Podfukár

„JSTE ZNÁMÝ SVOJÍ SCHOPNOSTÍ PŘESVĚDČIT A OKLAMAT LIDI…“ /// …takže z nich udělat kretény. Vo tu hru tady jde a většina z nás se na ni ráda dívá. Sledovat kapsářskou manufakturu a mistra manipulace v akci je zábavný, ale … no nemá to sílu třeba Podfukářů. Asi to kazej tou romantikou, páč si při ní dost povídaj. Taky tady není moc věcí k smíchu (ne, líbačce se fakt smát nebudu). A tak trpělivě čekám na finální velkej podraz, kterej je zase fajn, jenže trvá chvíli a přináší další a další povídání. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Hledám hezkou slepou myš. 2.) Chcu se nechat ojebat. 3.) Thx za titule „GaRaN a -OverLord-“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne (13.06.2015)

Motív filmu nepatrí len tak nejakým zlodejíčkom, ale ostrieľaným profesionálom, ktorí ani na sekundu nestratia pozornosť a svoju vytipovanú obeť tak brilantne pripravia o čokoľvek, čo si zaumienia a to bez jedinej známky zaváhania. V snímke sa pomaly odhaľujú zlodejské techniky a triky, ktorých premyslenosť až trestuhodne zvádza k vyskúšaniu. Na rozdiel od predchodcov s podobnou témou, tú nemáme zlodejskú skupinu, ktorá by išla po veľkej rybe, ale sa nám predstaví komplexné zoskupenie sebaistých vreckárov a podvodníkov, ktorí sú spoločne schopní prekvapivo rýchlo vygenerovať balík peňazí. Focus patrí k filmom, ktoré ukazujú krádeže a kriminalitu z pohľadu "pohodových" zlodejov, ktorí by pokojne mohli byť našimi najlepšími kamarátmi a s nejakými morálnymi otázkami si rozhodne hlavu nelámu. (12.11.2019)

Hodně povedený film. Jedná se o další z již dost dlouhé řady fuckin smart thieves kousků, které však ve vypilované formě nemají šanci ani naponěkolikáté zklamat. Ve Focusu se hraje pramálo na akční strunu, zato pořádný kus pozornosti na sebe strhává Will Smith, což by ani nebylo s podivem, jenže co už s podivem jest, toť výkon neskutečně sympatické sexbomby Margot Robbie, která působí v tandemu se Smithem tak přirozeně, svůdně a zábavně, že se pak divák nemůže nenechat uvrhnout do kolotoče scénaristických intrik a z nich pramenícího náklonostního mišmaše. Kladem jsou taky stylová filmařina a vynikající soundtrack, takže nebýt podle mě suššího konce, šel bych klidně na plnej. Dá se doporučit. 85% (24.03.2015)

Snímků, v nichž je divák rád klamán viděným, které neustále přehodnocuje a zasazuje do nových rámců, už americká kinematografie nabídla mnoho, Focus do této kategorie ale nezapadá. Více než na sofistikovanou hru s divákem se totiž soustředí na romantický vztah dvou postav okořeněný zlodějským prostředím, které slouží jako prostředek k základní komplikaci děje jak na osobní, tak profesní rovině. Což z výsledku dělá pouze snesitelnou žánrovku na pomezí romantické komedie a heist movie, v níž vynikne hlavně několik samostatných, skvěle vypointovaných scén nad uzívaným celkem. U dua Ficarra-Requa trochu krok zpátky k mnohem přímočařejší zábavě. Více v recenzi. (25.02.2015)

Já jsem si svůj vlastní hocus Focus prožil loni a bylo to takřka identické dobrodružství, jako zažili tady paní #TuBychPrcalDoKadaku a pan #TenNegrZmuzuVcernem. Byl jsem se svým kamarádem na poznávacím zájezdu v Benátkách, protože jsme si řekli, že by bylo moc milé, kdyby si dva dobří přátelé zajeli na nějaký hezký romantický výlet. Vše probíhalo relativně hladce, já užasle obdivoval zaoblené partie německých turistek s hutnými kníry a pomalu jsme se tak doplazili na náměstí hříšného Marka. Když v tom našinec ze zadních řad, jehož tvář se v okamžiku kratším než krátkém přetransformovala z bezstarostného výrazu profesionálního mámvpičisty na výraz posraného semvpičisty, na celou kolonii zmatených Čechů zděšeně zahlásil: "Já nemám peněženku!". Na to má bryskní mysl rozeného humoristy a nejlepšího baviče z celé směny zametačů chodníků obce Jebákov nezapomněla promptně zareagovat slovy: "Já už mám čtyři!". Ačkoliv jsem očekával neutuchající salvy hysterického smíchu, spustilo to spíše masivní vlnu nevole a rozpačitých reakcí. Upocený delegát svými prsty o průměrné tloušťce tří Javořických klobás do sebe v mžiku pojmul celý řízek s chlebem včetně sáčku a cedulky oběd pro Drobka, rukama si podebral parovodní potrubí, aby si při svižném olympijském běhu náhodou nevyrazil zuby, a rychlostí postaršího hlemýždě na invalidním vozíku se vydal za mnou. Zatímco můj spolucestovatel se mému náramně vydařenému džouku smál tak burácivě, až si omylem vysál ze zubu plombu, ostatní turisté na mě střídavě házeli pohledy spíše vražedné, jako by se právě stala katastrofa horší než Osvětim, Pompeje a Thor 2 dohromady. O dvě doby ledové později, kdy se ke mně s vypětím všech sádelnatých přelivů konečně dopotácel Drobek, nastala velice dramatická situace! Nejdřív jsem tedy musel počkat, než popadne dech, popadne naštěstí obrazně, ač i to pro něj byla disciplína veskrze atletická, a odčerpá galony nově se tvořícího potu do místní kanalizace, ale pak to přišlo! Zlovolným, ba až nenávistným pohledem na mě upnul svůj démonický zrak, pak si ještě asi čtyřikrát odkašlal a rukávem svetru z Lidlu otřel orosené čelo, a pověděl: "To si děláte prdel, nebo jste jen idiot?!". Já se za svoji veselou povahu samozřejmě pokorně omluvil, protože ten buřt by se na mě jinak určitě vymrdal a já umím italsky jen "No puedo nada", což je mimochodem španělsky a španělsky neumím taky, takže jsem to raději neriskoval a se skupinou nebývale humorných Čechů a jedním debilem, který prkenici záhy nalezl na dně batohu, jsme šťastně pokračovali v cestě napříč malebnou historickou Venezií! No a to je všechno. U filmu jsem asi čtyřikrát usnul, poněvadž to byla nudná předvídatelná sračka, takže čtenářům, kteří čekali postřehy z filmu a dočetli se až sem, bych rád vzkázal pouze strohé a výstižné - NASRAT! (22.04.2015)