Čo robíme v temnotách

Oceňuji, když někdo přijde s něčím neotřelým, ale k čemu je mi upírská ulítlá údajně komedie, když jen zhruba dvakrát do hodiny cuknu koutky? Ti upíří hošani nejsou ani roztomilí, gradace je nulová, vtipu s minutami ubývá, natočené je to přinejmenším nezajímavě. Nadšení je někdy fajn. Ale vážně jen někdy. Koukám, že na Nový Zéland dál spíš za národními parky, nelétavým ptákem kivi nebo po stopách Tolkiena. Ošoupané tři hvězdy!! (16.01.2015)

S okamžitou platností požaduji přihození šesté hvězdy na hodnotící stupnici, jelikož o páté bylo rozhodnuto dříve, než odbila patnáctá minuta a nějak si nedovedu představit, jaké zvraty v ději i vtipu by mé rozhodnutí dokázaly zvrátit. Tuze roztomilá upírská hříčka točená formou pseudodokumentu, ve kterém se s námi partička krvelačných tvorů podělí o zážitky ze svého běžného, nočního života... a nečekejte jen bohapusté vysávání bezbranných obětí, tihle spolubydlící mají svoji úroveň, zrovna jako nějaký ten vrtoch a také spoustu obyčejných starostí, podobných těm našim, o čem svědčí i kuchyňský rozpis služeb na mytí nádobí, jen nemají tolik naspěch, přirozeně. Filmová lahůdka, kterou slovy nepopíšeš, Taika Waititi je nápaditý hýřil, který dokáže "fakta" o nadpřirozenu naprosto přirozeně, a hlavně neskutečně zábavně, převést do zatraceně sympatické formy. Herci do jednoho parádní, smíchu plný hrnec, super triky, rozkošná angličtina... prostě Nový Zéland jede a já mám nového kluka do topky, i kdyby už nikdy nic dalšího nenatočil (jenže natočil a dají-li producenti, určitě ještě natočí). (27.04.2015)

Takhle to dopadá, když si po perfektní komedii pustím artovou, festivalovou, levně natočenou a nezáživnou nudu pro intelektuály. What We Do in Shadows má sice zajímavý nápad, pohled na upíry opět z jiného hlediska je přínos, avšak film neshledávám vůbec zábavným ba dokonce vtipným. Jakmile se při komedii, která má čirých 82% nezasměji ani jednou, je něco špatně. 3* s odřenýma ušima za 4 rozřezané krky. (29.12.2014)

Pseudo-dokument o upírech, který se vtipně strefuje do upírských stereotypů a úspěšně trhá bránice při chytrém parodování jejich životního stylu a každodenní rutiny. Moc se mi nestává, že bych se u nějakého filmu smál nahlas tak dlouho, že by mi ten smích plynule přešel do smíchu vyvolaného dalším vtipem. A když už se to podaří, tak to považuji za vzácnost. Zde se mi to stávalo každou chvíli, protože dobrých (a mnohdy i pěkně sofistikovaných) vtipů jsou tu desítky, ne-li stovky. (11.07.2014)

Srdcovka. Má to sice své mouchy a trojice megasympatických upírů si v prostřední části vybírá slabší hláškovací chvilky, ale tenhle svérázný dokument (sorry, mockument) prostě nejde nemilovat. Waititi a Clement to vzali za poctivý konec a naservírovali divákovi unikátně vtipný a detailní průřez upírskou mytologií, v němž všechny ty jinak ohrané motivy kolem noclehu v rakvích nebo upálení na slunečním světle dokázali podat originálně a zároveň účelně, aby příběh pouze nesekundoval minutovým gagům – každá vedlejší postava tak má důležitou roli ohledně odkrývání celého dobře promyšleného fikčního světa nebo adaptace upírů na moderní dobu, v níž žijeme. Celé by to určitě fungovalo nejlépe jako několikadílný sitcom a těch 5* posílám hlavně díky vrozeným sympatiím k především Waititiho smyslu pro humor, ale přesto velká sranda a z jistého úhlu pohledu i studnice moudrosti – zdejší problémy spolubydlících kolem mytí nádobí a uklízení totiž docela věrně odráží soužití vysokoškolských studentů na společném bytě. Sám bych mohl vyprávět… (05.05.2018)