvaná, nesmysly hlaholící fůrie s vymytým mozkem, kde zůstaly jen zvířecí instinkty a jediný, co s ní pohne, je její ubrečená a hyperaktivní kamarádka, jejiž drobné stand-upoidní výstupy chvíli baví, ale pak šíleně omrzí. Příběh nenese žádné známky hlubšího přemýšlení a plot twisty jsou tak předvídatelné a hloupé, že i možný scénář přeleta holuba nad autem a následné provedení své potřeby mi přijde mnohem nečekanější obrat. Seriál vysvětluje, jak něco je super-efektivní na něco, jak tamto bylo vyrobené kvůli onomu, ale pak si nehorázně začne vyplachovat pusu 2 roky zkysaným mlíkem (když to řeknu slušně) a otočí i sebou zavedené principy. Jako proč? Jistě, nejde Kill la Kill vzít četnost soubojů, nastavení absurdity lvl 9000 a jistý drajv s přicházejícím koncem, kdy není čas na jakékoliv přemýšlení, jen řezání okolí stůj co stůj, ale to mě nebaví. Hlavně, že máme všude vlající sukně ke kalhotkám, milion trapně upgrajdevaných technik a obleků a poměrně odfláklou animaci. Plus jen za nudistickou pláž, tam se nešlo uculovat. (27.07.2015)

Individuální hodnocení Kill La Kill hodně záleží na tom, jestli jako jeho diváci přistoupíte na hru tvůrců, že jde o primárně bojovou záležitost a nebudete moc řešit logiku, některé pochybně napsané postavy a jejich místy smysl příliš nedávající motivace. Třeba takový Hromino na jejich hru nepřistoupil a poměrně poutavě dal svůj vcelku vyhraněný názor velmi jasně najevo. Jeho argumenty navíc dávají smysl a komentář, který se honosí jeho nickem, je tím pádem kvalitním protipólem místních, ve valné většině, nadšených reakcí. Takže doporučuji přečíst. ---------- Něco málo k příběhu: Černovlasá předsedkyně Kiryuuin Satsuki vládne japonské škole Honnouji nejen slovem, ale i svým bílým mečem. Podle svých vyhraněných preferencí rozdává místním studentům tzv. Goku, uniformy, které podle svého označení (1* až 3*) propůjčují svým nositelům nadlidské schopnosti. Tou dobou na akademii nastupuje sedmnáctiletá Matoi Ryuko u které se ukáže, že její síla je v podstatě srovnatelná s tou jakou oplývá Satsuki. Scénář je dál pochopitelně detailněji rozpracován a co se zdá napřed jako jasná věc může ke konci trochu překvapit. -------- Takhle začíná Kill La Kill a také tím začíná neuvěřitelný kolotoč dávání si po držce. Tvůrci totiž vsadili v podstatě všechny karty na souboje. To sebou nese svoje negativa i pozitiva. Plusem určitě je, že seriál má skvělé tempo, výborně vymyšlené i zrealizované souboje, přepálenou choreografii, hláškující bad-ass ženy i muže. --------- Naopak problematicky působí samotný scénář, kdy je naprosto jasné, že líp napsané postavy a zejména poutavější rozepsání ve vztahu toho proč vlastně bojují by seriálu pomohlo opravdu nadměrně. Rovněž samotná příšerně uřvaná hlavní hrdinka mi hlavně ke konci už docela lezla na nervy. Naštestí jsem se ale mohl tím spíš soustředit na Satsuki, která díky osobní rovinně ke konci seriálu patří k nejlepším postavám. Škoda i některých předvídatelných momentů, ale to jsem v rámci bojového typu seriálů ochoten prominout. -------- Animace svou stylizací rozkročena někde mezi devadesátkovou produkcí a současnými seriály sice ze začátku může divákovi připadat nepřitažlivá, ve výsledku ale bojům a celkovému dojmu velice pomáhá. Stejně jako vynikající soundtrack, který až na jeden motiv dodává zejména bojům patřičnou šťávu. ------- Kill La Kill je silně stylizovaná na boje vyloženě zaměřená záležitost. Za sebe jsem se bavil poměrně dobře, ale přímo doporučit ho určitě nemohu. Né každý totiž snese poměrně slabý scénář, který zajímavější dramatický oblouk naplňuje až ke konci. Na druhou stranu bojových seriálů mnoho v dnešní době nevychází a tak jeden přímo zaměřený na to, určitě neuškodí. Slabší 4*. (20.04.2014)

