Strážcovia Galaxie 2

Na mě to působilo tak, že Honza Gunn si přečetl moje hodnocení jedničky a podle toho se zařídil. Škrtly se kecy, přestalo se hrát si na pupek světa a začala zábava. A na to já slyším, protože tak jako je i dvojka chujovina všech chujovin Matka, mě oproti první záchraně Galaxie nenutila trhat si chlupy v nose, abych neusnul. A v příští lekci už se snad konečně dozvím, jestli je Zoe zelená úplně všude. Napíšu. (09.05.2017)

Rodinná komedie par excellence, která, i přes slabší dějovou konstrukci a scenáristickou berličku „Jak jsem zabil tvojí matku“ vedoucí k finální konfrontaci, dokáže úspěšně pobavit. Marvel Studios Standard© – neurazí, krátkodobě nadchne, ale druhé shlédnutí (nedej Bože v kině!) vůbec nehrozí. (09.05.2017)

"Správně. Nic jim neukradl. Nevím, proč nás sledují. Je to záhada." Tak ukradl Rocket anulaxové nebo harbulární baterie? Určitě harbulární. Já totiž věřím Draxovi, protože ten je ve své debilitě naprosto geniálně zábavný. Jenže z těch ostatních mě bavil už jen pidiGroot hledající číro, legendární Zardu Hasselfrau bez mluvícího auta a retro Pacmana. Ti ostatní dávkovali humor jen velmi dietně, digitální boj byl pro mne pouhou otázkou přežití, ale ty rodinné hodnoty se moc přežít nedaly. Příště by mi zkrátka stačilo Na stojáka s Draxem a jeho průhlednou kobercovkou. (07.03.2018)

„You're like Mary Poppins.“ Zejména během prostřední části víc soap než space opera, ale posun k rodinným hodnotám mi po jedničce, končící založením „rodiny“, přijde jako logický vývoj. Tvůrci si ve skutečnosti připravují půdu pro emocionálně silné finále a většinu motivů zdánlivě zdržujících vyprávění dříve či později smysluplně zapojí do hry (dopředu např. víme, že malého Groota fakt není radno pověřovat důležitými úkoly). Vyprávění o nespokojených rodičích (skutečných i náhradních) a nešťastných dětech zároveň souzní s nostalgickým tónem filmu, který pravou kvalitu hledá (a nachází) prostřednictvím songů a popkulturních odkazů v minulosti (stejně jako mnohé současné hollywoodské filmy, okouzlené osmdesátkovou estetikou). Moderní a egoistické řešení à la Minecraft (vytvořit si svůj vlastní svět) nezabírá. Hledání místa, kde se budete cítit dobře (nakonec se pochopitelně ukáže, že nezáleží na místě, ale na lidech), tvoří hlavní dějovou linku navenek epizodického, ve skutečnosti oproti jedničce (kde všechno držel pohromadě jeden MacGuffin) poměrně semknutého vyprávění. Lépe například funguje organizace syžetu pomocí písniček z Peterovy kazety, resp. možnosti/nemožnosti jejich poslechu. Film je samozřejmě nejzábavnější, když se vážně nebere a své pohrdání konvencemi superhrdinských megafilům nám dává ostentativně najevo (úvodní a z celého filmu nejvtipnější akční sekvence, kdy samotnou akci vlastně nevidíme). Gunn opět zkouší, jakými způsoby lze pojmout masivní akční scénu, aby nebyla zaměnitelná. Jen k tomu měl o něco vyšší rozpočet, takže se mohl vyřádit ještě víc (několik scén otevřeně odkazuje ke starým videohrám – Space Invaders, Galaga, Pac-Man –, nechybí vesmírná variace slavné náletové scény z Na sever severozápadní linkou, do velkolepého akčního vyvrcholení je zakomponované cameo Davida Hasselhoffa a narážka na Mary Poppins). Strážci Galaxie Vol. 2 jsou našlapaným letním blockbusterem, který si díky akčním scénám, soundtracku a nezaměnitelným hrdinům zachovává dost osobitosti, aby dokázal mezi mnoha a mnoha dalšími komiksovými filmy zaujmout a abyste mu odpustil větší předvídatelnost a občasnou ztrátu tempa. 80% (06.05.2017)

Blockbusterový ekvivalent devadesátkové sobotní n@vácké estrády; přebarvené, snažící se za každou cenu o humory, které ne a ne fungovat, dlouhé k nepřežití a stavící jen a pouze na pitvořících se známých ksichtech. Snad jen ten Petr Novotný byl o poznání lepší záporák než ti zdejší. Postavy samotné ujdou, ovšem jejich (ne)využití v nepřehledném omalovánkovém digibordelu je na pár výchovných pohlavků. Úvodní hodina se ještě úrovni jedničky vyrovná, druhá posílá veškerý popcornový "feel good" koncept do kopru. (06.05.2017)