Pozůstalí

Znáte to, jak si takhle jdete do sámošky, pracujete, nebo vaříte večeři, a najednou fuk, a před očima vám zmizí kamarád/ka, dítě, manžel/ka nebo rodič? Zmizely sice jenom dvě procenta lidí, ale ať už mezi nimi byl nějaký váš bližní nebo ne, život už pro vás nikdy nebude stejný. The Leftovers jsou potenciálně velice frustrujícím zážitkem. Díl za dílem totiž přináší celou řadu otázek, a málokdy některou z nich zodpoví. Odpovědi totiž nejsou tak docela důležité, v jádru všeho stojí ona ztráta a nevratná změna, a způsob, jakým se s ní postavy snaží vyrovnat. Jsou tu ti, co hledají odpovědi v náboženství, další ve vědě, a někdo se pokouší předstírat, že se to vlastně nikdy nestalo. Hlavní postavy nejsou žádní hrdinové, jsou to lidé z masa a kostí, kteří se snaží udržet si všech pět pohromadě ve světě, který se zbláznil. Seriál se jim někdy věnuje rovnou měrou (první dva díly, pár vybraných dalších), většinou se ovšem co díl zaměřuje na jiný charakter, a tak navzdory relativně velkému počtu regularů spoustu z nich uvidíme jenom sporadicky. To divákovi na jednu stranu dovoluje se s každou hlavní postavou seznámit na takřka intimní úrovni, na straně druhé to představuje ten problém, že ne všechny postavy jsou stejně zajímavé/zábavné (což je ovšem samozřejmě čistě otázkou vkusu). Přesto se relativně brzy a trvale dostavuje intenzivní drama, které svým pojetím a záběrem nabízí rozjímání nad životem a ztrátou, jako žádné jiné. Pečlivě budovanou hloubavou atmosféru dokonale dokresluje úžasný soundtrack, ze kterého mi pravidelně naskakovala husí kůže. Není to pro každého, je to velice jiné, než jsem to podle námětu čekal, ale je to smysluplné, fantasticky zahrané (Theroux, Brenneman, Coon!) a mistrovsky zpracované. Malé PS a vysvětlivka toho, proč se navzdory samým superlativům zdržuji páté hvězdy. První série mi (narozdíl od většiny ostatních, koukám...) seděla mnohem víc než ty další. Její vyvrcholení bylo pro mě osobně záležitostí nezapomenutelnou a téměř nerozdýchatelnou, zbytek seriálu už jenom velice dobrý. (13.03.2018)

Jeden z nejlepších seriálů posledních let. Studie deprese a smutku. Finále poslední řady je jedna z emocionálně nejsilnějších věcí, co jsem v televizi za poslední dobu viděla. Justin Theroux a Carrie Noon si zaslouží Emmy jako málokdo. Jsou bechybní a emocionalně zničující stejně jako každý aspekt této seriálové události. 1. řada - 100%. 2. řada - 100%. (10.09.2014)

The Leftovers nejsou úplně ideálním seriálem na "seriálové" sledování, tedy díl po dílu s týdenním odstupem. První dvě epizody jsou totiž poměrně zmatené, tvůrci v nich nejdou divákovi úplně naproti a tak chvíli trvá, než člověk pochopí, co / kdo / proč dělá. Ale od třetího dílu začnou být epizody sevřenější, zaostřenější a skládačka do sebe začne zapadat. Takže pokud seriálu chcete dát šanci, rezervujte si večer, pusťte si několik prvních epizod hned po sobě ... a třeba dopadnete jako já a zkejsnete u toho do pěti do rána. Leftovers jsou především citlivým komorním dramatem, okořeneným trochou sci-fi, mystiky a duchovna. Jsou o lidech, kteří kvůli nepochopitelnému nadpřirozenému jevu přišli o svou ontologickou jistotu a ani po třech letech se s tím nedokážou smířit. Každý se s tím vyrovnává po svém, většinou dost zvláštně. Emoční dopad na diváka schopného empatie je značný, zvlášť když ve správnou chvíli přijde flashback, který ukáže, jak tito lidé žili před onou událostí. Nehledejte racionální odpovědi, hledejte smysl. Mimochodem skvělí herci a hudba. Po první sérii nadšení. EDIT: Po druhé a třetí sérii: Nejlepší moderní seriál. Styďte se vy, kterým tu visí popilotní nízké hodnocení :D (12.11.2014)

Viděl jsem prvních pár dílů a dál se dívat nebudu a kdybych se díval moje hodnocení by se nejspíš jen sniživola. Je faktem že tento seriál má kvalitně zpracované postavy a jejich dějové lidnky, jenomže to je všechno. Žádný vedlejší produkt. Pustil jsem si to s tím že je to Fantasy nebo Mysteriozní seriál. Jak je uváděno, ale kde to je? Jedna věc tu byla, ale to jsme se dočkali jen prvních minut prvního dílu, ale evidentně to své publikum má. ( 28.8.16 až.../Dále sledovat nebudu/MAC ) (21.11.2016)

Nevím, jak to ten Lindelof dělá. V tom seriálu se vůbec nic neděje, nic a nikdo se nikam neposunuje, ale přesto je každá epizoda emocionálně naprosto strhující. Část populace zkrátka zmizí a zbytek je v troskách. A o ty trosky zde jde především. Díky tomuhle dílku jsem navíc objevil hudebního génia Maxe Richtera a jsem osobně přesvědčen, že je to bůh. Schválně okoštujte jeho předělávku Vivaldiho Čtvera ročních dob nebo třeba tuhle dokonalou ždímačku emocí. Pokud nám to nezařízli, sejdem se u Pozůstalých opět za rok. /// 2. sezóna /// Kochám se kochám, ale stále mi to nedovolí jít až na těch pět. Možná proto, že jsem od závěru druhé série čekal mnohem tvrdší ránu na solar, než jaká nám byla naservírována a možná taky proto, že Justin Theroux je furt tak trochu herecké poleno. Ale pár věcí mi v hlavě už zůstane. Lynchovská epizoda v hotelovém očistci, Matt Jamison a jeho neskonalá víra v lepší zítřek nebo nádherná klavírní předělávka Where is My Mind jsou perly, které tenhle seriál povyšují na událost roku. Pokud hledáte všeobjímající příběh o síle lidské víry, tak už nehledejte. Tohle je on. /// 3. sezóna /// The Magnificent Mindfuck Deluxe. A taky zdaleka nejsilnější audiovizuální počin rozebírající víru člověka ze všech možných (i nemožných) úhlů pohledu. Bravo! (25.11.2014)