V zajatí démonov 2

V zajetí mainstreamu. Úplně to samé jako jednička, takže v řemeslně takřka bezchybném hávu zabalené duchařské klišé, kde se nestane nic opravdu zajímavého. Žádné pnutí, žádný nečekaný zvrat, ani žádná extra zajímavá lekačka (lekačky tam jsou, a funkční, ale je to taková ta klasika, nic hravého). Zblízka navíc duchové vypadají dost chabě, nejstrašidelnější mi přišla ta jeptiščina malba. Trvá to zcela zbytečně přes dvě hodiny, což vzhledem k prostotě toho všeho je úplně neadekvátní. Snaha o budování divákova strachu o postavu Eda Warrena přichází vniveč, protože po zkušenosti z minula, kdy se ve výsledku nikomu nic nestalo, je jasné, že se nikomu nestane nic ani tentokrát. Zkrátka takový bezpečný hororový přístav, což je přesně to, co by horor být neměl. Lidem neschopným docenit horory nezávislé, umělecky cennější, hororově ostřejší a divácky náročnější (ťuk, ťuk, ťuk) lze ale bez váhání doporučit, studiový horor bohužel v současnu nic lepšího nenabízí. Napoprvý by mě to bavilo hodně, ale tohle je už, počítám-li Insidiousy, Wanova čtvrtá zastávka v duchařském baráku, a to je prostě moc. Propříště zachovat žánr, ale obměnit subžánr, prosím. (09.06.2016)

Na to, že si dal Wan s pokračovaním najlepšej americkej duchariny posledných rokov tak načas, je prekvapivo neprekvapivý. Nováčikov musí jeho famózny štýl ohromiť, je zkrátka o triedu vyššie než všetci strašiaci naokolo, ale kto už ho dobre pozná, pre uspokojenie potrebujete scenáristickú pridanú hodnotu. A tá tu nie je. Presun do Anglicka osviežil, ale priebeh riešenia prípadu Hodgsonových robí v žánrových klišé naopak kroky späť. (27.06.2016)

S viac ako dvojhodinovou stopážou, rozvetveným dejom s množstvom rôznych démonov a s maskou "skutočných udalostí" je The Conjuring 2 dokonalý príklad toho, keď tvorcovia vo vidine nakrútenia zásadného príspevku do žánru precenenia vlastné schopnosti. Jeden by si aj pomyslel, že dnes proste nemožno nakrútiť seriózny horor o posadnutí démonmi či duchmi, no letmá spomienka na The Pact, Lights Out, či božský Hereditary odhalí priemernosť série The Conjuring. Áno, je to určite lepšie než hociktorý diel Insidious (menej ľakačiek a lepší vizuál), no The Conjuring 2 nie je ani tak monumentálnym epickým hororom, na ktorý sa hrá, ako skôr tisíckrát videnou nudou a klišé, kde ultimatívnou zbraňou na démona je (SPOILER) jeho vlastné meno, ktoré predtým dobrovoľne povie. Ha ha ha! (/SPOILER) (06.11.2018)

Jednotka mi prišla o chlp lepšia, ale ani toto nemohlo pod Jamesom Wanom dopadnúť zle. Lakačky sa opäť podarili, herci sú späť a pozmenilo sa akurát tak prostredie a samotný príbeh, ktorý ma znova silu a opäť dokáže pár ľudí pekne vystrašiť. James Wan je špička v tomto žánri, ale to už dávno všetci vieme. Týmto to len znova potvrdil. 80% - 4* (29.10.2016)

Wan už duchařskou munici očividně vystřílel. Vizuálně sice opět atakuje atmosférické mistrovství a imaginaci Guillerma del Tora, ale obsahově zoufale nudí a utápí se ve scénách, které už jsou vzhledem k nedávným žánrovým létům zkrátka pasé. Z přemrštěné stopáže čpí snaha o navázání co nejvřelejších sympatií s oběťmi i Warrenovými, což se dá pochopit, jenže hororová výplň je tentokrát tolik nevýrazná, že zbudou spíše kreativní úmysly nežli skutečně "duchaplný" a nervy drásající zážitek. Den po projekci si, vyjma povedené závěrečné čtvrthodinky, skoro nevybavuji jediný opravdu děsivý moment - jednodušší a přímočařejší Zhasni a zemřeš mi zůstalo trčet v hlavě nesrovnatelně výrazněji... 50% (30.08.2016)