Baraka - Odysea země
Baraka
Baraka
Baraka
Obsahy(1)
Umělecky laděný "dokument z cest" a současně osobitou meditaci nad životem všech obyvatel naší planety natočil kameraman, scenárista a režisér Ron Fricke, který se podílel také na vzniku slavného dokumentárního snímku Koyaanisqatsi. Stejně jako jeho tvůrce Godfrey Reggio, vybral si i Fricke pro název svého filmu slovo z jazyka přírodního národa: baraka znamená v nářečí kmene štěstí, vůni, dech, ale i "esenci života, z níž pramení evoluční vývoj". Filmové záběry zachycují tvář Země v její neobyčejné různorodosti. Po počátečních scénách opic u horských pramenů, přes náboženské obřady, lidské konání i nedotčenou přírodu v různých koutech světa. Jaksi mimochodem se vedle sebe objevují starobylé chrámy v Kambodži, jihoameričtí indiáni, zatmění Slunce, činná sopka, skalní útvary v Utahu, australští domorodci, mračna valící se přes pohoří, rituální omývání Indů na břehu Gangy i spalování mrtvých, zvyky a slavnostní tance Masajů v Africe, ptačí hejna v letu nad jezery, leguáni na Galapágách, mořský příboj. Ve velkolepém příběhu obrazů vystupují i egyptské pyramidy a nacistické koncentrační tábory v Polsku. Nakonec přichází kriticky laděný pohled na zautomatizovanou západní civilizaci: anonymní "řeka" aut a lidí na amerických ulicích a v japonském metru je srovnávána s pohybem a tříděním kuřat na dopravních pásech v drůbežárně. Výtvarně dokonalému obrazu pomáhá spoluvytvářet atmosféru hudba, na níž se podíleli Brendan Perry, Michael Stearns a Lisa Gerrardová. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (274)
Pozor, jdou k vám kuřátkáá... Bohužel se po dalším shlédnutí potvrdilo, že oproti Qatsi trilogii tohle zůstalo na půli cesty. Po obrazové stránce to zas o tolik nezaostává, ale hudba, která v podobných filmech tvoří minimálně polovinu diváckého zážitku, tu je velmi nezajímavá a nudná, a Glassovi nesahá ani po kotníky. S výjimkou překrásné skladby Host of Seraphim od Dead Can Dance, samozřejmě, ale to nestačí:( ()
Oku lahodící dokumentární videoklip s příjemným hudebním doprovodem. Úchvatné záběry matičky přírody se umně střídají s pohledy do lidského mraveniště. Vizuální skvost, který člověka nutí přemýšlet. Dlouhé a široké přechody pro chodce, populační nerovnováha, čím dál více aut nebo nešetrné zacházení s produkty drůbežárny. Jsme tak konzumní, řekl člověk přilepený k obrazovce a šel si dát kuřecí hambáč. A co vy, třídíte odpad? Netlem se nebo ti takovou lajsknu. Abychom se na takovou přírodu jednou nedívali jen v té televizi. Situace není ideální, ale také není černá. Lidstvo o takových věcech občas přemýšlí. Ochrana životního prostředí, investice do obnovitelných zdrojů energie, postoj lidstva k přírodě se mění. Snad naši Zemi zachráníme, byla by to škoda ji zničit, obzvláště pokud je naše planetka unikátem vesmíru. ()
Píše se rok 1992 a Ron Fricke již stačil ze světa zhlédnout vše podstatné... Baraka je skutečně taková odysea, neboli pouť po odlehlných krajinách, divech a krásách naší planety. Nejvíce atraktivity a exotiky těžil autor z východních kultur a "zaostalých" afrických civilizací. Je tedy poznat, že počítal převážně s euroamerickým publikem, jemuž se budou zdát různé orientální tance a duchovní rituály fascinující. Mně osobně se však nejvíce líbily zrychlené záběry New Yorku - obrazovému srovnání lidí s mravenci. Na Barace byla odvedena úctyhodná práce s kamerou - některé záběry se musely natáčet dlouhé dny, aby se pak mohly efektně zrychlit. Vytknout mohu jen to, že mezi záběry a scénami byla jen malá souvislost, tzn. málo sdělení mezi řádky, málo metonymie. Spousta scén je ve filmu zkrátka jen proto, že se na ně dobře kouká... 8/10 ()
Vizuálně úchvatná podívaná, která mi dost často připomínala perfektní Koyaanisqatsi. Film je plný dechberoucích obrazů a dokonalé hudby ale jedná se o podívanou pro fajnšmekry a "normálního" diváka bude film nudit. Mě taky přišly některé z obrazů zbytečné a nudné hlavně co se týká meditačních částí z pralesů. ()
Někdy je jeden záběr více než 1000 slov. Dokument nás bere bez jediného slova letem světem po celé planetce Zemi. Záběry jsou sktečně překrásné. Máme možnost vidět krásné přírodní scenérie, či nejrozmanitější kultury. Dostaneme ovšem možnost vidět svět i z té druhé stránky. Velmi silnou stránkou dokumentu je i podmanivá hudba, která doprovází každý záběr. Prostě je dokument netradiční a zajímavý zároveň. Nebudu ovšem přehánět. Krásné 3*. ()
Galéria (64)
Fotka © Samuel Goldwyn Company
Zaujímavosti (10)
- Baraka byla za více jak dvacet let jediným filmem, který se točil v 70mm Todd-AO formátu, jenž byl vynalezen v 50.letech. Předchozí snímek natočený v tomto formátu bylo Poslední údolí (1971). (Alfréda)
- Film nakrútila trojčlenná skupina tvorcov za 14 mesiacov v 24 krajinách na 6 kontinentoch. (Flipper)
- Baraka je staroveké moslimské slovo, znamenajúce požehnanie, dych, alebo esenciu života. (Flipper)
Reklama