John Oliver: Co týden dal a vzal

John Oliver, to je taková anglická, extrémně chytrá verze Draxe ze Strážců galaxie. Jeho schopnost brát vážně různé řečnické obraty a klišé a chytat se jich, jakmile mu sviští kolem hlavy, nemá mezí. Fantasticky se to projevuje v mém skoro nejoblíbenějším segmentu, kde jsou vybírány absurdnosti z různých amerických show (nastřádané za dlouhou dobu) a v nichž Oliver poukazuje nedovtipnost moderátorů a autorit. Jak dokáže vyhmátnout tu absurdnost? Bere je doslova a tím ukazuje mnohoznačnost jazyka, jako třeba u věty konzervativních komentátorů stěžujících si na sexuální výchovu na školách slovy: „sexuální výchova má být vyučována u vás doma“. Připomíná, že většina z nás pronáší v zásadě v jednom kuse absurdity.... V čem byla jeho show opravdu revoluční, to je v tom množství videí a známých osobností, které na nich spolupracují. HBO v tomto směru skutečně nešetří. A Oliver umí pracovat s virálním potenciálem: ať už jde o koupi webových stránek, vymyšlení nového maskota Marlboro, reklamy s katetrovým kovbojem vysílaných ve vysílacím čase, kdy na Fox kouká Donald Trump, a můj nejoblíbenější – dětská kniha o králíčkovi jménem Marlon Bundo, která je parodií na knihu Mika Pence, viceprezidenta USA, o jeho králíkovi. Oliverův Bundo je gay, což je úžasně vtipné hlavně protož, že Pence je konzervativní homofob. A ano, Oliverova kniha se prodávala lépe než Pencova. A ano, Marlona Bunda mám zakoupeného i já. Telemarketing zjevně funguje i na mileniály. A tím to zdaleka nekončí. Jeho přetextování hymny Evropské unie, písnička o filibusteringu nebo Eat Shit, Bob směřovaný uhelnému magnátovi jsou všechno parádní kousky. Kdo by řekl, že muzikálová čísla mohou ostřit už tak fantasticky ostré pointy. Last Week Tonight má také dar vizuální zkratky: jako třeba když Oliver pozve na debatu o změně klimatu ne jednoho vědce pro a jednoho proti, ale jejich správný poměr, čímž se dostáváme do přečíslení několika desítek na jednoho. A i když bych se nezlobil, kdyby Oliver místy ubral na penis jokes, pravda je, že se mu povedlo dát dohromady naprosto mimořádný politický pořad té nejvyšší kvality. (29.05.2024)

Jeden z těch nepříjemných příkladů, kdy si uvědomíte, že "hloupý Američani" jsou na míle někde jinde a vždycky budou. Ne kvůli vyšší průměrné inteligenci diváků, ale zkrátka velikosti kultury a popkultury, kdy něco chytrého a smysluplného může být pořád ještě masové, protože i menšina lidí v USA je pořád pár milionů hlav, takže má smysl pro ni dělat takovýhle pořad. Oliver (a jeho pravděpodobně masivní tým scenáristů a rešeržistů) to umí vybalancovat jako nikdo a jeho humor + agenda by měly být velkou lekcí pro kohokoliv, kdo se pokouší dělat "talk-show". (12.11.2016)

Zpočátku to bylo dobré, líbilo se mi, jak měl svoje názory podložené důkazy a citacemi přímo z různých dokumentů, či zákonů. Ale později právě toto začalo upadat. Například když komentoval Trest smrti, tak zmínil částku, kolik tyto tresti smrti stojí, ale už neřekl, jak k tomu číslu došel a co vše je v něm zahrnuto, což je dost podstatné (může tam být třeba zahrnut pobyt ve vezení až do provedení rozsudku..), což by dost zkreslilo jeho názor. Celkově pak podobné nepřesnosti začaly přibývat, což mě poněkud zamrzelo... (18.02.2015)

V tuhle chvíli (březen 2016) a už nějakou dobu ta nejlepší kombinace satiry - kvalitně vyrešeršovaného vzdělávání a osvěty - vážných témat, jež je nutno v demokratické společnosti otevřít a probrat - humoru - (chytrých) aktuálních pop-kulturních odkazů - a okouzlujícího prezentéra, která je na trhu. Kéž bychom dokázali něco aspoň ze čtvrtiny takového v ČR. Ten dopad se asi nedá změřit, ale zdá se mi úžasný. (14.03.2016)

Já... já to nechápu. Nestává se mi to tak často, proto se divím. Jakto, sakra?! (ouvej, zapomněl jsem se podívat do POMOva slovníčku naučného, zda to není moc ošklivý termit) ... Především díky počáteční zvědavosti se mi podařilo dokoukat několik epizod téhle zoufale nevtipné šaškárny, a z každé jsem se cítil jen o fous míň vyčerpán, než z rozdováděného Mareše obmotaného stylovým kašmírem, co se na Primě urputně snaží parodovat Jimmyho Fallona. John Oliver mi přijde zhruba stejně zábavný, jako jeho gastro-jmenovec při míchání Casear salátu, a i přes veškerou minimální snahu se mi nedaří přijít na to, proč ostatním ne. Chápu, že s nerdovskými brýlemi je ten obšlehlý model "satirických" TV zpráv, co už asi 150 let běží pravidelně v SNL, o něco schůdnější i pro středoproudé masy, které do sebe s radostí nechají násilně natlačit veškerý zaručeně "osvětový" blaf, pokud se při tom zvyšuje hlas, mává rukama a bujaře pleská do kolen z publika, ale tohle prostě není vtipný, zatraceně (ha, snad nekonfliktní ekvivalent). Ne a ne a NE! 2* (30.10.2015)