Most špiónov

Film, jehož výpovědní hodnota je mnohem víc, než to jak doopravdy baví a obohacuje koncového diváka. Zároveň je to ale typický Spielberg posledních deseti let. Tedy inteligentní, poctivý, s menším drajvem než dřív, méně originální a průkopnický. Zároveň nonšalantně akademický, s precizně vykreslenými dobovými reáliemi Berlína a celkově skvostnou výpravou (za ty peníze !). Umí si pohrát i s postavami (spolehlivý Hanks, fantastický Rylance) a ty Kaminského detaily beze slov (poslední scéna) - to je něco, co se dá nazvat stálicí už velmi dlouho. Sázka na jistotu. Neurazí, nenadchne. (05.12.2015)

Štefanova cesta kanalizační rourou směr žumpa neutěšeně pokračuje a po Válečném koni přichází s Válečným Henksem, dalším patetickým a kýčovitým cajdákem, který nepokrytě přejmenovává geopolitické klima druhé poloviny minulého století na Teplou válku. Natočeno je to sice opravdu mistrně, v intencích známého režisérova puntičkářství je dokonale retro snad i ten žlutý chrchel dobového kuřáka cigaret bez filtru uprostřed Unter den Linden a vynikající herci přesvědčivě hrají přesně takové kokoty, jaké jim slaďoučce idiotský scénář dávno vyčpělých židích bratrů diktuje, avšak výsledkem je jen kurevsky předražená, sračkovitě kýčovitá telenovela a lekce pokrouceného homodějepisu pro tlusté a hloupé americké děti a jejich stejně těžkotonážní maminky, kterým se dozajista bude ze všeho toho sterilně klišovitého dobrodružství chvět napětím vole. Štefanova stařecká demence tu pak vrcholí úchylováním se k těm nejlacinějším ekvádorským televizním trikům. Například u scény, kdy se na jako vždy páprdovitého Tomáše ve vlaku nejprve nehezky mračí perfektně padesátkově vystylizovaná padesátka, načež se na něj v závěru řiťoryvně usmívá, jsem měl dost problém udržet v sobě večerní menu. Celý film jsem marně doufal, že se odněkud vyřítí ve svém časoautě Márty Mekfláj a pošle je všechny do piče, čímž by ukázal, že tu hromadu plesnivých máršmelousů a žluklého popkornu nemysleli až tak vážně, a třeba by z toho udělal i snesitelnou komedii. Ale ani hovno. Takže poslední šance, Štefane! Buď seber do artritické hrsti zbytky chcípající invence, dokud ještě Herysn udrží bič, nebo už konečně odpal na Floridu hrát bingo. (02.01.2016)

Řemeslná rozkoš pro staromilce. Když na newyorkské noční ulici bičuje prudký déšť zaparkované staré bouráky a pod dozorem pouličních lamp kráčejí po chodníku siluety s deštníky, musíte Kamińskeho práci s umělým světlem obdivovat. Vyjednávač Hanks s třemi Grand Canyony nad kořenem nosu působí tak seriózně a přesvědčivě, že by s ním Kim vyměnil svůj jaderný kufřík včetně dvou tužkových baterek za balíček Wrigley´s Spearmint. Mizanscéna je propracovaná do takových detailů, že jí možná odpustíte i klasický stereotyp, kdy západní svět vyniká pestrými barvami z Abelovy palety a ten východní je vyveden jen v odstínech namíchaných z betonové suti. Co si budeme nalhávat, tyhle věci jsou pro Spielberga snáze dosažitelné než pro nějakého no name tvůrce, jenže s rozkoší občas kráčí ruku v ruce stará bolest. Nezbytnost vložení vtipu či odlehčení, i když si to příběh ani nevyžaduje. Snaha o silné momenty, která občas překročí hranici do státu Kontraproduktivnost (u přelézání zdi v Berlíně a plotu v New Yorku to třeba funguje, u pohledů lidí ve vlaku před a po výměně bohužel ani trochu). Lepkavý liberalismus, prosazování toho jediného etalonu morálních hodnot a vesměs černobílé figurky na druhé straně (směr Spielbergových myšlenek je ušlechtilý, ale oplývat jim všichni politici světa, brzy by se zhroutil). Celkový dojem ovlivní i otupění napětí při znalosti historických faktů a některé momenty fabulované touhou v první řadě bavit (čištění palety při zatýkání špiona Abela vládními agenty mohla klidně doprovodit konverzace: „Mohu si odskočit na toaletu? Mám tam v lékárničce mikrofilmy a rád bych je spláchnul do záchodu.“ - „Samozřejmě. Nemusíte se ptát, vy jste tady doma..“). Steven si měl raději vybrat zmiňovaný případ manželů Rosenbergových a na něm ukázat, co doopravdy umí.. (14.03.2018)

Jakmile jsem v kině viděl pouze seniory, věděl jsem, že nebudu cílovka. Je to hezky zrežírované i poměrně inteligentně napsané, Tom Hanks hraje výborně a občas se mu vydaří fórek, ale více chvály vyslovit nemohu. Vadilo mi, že ze soudní síně se divákovi nedostane vůbec nic, stopáž je velmi přepálená a o zábavnosti nemůže být příliš řeč. ( ve srovnání s Catch me if you can, což byla také pouze dlouhá konverzačka, tak šlapala a působila na diváka mnohem úderněji i zábavněji). U Bridge of Spies mě více zajímalo kdy bude konec, než jak film skončí a to je předpokládám špatně. Kina sice nelituji, mělo to světlé momenty ( Pád letadla, konverzace v Berlíně), ale nestrhlo mě to. Silné tři. 70% (08.12.2015)

Bridge of Spies režíruje Spielberg - hlavnú postavu hrá Tom Hanks. Čo viac chcete? Je tu veľmi veľa žánrov dokopy, ale to absolútne nevadí, vďaka nim je pozeranie predvídateľné, ale o to impozantnejšie. Rozdelenie na dve polovice funguje skvele - najprv sledujeme pomalšiu súdnu dráma, ktorá ponúka priestor pre budovanie vzácneho vzťahu Abela a Donovana. Po nej sa treba nadýchnuť - prichádzame na povojnový Berlín, kde sa rysuje hlavný most i výmena. Hoci ani prvej časti nechýbajú napínavé pasáže, v tej druhej sa ich dočkáte násobne viac. Každá scéna v západnom i východnom Berlíne totiž skrýva momenty, kedy ide o život. Či priamo na uliciach alebo aj ruskej ambasáde, číha tu nebezpečenstvo. Bridge of Spies neodpovedá na všetky otázky, ale ponúka strašne veľa. Pohľad na vtedajšiu dobu, ostrý kontrast medzi Berlínom či životom v New Yorku. Množstvo Spielbergových symbolov, aj sondy do života dvoch mužov. Je fascinujúce sledovať Toma Hanksa, ako s postupujúcimi minútami rastie so svojou rolou. (10.06.2019)