Uplynulo mnoho let a mnoho dropů, mnoho přesunutí na On-Hold list nebo úplné zapomenutí... Takže ano, díky koroně jsem to konečně dokoukala. Fun fact: Je možné dropnout seriál (nebo na něj prostě zapomenout) ve stejném díle, jako předtím? Ano, je. Protože jsem do toho určitého dílu měla pocit, že to znám, že jsem to viděla. No a pak jsem se konečně dostala přes ten trn v patě a prokousávala se dál. Pokud vás odrazuje první polovina: VYDRŽTE! I mě odrazovala a nudila.. kdykoliv jsem tomu dala šanci. Ale vytrvala jsem a ve finále (které bylo hodně šílené, ale nějak po té polovině jsem si řekla, že tomu chybí štítek parodie a ono to šlo!) to je i celkem střelená podívaná, která vás třeba časem začne i bavit. Pokud tomu dáte několik dropů, párkrát na to zapomenete a nakonec si řeknete: "Sakra, už jen půlka, to musím dát, ne?", tak to stojí za to. A jo, nakonec to až tak špatné nebylo, nudisti mě dostali a já konečně po tolika letech boje znám konec. :D Za mě 8/10 a HURÁÁÁ, je to za mnou. Mohu si odškrtnout ze seznamu... (24.05.2020)

„Všeho víc! Přidat na plynu! Kozy budou houpavější a větší, postavičky zdeformovanější, akce nařáchanější a velkolepější, vtipy budou mít větší kadenci, faktor bláznivosti bude rovněž navýšen! Gurren-Lagann uspěl, tak tohle musí uspět ještě víc!” – aneb vše, co v Gurren-Lagannu dobře fungovalo a díky čemuž si seriál zajistil takový úspěch, je v Kill la Kill jeho tvůrci v duchu hesel „všeho víc” a „když vy břízolit, tak my kachličky!” dovedeno do otravného, nudného extrému. Zpočátku se na zdeformované postavičky, zjednodušenou animaci a snahu o extrém vršenou snahou o další extrém dá ještě koukat, ale dívat se na tuhle statickou podívanou po dobu 24 dílů? Kdyby to mělo být několikadílné OVA, dobře, bral bych to jen jako experiment, ale tohle je moc i na mě. Někdo by si tedy mohl klást otázku, proč jsem dal z podobného těsta upečenému FLCL právě tolik hvězd, kolik jsem mu dal, když tady na Kill la Kill tak plivu. Snadná odpověď. FLCL i Kill la Kill máte buď rádi, nebo ne, a plně objektivní názor najdete jen těžko, ovšem pravdou je, že FLCL nebyl tolik založen na přehánění a dovádění věcí do extrému, jako spíš na nonsensu, padnoucím hudebním doprovodu a tématu dospívání hlavního hrdiny, což je mi mnohem sympatičtější. V případě Kill la Kill jde jen o nudné přehánění, které čas od času vytáhne nahoru glosa Mako, což je dost málo. Po osmém díle končím. (12.01.2014)

Jak může být něco tak nápadité a hyperaktivní, ale občas zároveň nudné a otravné. Původně jsem si myslel, že celá věc s krvelačnými uniformami je docela cool poselství, ale nejspíš je to jen výmluva k (cenzurované) nahotě. A já miloval od Imajašiho Dead Leaves a Panty and Stocking. Rozhodně ale opakující vtip, že se na dějepise v té militantí společnosti učí jen o Německu za WW2 je fajn. Stále mě to ale baví víc než třeba Promare nebo BNA. Edit: Pořádně se to rozjede až cca po 5té epizodě. (10.11.2020)