Homár

Romantický snímek outside a box, odehrávající se v divném světě s divnými pravidly. Scenáristicky neuvěřitelně nápadité. Farrell znovu dokazuje, že je herecký chameleon, jeho minimalistická kreace celému snímku vévodí. Tempo je záměrně pomalejší, zpočátku to nevadí, ale usínací syndrom útočí v polovině a mizí až u operace očí. Solidní bizár, který by ale potřeboval vyladit tempo a některé vysvětlovačky. (17.04.2017)

Budu ještě muset počkat, jaký ve mně zůstane pocit po delší době, nicméně úplně první dojem byl, že přesně takhle si představují lásku "snílci" jako Ted Mosby a že film klinicky (1. relating to the observation and treatment of actual patients rather than theoretical or laboratory studies 2. very efficient and without feeling; coldly detached) dokazuje, jak velcí jsou to idioti, ačkoliv musím přiznat, že se mi také hlavou mihla otázka, jak bych se před tím zrcadlem zachovala já. Film mi stylem i tématicky připomněl Borgmana, který u mně ve srovnání ale Humra poráží na hlavu, protože magic. Léa a Rachel jsou bohyně. -"There is blood and biscuits everywhere." (19.03.2018)

Lanthimosa a spol. skrátka baví vymýšľať divné pravidlá, podľa ktorých sa ľudia riadia. Pozerať sa na tie jeho výmysly ma nesmierne baví. Aggeliki nesmie chýbať, herci sú výborní, Colin najlepší ... v lese to síce trošku stratí grády, ale aj tak je to výborné. Toľko pravdy vám v tom filme bije do očí, a toľko veľa je tam z toho nášho naozajstného sveta ... Lanthimos tentokrát brnkol na vážnu strunu trochu viac ako zvyčajne. (16.02.2016)

(50th KVIFF) Jeden ze tří nejlepších filmů, které jsem letos ve Varech viděl. Příběh z totalitního světa, kde lidé musejí být zpárováni, jinak budou proměněni ve zvíře vlastního výběru. Hrdinu Davida opustí manželka - proto je odvezen do Hotelu, kde má zhruba 45 dní na to, aby si za ni našel náhradu. Po neúspěšném pokusu o zpárování s necitelnou ženou uteče do lesů, kde se spolčí se Samotáři, kteří neuznávají pravidla párování. Vyznávají opačný extrém - trestají totiž jakékoli náznaky dvoření a lásky. Bizarní počin bizarního řeckého režiséra Lanthimose, který nás před lety překvapil svým Špičákem a zklamal Alpami. Myslím že můžu s jistotou říct, že Humr je prozatím jeho nejlepší film. Popisek sci-fi je lehce mimo - proces proměny člověka na zvíře se nijak neřeší, jedná se prostě o vyobrazení zvrácených totalitních režimů, v nichž existují nesmyslná pravidla, jejichž nedodržování se trestá nesmyslně přísnými způsoby. Lidé zde ztratili své lidství, mluví jako roboti, konají nesmyslné rituály a rozhodují se podle nesmyslných kritérií. Celý film je vyprávěn velmi odosobněně. Dění je vypravěčkou i samotnými postavami komentováno nezúčastněným, lakonickým způsobem. Zvlášť první polovina filmu, odehrávající se v Hotelu, je geniální, v ní Lanthimos využívá daný námět až na dřeň, inscenuje jednu nezapomenutelnou scénu za druhou (mimochodem, ten film je občas strašně vtipný - pokud jste naladění na podobnou vlnu). S přesunem do lesů ke skupině Samotářů film trochu zeslábne, protože kamicko-znepokojivou satiru začne prokládat i (ne tak divácky zajímavým) vývojem tajného vztahu mezi Farrellem a Weiszovou. Neznamená to ale, že by druhá polovina byla prosta výborných scén. 90 % (11.07.2015)

Od režiséra Lanthimose už jsem viděl Zabití posvátného jelena a ten film se mi vůbec nelíbil a ani jsem nepochopil, o čem to vlastně bylo. Tahle šílenost se ale dokázala trefit do mýho zvrácenýho smyslu pro humor, takže jsem se u toho docela slušně pobavil. Zejména první polovina ze seznamovacího hotelu, kde se všechno řídí podle naprosto bizarních pravidel, mě bavila hodně. Ve druhý polovině hlavní postava uteče do lesa a začíná se v podstatě od znova. Druhá polovina má taky pár dobrejch scén, ale je prostě slabší než ta první. A ke konci jsem se už chvílema i nudil. Ale rozhodně je tohle film, na kterej se časem rád podívám znovu. (26.02.2024)