Galavant

Pro kastrovaný chlapce a potraty co se bez koulí už narodili, naprosto dokonalý seriál. Pro nás ostatní ztráta času a mozkových buněk. Přihřátej příběh, přihřáta hudba, přihřátý herci, přihřátá délka epizod, přihřátej počet sérií, přihřátej úvodní obrázek a přihřátej celej svět. #globálníoteplování #nemámnicprotipřihřátejm #Peace (03.02.2016)

Parodie na pohádková klišé je o to hodnotnější, že vznikla pod záštitou Disneyovského impéria (stanice ABC). A že si nebere zrovna servítky – hlavní postava je arogantní povaleč s vysokým egem a hrubiánskými manýry, který pořád chlastá a několikrát „sexuje“ hned během úvodního songu. Jeho životní láska není žádnou obětí, ale ctižádostivá zlatokopka, která postrádá svědomí a sebereflexi. Zlodušský král je ve skutečnosti šikanovanou obětí, která jen tak mimochodem vyvraždila téměř celé své království... Ale vše je do určitých mezí korektní, tedy spíše je vše korektní až do absurdních rozměrů – sprostá slova jsou komicky vypípána (včetně rozmazání úst!), Galavantovi společníci jsou etnického původu – navíc jeho černý panoš je adoptovaný bílými židovskými rodiči... Písničky jsou originální – aneb takové texty v klasických pohádkách opravdu neuslyšíte (navzdory tomu, že songy měl na starost právě autor některých Disneyovských klasik) a vyplatí se jim věnovat plnou pozornost. Další perlou jsou nečekaná camea: Hugh Boneville, Ricky Gervais, Al Yankovic a Anthony S. Head jsou třešničkou na dortu. A co se týče hlavních postav: ty si prostě nejde nezamilovat.... Ať už se Galavant dočká jen jedné série (na konci se vtipně zpívalo o budoucím osudu seriálu), dozajista z toho bude kult. (11.01.2015)

Poté, co Disney přestal dělat muzikály, Alan Menken, slavný tvůrce hudby z Little Shop of Horror, Aladdina a dalších filmů Disneyho renesance, si musel najít jinou práci. Těsně potom, co skládal hudbu k Na Vlásku, si vystřihl hranný seriálový muzikál pro dospělé Galavant. Parodie na všechny ty pohádky, fantasy a legendy. Zlý král unese krásnou snoubenku hrdiny Galavanta. Galavant se ji rozhodne zachránit, jen aby zjistil, že jeho snoubenka si už užívá bohatého života a k němu se vrátit nechce. Z naprosto kladného hrdiny se stává zhrzený depresoň. Když však princezna ze vzdálené země potřebuje pomoc je donucen vrátit se ke své původní profesi. Abych byl upřímný, tak mě Galavant napoprvé nezaujal. Když jsem se však k němu vrátil po několika letech, zkouknul jsem ho hned dvakrát za sebou. Hudba je skvělá a chytlavá jak blázen. Vtipy fungují. Nakonec je to vlastně o redemption arku "zlého" krále. Je na čase Do the D'Dew a vypustit tu černou magii. Díky Menkene! (09.10.2021)

Pro mě velmi milé a nečekané překvapení. Viděl jsem zatím jen dva díly, ale zatím super zábava s velmi návykovými popěvky. Celkové hodnocení po první sérii. EDIT: První série dokoukána a jsem velmi spokojen 90%. EDIT2: I druhá série byla obstojná a škoda, že pro nezájem diváků byl seriál zrušen. 80% (08.01.2015)

Ať už se budu snažit sebevíc, myslím, že větší poklonu než tu, že mi Galavant v některých ohledech připomíná Černou zmiji (a místy taky Princeznu nevěstu), asi vyseknout nedokážu. Seriálu se daří dokonale naplňovat žánrová klišé tradičních pohádkových příběhů, aby je nakonec s úsměvem na tváři shodil a ještě si na jejich ostatcích s chutí zatančil a zazpíval. Ano, muzikálová čísla představují nedílnou součást Galavanta a parodická nátura jednotlivých výstupů (například vypravěčova závěrečná reflexe sledovanosti, na níž bude záviset vznik druhé série či hádky o to, která z postav bude mít hlavní sólo či završí píseň velkým finišem a stane tak ve středu zájmu kamer jsou vysloveně k popukání) z nich dělá jeden z nejzábavnějších prvků seriálu. Bohužel se obávám, že místy raketové tempo textů výrazně znesnadní výrobu titulů/dabingu a autor bude muset slovní přestřelky včetně vtipů chtě nechtě výrazně osekat, aby lidi stačili číst/se překlad trefoval postavám do pusy, což se dle mého negativně projeví v diváckém přijetí. Pochvalu si kromě písniček zaslouží typově přesní herci, kteří se buď vymaňují ze stereotypních škatulek (černošský panoš, rasově těžko zařaditelná valencijská princezna), nebo do nich svým vzhledem naopak zapadají, ovšem scénář tyto okamžitě bortí či rovnou převrací naruby, když jednotlivým charakterům připisuje jiné vlastnosti, než bývá obvyklé (krásná a naivní dáma v nesnázích alias princezna je manipulativní mrcha, její zachránce, pohledný „princ“ opilecký sedlák a tyranský král vládnoucí pevnou rukou zase neschopný romantický naiva). Jediné co lze vyčítat respektive na to upozornit je místy výrazně „punková“ výprava, která působí lacině, scény jsou většinou zaplněny dekoracemi velmi řídce, ale vzhledem k nátuře díla není dost dobře možné tento „nedostatek“ kritizovat, neboť - ačkoli je více než zřejmé, že výroba Galavanta nepatřila k nejnákladnějším - autoři se můžou velmi snadno ohradit, že ona lacinost představuje další z parodických prvků, jenž má za cíl zesměšnit na pohled okázalé, do nejmenšího detailu propracované a tím pádem neuvěřitelně sterilní a nerealisticky působící prostředí z klasických pohádek odehrávajících se ve špinavé době středověku. 85% (26.01.2015)